Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Lenka Bardoňová: VŠB-TUO má mnoho co nabídnout širokému spektru studentů

Lenka Bardoňová: VŠB-TUO má mnoho co nabídnout širokému spektru studentů
Ing. Lenka Bardoňová z Centra nanotechnologií (CEET-CNT) uspěla v Cenách Wernera von Siemense, kde v kategorii Nejlepší diplomová práce získala třetí místo. Svou závěrečnou práci psala na téma Příprava nanovlákenných vrstev s obsahem jílových minerálů pomocí elektrostatického zvlákňování. Práci vedla Mgr. Kateřina Mamulová Kutláková, Ph.D. Redakce časopisu Akademik vyzpovídala do tohoto čísla obě ženy.

Co pro vás zisk 3. místa za nejlepší diplomovou práci v Ceně Wernera von Siemense znamená?

Ocenění je pro mě obrovská čest a velmi si vážím toho, že porota z obrovské konkurence vybrala právě mou práci. Také je pro mě cena velkou motivací k další vědecké práci.

Chcete dál pokračovat ve své vědecké práci, třeba v rámci doktorského studia?

Ano, už se tak děje. Státnice jsem společně s obhajobou diplomové práce složila na jaře v roce 2019 a hned poté jsem na podzim navázala doktorským studiem stejného oboru. Také v rámci doktorského studia se dále věnuji přípravě nanovlákenných struktur ve spolupráci s firmou Contipro a.s. 

Diplomovou práci jste psala na téma Příprava nanovlákenných vrstev s obsahem jílových minerálů pomocí elektrostatického zvlákňování. Můžete laicky vysvětlit, o co se jedná?

Cílem diplomové práce bylo připravit nanovlákenné vrstvy s obsahem jílových minerálů vermikulitu, kaolinitu a těchto minerálů modifikovaných antibakteriální látkou chlorhexidin acetátem. Nanovlákna jsou definována jako útvary nejčastěji kruhového průřezu s průměrem menším než 1 μm. Nejčastěji se průměr vláken pohybuje ve stovkách nanometrů, jsou tedy přibližně 100× tenčí než lidský vlas. Jílové minerály (používají se v keramice, kosmetice) jsou složeny z vrstev a jsou schopny právě do prostoru mezi těmito vrstvami přijmout různé látky. Tato vlastnost byla využita pro modifikaci jílových minerálů chlorhexidinem. Nanovlákna byla připravena z polyuretanu a polykaprolaktonu, což jsou hydrofobní polymery (nerozpustné ve vodě). Příprava nanovláken pomocí elektrostatického zvlákňování probíhá nejčastěji z polymerních roztoků. Polymery byly proto rozpuštěny ve vhodných rozpouštědlech, do roztoků byly přidány jílové minerály a dobře dispergovány. Nanovlákna byla připravena na přístroji 4SPIN LAB, který byl vyvinut přímo ve firmě Contipro. Nanovlákenné vrstvy byly dále analyzovány – nanovlákenná struktura byla sledována pomocí skenovací elektronové mikroskopie, byla potvrzena přítomnost jílových minerálů ve vrstvě a byla také analyzována jejich distribuce, nakonec byla hodnocena antibakteriální účinnost a uvolňování chlorhexidinu.

Kde takové nanovlákenné vrstvy najdou uplatnění?

V souvislosti s aplikacemi nanovlákenných vrstev se nejčastěji skloňuje biomedicína (kryty pro hojení ran, tkáňové inženýrství), oblast filtrace, bateriových článků nebo textilií. Nanovlákenné materiály připravené v rámci diplomové práce by mohly být teoreticky využity v medicíně. Ovšem zdravotnické prostředky musí splňovat mnoho kritérií daných normami, musí mít prokazatelný terapeutický účinek, musí být stanovena biokompatibilita, definováno uvolňování látek případně degradačních produktů... Celý proces bývá zdlouhavý a velmi nákladný, proto se obávám, že konkrétně tyto vrstvy své komerční uplatnění nenajdou.

Pracujete ve společnosti Contipro, jak jste se k práci tam dostala a na čem konkrétně pracujete?

Ve spolupráci se společností Contipro byla zpracována i zmíněná diplomová práce. Po dokončení diplomové práce jsme se dohodli na další spolupráci i v rámci disertační práce. Pokračuji v přípravě nanovlákenných struktur na oddělení Nanovlákna. Celá skupina se věnuje přípravě a charakterizaci nanovlákenných struktur na bázi kyseliny hyaluronové. Nanovlákna z nativní kyseliny hyaluronové se při kontaktu s vlhkostí okamžitě rozpouští, což je výborná vlastnost pro kosmetické produkty, ale znesnadňuje jejich aplikaci např. v biomedicíně. Momentálně se zaměřuji na přípravu nanovláken z hydrofobizovaných derivátů kyseliny hyaluronové. Použitím těchto materiálů lze dosáhnout struktury, která je soudržná i ve vlhkém prostředí a zároveň je biokompatibilní a biodegradabilní. Do nanovláken inkorporuji biologicky aktivní látky s cílem vytvořit strukturu, ze které se budou tyto látky postupně uvolňovat a může tak být uplatněna v oblasti drug delivery nebo hojení komplikovaných ran (chronické, onkologické rány).

Jak dlouhá byla vaše diplomová práce a jak vzpomínáte na spolupráci s doktorkou Mamulovou Kutlákovou?

Diplomová práce měla všeho všudy 72 stran. Spolupráci s dr. Kutlákovou hodnotím velmi kladně, dále úzce spolupracujeme v rámci doktorského studia. Dr. Kutláková je ohromně milá, přátelská, veselá a ochotná. Při výuce však dokáže být přísná a nekompromisní, pokud vidí, že student neplní povinnosti bez řádné omluvy. Velmi si vážím toho, že doktorka „se mnou šla“ do této spolupráce.

Jaká byla cesta k 3. nejlepší diplomové práci v ČR?

Dovolím si tvrdit, že má cesta byla delší než cesta jiných diplomantů. Vzhledem k tomu, že jsem se rozhodla spojit studium s praxí v nějaké firmě, jsem se již v prvním ročníku navazujícího studia poohlížela po společnostech, které se věnují nanotechnologiím a nabízejí studentské praxe. Natrefila jsem právě na Contipro. Zaujalo mě, že se ve firmě věnují přípravě nanovláken, což je oblast nanotechnologií, ke které mě to nejvíce táhlo, avšak při studiu této oblasti nebyla věnována zvláštní pozornost. Oslovila jsem dr. Kutlákovou, zda by byla ochotná spolupráci navázat. Dále jsem absolvovala pohovor ve firmě a na dalších schůzkách s konzultantkou dr. Adélou Kotzianovou jsme se domluvily na konečném tématu práce. Následovaly téměř 2 měsíce (přes léto mezi 1. a 2. ročníkem), kdy jsem v Contipru pracovala na praktické části. V závěrečném ročníku jsem se tak věnovala pouze teoretické části, doměření několika málo chybějících dat a sepsání výsledků.

Do Ceny Wernera von Siemense jsem se přihlásila na popud dr. Kutlákové. Během přihlašování jsem ani nedoufala, že bychom mohly získat takové krásné ocenění. Každým rokem se do soutěže hlásí stovky studentů s kvalitními pracemi. O to více mě umístění těší.

Proč jste si pro svá studia vybrala VŠB – Technickou univerzitu Ostrava?

Při nástupu na vysokou školu jsem si vybrala obor Nanotechnologie a přemýšlela jsem mezi studiem v Olomouci nebo v Ostravě. V Ostravě jsem se účastnila jak Dne otevřených dveří, tak Dne nanotechnologií, na jejichž základě jsem nakonec rozhodla pro Ostravu.

Jak na svá studia na univerzitě vzpomínáte? V čem vás mile překvapila?

Na studia vzpomínám ráda, studentská léta člověk ocení hned, jakmile je zapojen do pracovního procesu. Především jsem vděčná za třídní kolektiv (v oboru nás nakonec skládalo státnice méně než 10), ve kterém jsme si našli, dovolím si tvrdit, přátele na celý život. Mile mě překvapil vřelý a individuální přístup některých vyučujících, se kterými jsme v průběhu let absolvovali několik předmětů.

Doporučila byste maturantům studium na VŠB-TUO?

Myslím si, že VŠB-TUO má mnoho co nabídnout širokému spektru studentů. Kampus se každým rokem modernizuje, VŠB-TUO pořádá zajímavé akce jak pro studenty, tak veřejnost. Obor Nanotechnologie v posledním roce také prodělal velkou změnu, a to aktualizaci studijních plánů. Myslím si, že studium je teď mnohem lépe zorganizované a dovoluje vybranou látku studovat více do hloubky. Trochu mě mrzí, že nejsem o pár let mladší, abych mohla absolvovat nově zařazené předměty.

Firma, ve které pracujete, se nachází v Ústí nad Orlicí. Jak vzpomínáte na Ostravu a jak se vám žije právě v Ústí nad Orlicí?

Vyrůstala jsem na vesnici a střední školu absolvovala v menším městě (Nový Jičín). V Ostravě jsem žila dva roky na studentských kolejích v Porubě a zbytek studia jsem do Ostravy dojížděla. Vzhledem k tomu, že neholduji bujarému studentskému životu a raději než na nákupy do města, vyrazím do přírody, tak se mi více zamlouvá život na maloměstě. Navíc je Ústí zasazeno v přírodě podhůří Orlických hor, takže se lze odsud snadno dostat v zimě např. na běžky nebo skialpy, v létě na hezké výšlapy.

Text: Ing. Barbora Urbanovská, šéfredaktorka časopisu Akademik

Foto: Ceny Wernera von Siemense

Vloženo: 2. 8. 2021
Kategorie:  Aktuality
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět