Moje stáž v Austrálii

Podle čeho sis vybíral firmu/instituci/organizaci a zemi pro svoji praktickou stáž?

Byl jsem připravený opustit hranice Evropy a vydat se na cestu daleko za hranice našeho kraje. V tomto ohledu je praktická stáž ideální „pomocník“, protože si lze de facto vybrat jakoukoliv vysokou školu (instituci) na světě. Vzhledem k tomu, že mém případě se jednalo o doktorskou stáž, konzultoval jsem možnosti výjezdu se školitelem, a ten mi nabídl spoustu míst nejen po Evropě, ale také v Asii nebo USA. Ovšem jakmile jsem zaslechl slovo Austrálie, tak s mou touhou této vysněné destinace bylo jasné, jakým směrem bude má cesta pokračovat. Zároveň by se to dalo považovat jako součást nastartování spolupráce výměny studentů doktorského studia mezi australskou univerzitou a VŠB-TUO, která nyní již probíhá, a tak i v budoucnu bude možnost nejen se na delší dobu podívat do Austrálie, ale i přivítat australské studenty u nás v Ostravě.

Mohl bys krátce představit zahraniční univerzitu?

Torrens University Australia je co do počtu studentů přibližně stejně velká jako naše, i když byla založena teprve v roce 2011. Obecný rozdíl mezi naší a zahraniční univerzitou je, že kampus Torrens University je v několika velkých městech po celé Austrálii, na Novém Zélandu nebo v Číně, a nemusí tedy být jen jeden v jednom městě (např. v Sydney jsou tři). To platí pro mnoho vysokoškolských institucí v Austrálii a v případě mé doktorské stáže to také znamenalo, že jsem nemusel zůstávat a studovat pouze v jednom městě a mohl jsem tak pohodlně skloubit studium a cestování.

Jak probíhala tvoje stáž?

Moje stáž začala v první polovině září 2023 nástupem do letadla z Prahy do Dubaje. V Dubaji jsem přestoupil na největší dopravní letadlo na světě (Airbus A380) a po 14 hodinách letu jsem dorazil do Brisbane. Zde měli sice malý kampus (v podstatě jen jedna menší budova), ale celý prostor byl jeden velký openspace, se spoustou míst na trávení volného času a odreagování mezi cvičeními. Protože jsem ale byl na praktické stáži, neměl jsem tak v programu cvičení nebo přednášky, a má práce bylo spíše samostudium s konzultacemi s mým mentorem v Austrálii. Mohl jsem tedy pracovat z domu, nemusel jsem dojíždět každý den do školy a mohl jsem tak objevovat krásy tohoto rušného, ale turistického města. V prosinci jsem se následně přesunul do Melbourne, kde to zázemí už bylo podstatně větší (srovnatelná velikost s budovou FEI). Také jsem zde potkal i ostatní doktorandy mého mentora, který mě vedl na univerzitě v Austrálii, a nejen že mi pomohli s mým výzkumem, ale také jsem s nimi mohl objevovat toto více než pětimilionové město.

Jaký byl přístup univerzity vůči zahraničním stážistům?

Přístup zaměstnanců byl velmi přátelský. Jsou obecně nadšení, že k nim rádi jezdí studenti nejen z Asie, ale i z Evropy. Asi to má co dočinění s tou pohodovou náladou, která v Austrálii obecně panovala. Lidé tam byli velmi nápomocní a otevření v podstatě jakémukoliv novému nápadu. Také zde bylo mnoho workshopů a kurzů, na které mohli studenti docházet také proto, že na mnoha australských univerzitách je zhruba polovina studentů ze zahraničí. Pár dní po začátku semestru bylo společné BBQ grilování a seznámení se všemi zahraničními studenty.

Zahraniční praktická stáž není jen o práci. Jak jsi trávili svůj volný čas?

Vzhledem k tomu, že Austrálie má velmi širokou diverzitu rostlin a zvířat (ano, i pavouků a hadů), tak zde byl prostor na volný čas opravdu nevyčerpatelný. Volný čas jsem trávil většinou v přírodě, mají zde velmi rozsáhlé sítě cyklostezek a parků s možností grilování, ve kterých pravidelně nejen přes víkendy probíhají BBQ večery. A protože Austrálie je hlavně země klokanů a koal, nemohl jsem je vynechat. V okolí Melbourne jsem viděl spoustu klokanů (nebojím se říct stovky) také ve volné přírodě. Ale i na moři a oceánu je spousta příležitostí, protože kromě surfování jsem měl i možnost vidět velryby a delfíny v otevřeném oceánu, nebo se potápět u Velkého bariérového útesu, což jsou skutečně nezapomenutelné zážitky.

Je možné, na základě tvých zkušeností, vyjít se stipendiem? Je dostačující? Poskytla ti nějaké stipendium tvá fakulta?

Pokud bych měl počítat pouze se stipendiem VŠB-TUO pro praktické stáže a fakultním stipendiem, tak si dokážu představit, že v některých zemích mimo Evropu je to dostačující, ale zde opravdu ne. I když jsem měl i doktorské stipendium pro druhé ročníky, tak je třeba počítat s tím, že Austrálie je oproti Česku jedna z nejdražších zemí na světě. V podstatě tam bylo vše třikrát dražší než u nás. Zkrátka je třeba opravdu myslet na to, že do Austrálie člověk nemůže vyjet bez dostatečné finanční rezervy, navíc pokud tam chce v podstatě bydlet několik měsíců a také něco vidět a zažít. Také velmi záleží na tom, do jaké části Austrálie se chce člověk podívat. Města jako Adelaide, Perth nebo Brisbane patří k těm „levnějším“, následuje Melbourne a suverénně nejdražší je Sydney, ve kterém bych jen za průměrný nájem dal všechen svůj příjem.

Mohl bys poradit studentům, kteří se chystají na stáž do stejné země, jak ušetřit? Kde nakupovat? Jakou slevovou kartičku si po příjezdu vyřídit?

V prvé řadě je třeba si zajistit kartičku na městskou dopravu (v Queenslandu „goCard“, ve Victorii „myki“, jejíž vyřízení trvá 5 minut a je i v telefonu). V každém státě je třeba jinou kartu na MHD, protože ji provozuje jiný dopravce. Tu je možné vyzvednout a nabít na mnoha místech (viz webové stránky nebo aplikace dopravce) a v autobusech, vlacích nebo trajektech v daném státě lze platit pouze touto kratičkou (nelze platit hotově nebo platební kartou, vyjma Sydney). Dále je vhodné nakupovat ve obchodních řetězcích jako Woolworths nebo Coles a vařit si doma. Ceny v restauracích se za hlavní jídlo pohybují kolem 500 Kč. Je dobré si po příletu vyřídit na letišti mobilní studentský tarif (měl jsem předplacenou kartu bez závazku), například u poskytovatele Optus nebo Vodafone. Hodí se taky ISIC na slevy (pozor na platnost do konce roku) a případně podepsané potvrzení o studiu.

Jak jsi řešil ubytování – nabízí univerzita ubytování, nebo sis ubytování zajišťoval sám?

Vše jsem si zařizoval sám. Koleje jako u nás v podstatě nemají, respektive jsou různé organizace, které nabízejí možnosti studentského ubytování formou našich kolejí, ale ty jsou vázané buď na semestr, nebo na celý akademický rok. Pokud tedy studenti nevyjíždí na stáž/Erasmus přímo v termínech zahraniční univerzity, tak tato možnost není flexibilní a jsou zde i celkem vysoké poplatky za dřívější zrušení. Také většina studentských ubytování nenabízí základní potřeby, jako třeba ložní prádlo, a je třeba si jej dokupovat v různých balíčcích (například s kuchyňskými potřebami). Proto jsem se rozhodl pro Airbnb, které nakonec celkově vycházelo ještě lépe než studentské byty, navíc s bonusem vlastního pokoje, klidného zázemí a hlavně velkou flexibilitou, protože se daly případné změny snadno řešit s pronajímatelem. Příště bych asi zvolil rezervaci jednotlivě po měsících, protože při dlouhodobé rezervaci se hůře dělají změny a vyšším storno poplatkům se tak nedá vyhnout. V tomto je výhodná přímá komunikace s pronajímatelem a vždy se dá nějak dohodnout na vrácení části nájmu za případné dřívější zrušení pobytu, protože jsem se například v mém případě dozvěděl až po pár týdnech v Brisbane, že mám na zahraniční univerzitě možnost poznat více měst.

Co tě po příjezdu na stáž překvapilo? 

Překvapila mě hlavně ta otevřenost a komunikace lidí. Všichni se pozdraví, popřejí si hezký den a ten všudypřítomný „small talk“ v obchodech nebo na ulici, což u nás příliš není. A je to příjemně nakažlivé. Ta dobrá nálada Austrálie ve vzduchu byla opravdu každý den. Myslím si, že za to může to celoroční teplo, na které jsem si opravdu zvykl. Také ale dodám, že je rozdíl, pokud se člověk vydá na sever (blíže rovníku) nebo jih Austrálie. Teplotní rozdíly jsou i v řádech několika stupňů a například rozdíl i 10 °C mezi Brisbane a Melbourne není nijak neobvyklý.
 

 Jaký byl tvůj nejsilnější zážitek z celé stáže? 

Je toho opravdu hodně na co budu vzpomínat do konce života. Asi bych ale vybral potápění na Velkém bariérovém útesu, spatřit klokany ve volné přírodě, anebo první západ slunce na pláži kdesi v Byron Bay, při kterém jsem si teprve uvědomil, že jsem sice sám na druhé straně planety, daleko od všech, ale za to vděčný za všechno.

Jak ses popasoval s australskou angličtinou? Používal jsi na stáži i jiné jazyky než angličtinu?

Používal jsem jen angličtinu, která byla dostačující naprosto všude. Australský akcent je sice trošku jiný, než britský nebo americký, ale po ani ne měsíci jsem si zvykl a mluvil jako oni – říká se, že australská angličtina je spíše taková vesnická angličtina a musím uznat, že je to pravda. Navíc Australani si opravdu chtějí povídat, takže všedním konverzacím člověk neuteče, ani pokud má na sobě sluchátka. V Austrálii se dá domluvit mnoha jazyky, na ulicích bylo mnohdy složitější slyšet angličtinu, než třeba španělštinu nebo některé asijské jazyky.

Jak se tvá zkušenost s prací v zahraničí projevila na tvé úrovni angličtiny?

Má úroveň angličtiny se určitě zvýšila. Když jsem musel opravdu mluvit každý den, tak jsem si toho ani nevšiml a za měsíc jsem mluvil jako místní a řekl bych, že se ona „Aussie“ angličtina promítne i do mé běžné mluvy.

Všiml sis nějakých kulturních odlišností?

Protože v Austrálii žije mnoho přistěhovalců ze všech koutů světa (poznal jsem hlavně lidi z Jižní Ameriky a Asie), bylo tam také spousta festivalů zaměřené na poznávání různých kultur. V Brisbane jsem si oblíbil zejména noční festivaly, na kterých bylo ochutnávání jídel z mnoha kultur spojené s pouličním umění. V Melbourne jsem bydlel ve sdíleném domě s několika lidmi z různých koutů světa, mohl je tak lépe poznat a sdílet například jejich vánoční zvyky nebo ochutnávat jejich domácí pokrmy.

Využil jsi zahraniční praktickou stáž i k cestování v zemi tvého pobytu, případně do okolních zemí? Jaké jsou tvé nejlepší cestovatelské zážitky? Co naopak nedoporučuješ, případně na co si dát pozor?

Řekl bych, že jsem cestoval poměrně dost. Bydlel jsem dva a půl měsíce v Brisbane a stejnou dobu v Melbourne. V okolí Brisbane jsem procestoval Gold Coast, známý Surfers Paradise a prochodil desítky kilometrů po plážích směrem do Byron Bay. Nezapomenutelný zážitek byla návštěva rezervace Lone Pine Koala Sanctuary, kterou doporučuji všem, kteří pojedou okolo. Také Moreton Island, Tangalooma a pozorování velryb. Nejde nezmínit cestu na Hamilton Island a potápění s přístrojem (i volné potápění) na Velkém bariérovém útesu. V životě jsem se nepotápěl, ale tam mě naučili, že člověk umí dýchat pod vodou a může si téměř doslova sáhnout na podmořský svět a pozdravit Nema. V okolí Melbourne se nachází spousta národních parků a lesů, ve kterých se prohání stáda klokanů a ze stromů koukají koaly. Jeden z nejlepších výletů pak bylo pozorování tučňáků ve volné přírodě na Phillip Islandu, kdy se za soumraku nejmenší tučňáci vrací z moře na pláž. Také jsem zažil skutečnou atmosféru finále na Australian Open, celé město tímto tenisovým svátkem opravdu žije. Nový Zéland by byla kapitola sama pro sebe. Jen co jsem dorazil domů, tak už plánuji se tam v budoucnu vrátit, půjčit si auto a pořádně projet hlavně přírodní divy jižního ostrova. Asi napořád budu mít v hlavě návštěvu Hobitína, ve kterém se natáčely filmové série Pána Prstenů a Hobita. Zajít si na pivo k Zelenému drakovi, užít si skutečnou hobití hostinu a vidět toto místo také v noci, při jasné obloze, je úplně jiný zážitek. Těsně před návratem domů jsem si zaletěl na pár dní do Sydney, krmil jsem v mořském světě tučňáky a byl přímo mezi nimi. Samozřejmě Opera v Sydney má své jedinečné kouzlo ze všech stran a v přilehlých botanických zahradách jsem s výhledem na Operu přes zátoku strávil celý den až do pozdních večerních hodin.

Rád bych dodal, že vnitrostátní lety v Austrálii jsou docela levné. Dá se to přirovnat k cestování po Evropě, ceny zpátečních letenek se pohybují v řádů pár tisíců korun a je k nim mnohdy i odbavené zavazadlo. Také lety na Nový Zéland, do Indonésie nebo dokonce na Bali jsou z Austrálie docela levné.

Během jarních, a hlavně letních měsíců je třeba si dávat pozor na ostré slunce, takže se během dne nedoporučuje dlouhý pobyt na přímém slunci a je vhodné si pořídit opalovací krém i na klasické denní použití (SPF alespoň 30, ideálně 50). Kamkoliv se člověk v Austrálii vydá, tam je to skutečně jedinečné a krásné. Pravda o tom, jak tady žijí velcí pavouci a hadi bych po mé zkušenosti vyvrátil, opravdu to není tak hrozné, jak je na sociálních sítích možné vidět (a že jsem je i aktivně vyhledával). Ve městech je možné narazit na spoustu sice velkých, ale neškodných ještěrek. Co se ovšem už v žádném dokumentu o přírodě neříká, že jak krásní tady všudypřítomní papoušci jsou, tak stejně jsou i hlasití. Zejména v noci, kdy chce člověk spát s otevřeným oknem, tak se uklidňují až dlouho po půlnoci.  

Co všechno sis musel vyřídit a zajistit před odjezdem? Co bys býval rád věděl ještě před odjezdem?

Kromě formálních záležitostí smlouvy o výjezdu si bylo třeba si zajistit tzv. Invitation letter. To je dokument, který vystaví australská univerzita a kterým říká, co a na jak dlouho bude student dělat v Austrálii. Je to běžný postup při žádání o víza. Vyřízení tohoto dokumentu bývá obvykle v řádech několik týdnů. Pokud se někdo chystá na zahraniční stáž (ne studentský pobyt) do Austrálie, bude potřebovat vízum subclass 408 (Temporary Activity). Vše se vyřizuje online na stránkách australského ministerstva zahraničí (je tam přehledně napsané opravdu všechno). Je třeba mít ale na paměti, že při procesu vyřízení víza musí australská univerzita doložit, že se za studenta zajistí, respektive bude buď financován vyjíždějící univerzitou (sám), nebo bude mít příjem na australské univerzitě – to je takzvané Sponzorship ID a je potřeba doložit pro obě možnosti. Tuto žádost musí provést australská univerzita a je třeba počítat s tím, že to může trvat několik týdnů až měsíců. Dále je potřeba při žádosti mít také zařízené vhodné zdravotní pojištění (nebo cestovní u české pojišťovny, ale je mnohem dražší). V mém případě jsem si zajistil měsíční OVHC/OSHC zdravotní pojištění u australské pojišťovny Medibank (měsíční platby a dají se zrušit kdykoliv). Také je třeba doložit výpisy z účtu (stačí česky a do poznámky napsat kurz/částku v AUD) a doložit příjmy (případné stipendium z Edisonu doloží studijní oddělení na fakultě). Samotný proces schvalování víza je však už v řádech dnů. To vše jsem si zjišťoval a zařizoval sám a obecně platí, že dokud nemám vízum, nekupuju letenky. Z ostatních drobností doporučuji koupit adaptér na zásuvku až na letišti v Austrálii a opalovací krém také až v místním obchodě, hlavně kvůli limitům tekutin v letadle.

Máš nějakou radu nebo tip pro studenty, kteří zahraniční praktickou stáž teprve plánují? 

Velmi doporučuji si zařídit kartu platební kartu Revolut, protože na většině místech a obchodech přijímají pouze bezkontaktní platební možnosti. Osobně jsem si nepotřeboval otevírat účet v australské bance (nebo cizoměnový účet), všude jsem platil právě Revolut kartou s mnohem lepším kurzem než v běžné české bance. Osobně mi stačilo si s sebou vzít 100 AUD v hotovosti, kdyby náhodou, ale použil jsem ani ne půlku. Také bych doporučil stáž v Austrálii začít vyřizovat ideálně rok dopředu, ale z osobní zkušenosti můžu říct, že s jistou dávkou odvahy a trpělivosti se to dá zvládnout i během pěti měsíců.

V čem tě praktická stáž v zahraničí obohatila?

Výrazně jsem si zlepšil úroveň angličtiny z B2 na pokročilého mluvčího. Také jsem získal nové zkušenosti při řešení problémů týkající se mé práce a výzkumu, či schopnost bez problému popsat nebo prezentovat náplň mé práce v angličtině. Kromě toho jsem si svým způsobem potvrdil, že jsem schopný zvládnout ten život i na druhé straně světa, i když musím říct, že je to extrémní vystoupení z komfortní zóny ve všech ohledech života.

Co bylo naopak nejtěžší?

Asi nejtěžší bylo udržovat nějaký rozumný čas s rodinou a přáteli, protože časový posun je zde +8 až +11 hodin (podle státu), ale vše se dalo zvládnout. Také trávit Vánoce a Silvestr na úplně jiném kontinentu je něco, na co vás nikdo nepřipraví. Ale celkově bych řekl, že na ten život u klokanů a koal si člověk velmi snadno zvykne. A celoroční teplé počasí to také zpříjemňuje.

Co bys vzkázal studentům, kteří na stáži ještě nebyli, ale výjezd zvažují?

Bude to možná znít hloupě, ale člověk si tak nějak ověří, že je schopen žít. Jakmile jsem si koupil letenky, tak jsem věděl, že na tohle dobrodružství budu vzpomínat do konce života. A to za to stojí. Výjezd na praktickou stáž nebo Erasmus je skvělý způsob, jak skloubit studium s poznáváním nových částí světa, ať už to bude doslova kdekoliv.