Projekt je zaměřen na cirkulární řešení pro minimalizaci a efektivní zhodnocení potravinového odpadu.
Na projektu v rámci Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) spolupracují dvě výzkumné skupiny: Biochemické procesy z Institutu environmentálních technologií a Sypké hmoty z Centra ENET. Výzkumnou skupinu Biochemické procesy tvoří Dr. Panagiotis Basinas, Dr. Kateřina Chamrádová a Dr. Jiří Rusín a výzkumnou skupinu Sypké hmoty tvoří Dr. Lucie Jezerská, Dr. Veronika Sassmanová a Dr. Daniel Gelnar.
Cílem projektu foodCIRCUS je předcházet plýtvání potravinami ve školách a školkách střední Evropy a zároveň recyklovat a zhodnocovat zbývající odpad. Potravinový odpad z jídelny se běžně fermentuje v komerčních bioplynových stanicích za účelem výroby energie. Skupina Biochemické procesy se proto zaměří na testování odpadu a poskytne školám alternativní řešení v podobě provozu maloplošných fermentorů, podobně jako u kompostérů. Tento model může školám přinést ekonomické výhody, a to díky optimalizaci procesů nakládání s potravinovým odpadem.
AKTUÁLNÍ STAV A VÝZKUM
Statistiky ukazují, že se v EU ročně vyhodí přibližně 20 % všech vyprodukovaných potravin, přičemž školní jídelny přispívají až 70 % odpadu z připravených jídel. Kromě prevence plýtvání potravinami se projekt zaměřuje i na inovativní zhodnocení potravinového odpadu pomocí moderních technologií. Nejmodernějšími technologiemi pro zpracování potravinového odpadu jsou aktuálně kompostování nebo anaerobní digesce. Řešení, které nabízí foodCIRCUS, půjde mnohem dále a zaměří se na získávání produktů s vyšší hodnotou, například pomocí mikrobiologického zpracování zaměřeného na kyselinu mléčnou nebo pomocí hmyzu či termochemických procesů. Projekt by tak mohl významně přispět k redukci potravinového odpadu, jak předpokládá cíl udržitelného rozvoje 12.3 a balíček Evropské komise o oběhovém hospodářství.
Množství vyhozených potravin školními jídelnami členy projektu příliš nepřekvapilo. Díky dřívějším zkušenostem s podobnými projekty již mají přehled o statistikách a povědomí o problému potravinového odpadu. Co však výzkumníky mile překvapilo, byl zájem škol o minimalizaci potravinového odpadu. Personál škol, včetně kuchařů i školníků, projevil velkou ochotu učit se od odborníků a šířit účinné postupy pro snižování odpadu.
SPOLUPRÁCE SE ŠKOLAMI
V rámci projektu foodCIRCUS budou výzkumníci spolupracovat se školami, kde budou odebírat vzorky potravinového odpadu z jídelen v různých ročních obdobích. Vzorky budou analyzovány v laboratořích Institutu environmentálních technologií, kde budou v první fázi analyzovány a charakterizovány jejich vlastnosti. Na základě získaných údajů bude v laboratoři Biochemických procesů po dobu 40 dnů probíhat kontinuální měření produkce bioplynu. Na základě získaných dat výzkumníci definují optimální podmínky pro pilotní proces konverze odpadu. Pilotní projekt pak bude sloužit jako model dobré praxe, který by měl ukázat udržitelnost navrhovaného řešení a nabídnout školám konkrétní postupy, jak efektivně využívat svůj odpad.
Projekt foodCIRCUS zahrnuje multioborovou a nadnárodní spolupráci s téměř desítkou institucí a iniciativ. Výzkumníci se domnívají, že tato spolupráce umožní výměnu znalostí a zkušeností mezi různými zeměmi, které mají odlišné přístupy k potravinám i odpadům. Takováto kulturní výměna by mohla zlepšit ekologické politiky a předpisy napříč střední Evropou a harmonizovat oběhové modely v oblasti nakládání s potravinovým odpadem. Iniciativa tak přispěje k plnění cílů udržitelného rozvoje nejen v EU, ale i globálně.
BUDOUCÍ CÍLE A OČEKÁVÁNÍ
Výzkumná skupina Biochemické procesy očekává, že výsledky projektu foodCIRCUS přispějí k větší udržitelnosti ve školních jídelnách. Předpokládají, že metoda anaerobní digesce, kterou projekt představí, bude v budoucnu zavedena ve více školách nejen v Česku, ale i v dalších zemích zapojených do projektu. Kromě praktického využití potravinového odpadu se projekt snaží zvýšit povědomí o problému plýtvání potravinami a nabídnout dlouhodobé a udržitelné řešení. Projekt foodCIRCUS je ukázkou toho, jak lze vědecké poznatky uplatnit v praxi, a jak může nadnárodní spolupráce přispět k řešení environmentálních výzev. Tím, že projekt využívá moderní technologie a spolupracuje se školami, tak představuje praktické kroky ke snížení plýtvání potravinami a přináší pozitivní efekt nejen životnímu prostředí, ale i ekonomice.