„Chceme se více zapojit do zahraničních projektů,“ říká znovu zvolený děkan FBI Jiří Pokorný

Jak hodnotí své první děkanské období, pandemii covidu a jaké hrozby světu hrozí? Odpověděl v rozhovoru šéfredaktorce Akademika Barboře Urbanovské.

Ve funkci děkana jste už podruhé. Jak své uplynulé děkanské období hodnotíte? Co se vám podle vás nejvíce povedlo?

Zasáhli jsme do mnoha věcí. Přepracovali jsme například naše studijní programy a modernizovali je. Učinili jsme také organizační změny na fakultě, mezi něž patří zrušení jednoho z pracovišť a zřízení dalšího, které slouží pro podporu projektů. Díky tomu se nám, dle mého, začalo více dařit v projektech, byť prozatím ne v těch zahraničních. Na nich ještě musíme zapracovat. Fakulta bezpečnostního inženýrství se posunula i z pohledu infrastruktury. Domnívám se, že se posunula dopředu i díky strategickým materiálům, které jsme připravili. Nejvíc jsem hrdý na to, že se snažíme chovat jako jeden tým.

Jak se liší vaše cíle od cílů, které jste si stanovili v prvním období?

Pracovali jsme na strategii rozvoje a tvůrčí činnosti, stanovili jsme si cíle, kterých je třeba dosáhnout. A je jich samozřejmě mnoho, navazují nicméně na ty, které jsme měli, jak říkáte, v prvním období. Odrážíme se od nich, v každé oblasti však máme cíle nové, ať už se jedná o vzdělávání, vědu či výzkum. Jsem přesvědčen, že vývoj fakulty musí být kontinuální.

Jaké cíle máte v oblasti vzdělávání?

Potřebujeme dokončit institucionální akreditaci bakalářského studijního programu v angličtině, díky které budeme mít v tomto jazyce celou linii studijních programů. Už nějakou dobu zvažujeme o studijním programu MBA, a to nejen pro naše absolventy, je o něj velký zájem. A v neposlední řadě chystáme i nové bakalářské studijní programy, a to jak sami, tak i s partnery. Otevírá se nám jistá spolupráce s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity. Hlavním cílem je poskytovat prestižní vzdělávání v oblasti bezpečnosti v České republice, a to ve spolupráci se zahraničními partnery.

U možného oboru, který by vznikl ve spolupráci FBI VŠB-TUO a Lékařské fakulty Ostravské univerzity se na chvíli zastavme. Jaký studijní program zvažujete?

V tuto chvíli jsme úplně na začátku – jednali jsme s vedením Lékařské fakulty Ostravské univerzity a společně se shodli na tom, že naše spolupráce by mohla být užitečná. Poptávka po oboru přichází od Hasičského záchranného sboru České republiky, kterému dlouhodobě chybí pozice hasiče-zdravotníka. Nejedná se ale o lékaře. V praxi však nastávají situace, kdy na místě není záchranná služba, která by poskytla první pomoc – proto tento obor. Prolíná se nám tady oblast hasičská, kterou umíme vyučovat my, s oblastí zdravotnickou, kterou by zajistila Lékařská fakulta Ostravské univerzity. Takový studijní program by měl velkou perspektivu.

Jaké další cíle máte?

S výukou souvisí i část technická, kdy prostory fakulty musíme připravit pro tzv. hybridní výuku, což je veliký krok. Výsledkem by měla být souběžná kontaktní a online výuka pro naše studenty. A co se týká vědy a výzkumu, tak se nám daří v oblasti projektové. Projektů máme dostatek a řešíme velmi zajímavé oblasti. Jsme partnery pro veřejnou správu i podniky. Nicméně, se zahraničními projekty je to horší. Chceme se ale do jejich řešení zapojit. Pro mě je prioritou i spolupráce na univerzitě, která souvisí se strategií Smart And Green District, tedy SMARAGD a jeho součástí Refresh, kde se chceme velmi aktivně zapojit. A myslím si, že právě toto by mohl být další veliký impuls pro naši fakultu.

Jaká je role Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO v projektu SMARAGD a popřípadě Refresh?

Nejprve musím zmínit, že jsme se částečně podíleli také na projektu CEET, tedy Centra energetických a environmentálních technologií, který je v podstatě předskokanem vámi zmíněných projektů. S profesorem Mišákem jsme se domluvili, že naši studenti budou moct vidět technologie, které CEET nabídne a my jako pedagogové je budeme využívat pro výuku. V rámci projektu SMARAGD budeme mít dvě laboratoře. První z nich souvisí s Průmyslem 4.0. Jedná se o laboratoř kolaborativních robotů. My zde budeme řešit bezpečnost a ochranu zdraví při práci „člověka a strojů (robotů)“. Druhou vybudujeme ve spolupráci s Fakultou stavební a společně budeme zkoumat odolnost stavebních konstrukcí a požárně technické vlastnosti hmot při požáru.

Na začátku našeho rozhovoru jste zmínil modernizaci studijních programů na Fakultě bezpečnostního inženýrství. Jak do celého procesu zasáhl covid? Přece jen, s epidemií takových rozměrů se moderní svět ještě nesetkal. Jak jste se do boje proti covidu zapojili vy?

Měli jsme tady informační centrum nejen pro zaměstnance a studenty naší univerzity, ale také pro veřejnost, pomáhali jsme Krajské hygienické stanici se sídlem v Ostravě s trasováním. Na všem se podíleli jak naši zaměstnanci, tak i naši studenti. Z jedné strany je to „zatížilo“, ze strany druhé covid vidím jako ohromnou zkušenost a možná také příležitost. Svět už se nikdy nevrátí zpět, online forma výuky, komunikace a řešení problémů ukázala nový směr světové komunikace a vzdělávání. Ptala jste se na zásah pandemie do našich studijních oborů – na fakultě jsme vybudovali Centrum simulačních technologií, kde pandemie bude jednou z epizod, v rámci níž se budou studenti cvičit. Věřím, že budoucí absolventi naší fakulty budou na podobné situace lépe připraveni.

Budou studenti v centru cvičeni pouze na pandemii covidu, anebo je připravíte například i na epidemii chřipky?

Centrum simulačních technologií slouží studentům jako podpora výuky. Modelujeme jim tam různé situace. Pro nás se jedná o podporu vědy a výzkumu, kde zkoumáme reakce člověk při určitých vypjatých událostech a hledáme cesty. Covid bude jeden ze scénářů, který se bude v centru cvičit – studenti budou aktivovat krizový štáb, rozhodovat v různých fázích rozvoje covidu. Zkrátka tak, jak to bylo v reálu.

Zvládla Česká republika covid? Jak by se vlastně krizový štáb měl chovat?

Myslím si, že se během pandemie projevil fakt, že některé z orgánů státní správy nebyly na řešení situace dobře připraveny. Nabídli jsme formu přípravy takových pracovníků, například hygienickým stanicím, zatím ale bez odezvy. Složky integrovaného záchranného systému fungovaly správně.

Jak jste jako fakulta zvládli distanční výuku?

Covid jsme zvládli. Naučili jsme se vyučovat i pracovat online, každý z nás je na podobnou situaci individuálně hardwarově připravený. Chybí nám ovšem dovzdělat se v oblasti pedagogické a didaktické, kde nejsme tak trénovaní, jak bychom měli být. To nás čeká v budoucnosti.

Covid s sebou ale přinesl zajímavé poznatky a zkušenosti, které nemusí být vyloženě nepříjemné. Je něco, co vás zaujalo a co byste zachoval i po tom, co pandemie skončí?

Už delší dobu pozoruji trend multimediálních podpor, což mi pandemie jen potvrdila. Dřív byly tyto formy považovány spíše za zpestření výuky, dnes ale víme, že někteří studenti, zejména kombinované formy studia, by výuku online, například kvůli dojíždění, časové náročnosti nebo pracovní vytíženosti, uvítali. Multimediální podpory by zde měly své významné místo. Fakulta bezpečnostního inženýrství je ale součástí technické univerzity, přímý kontakt se studenty potřebujeme. A potřebuje jej téměř každý pedagog. Část studia musí studenti absolvovat v našich laboratořích. Nicméně, transformaci kombinovaných studijních programů do online studijních programů s minimální kontaktní formou výuky považuji za perspektivní. Covid nám nicméně ukázal, že řada věcí se dá vyřešit online, a to během jednoho jediného dne. Můžete učit, jednat na několika místech v České republice či v zahraničí. A domnívám se, že tato forma komunikace náš svět už nikdy úplně neopustí.

Zaznamenali jste, třeba díky pandemii, vyšší počty studentů či zájemců o studium na vaší fakultě?

Zaznamenali, ale myslím, že na ta čísla má vliv více faktorů. Tím prvním může být fakt, že jsme, až na jeden studijní program, zkrátili délku studia ze čtyř na tři roky. Také jsme zrušili přijímací zkoušky, neboť pracujeme s filozofií, že zájemců o studium u nás může být více. Buď uspějí, nebo nikoliv. Určitě se projevila také změna demografické křivky. A možná i covid způsobil určitou nejistotu v pracovním uplatnění a lidé se rozhodli více studovat. A třeba k tomu přispívá i to, že jsme prostory fakulty zrekonstruovali, takže se u nás studentům líbí. Pro mě nejdůležitějším důvodem je ale modernizace našich studijních programů. Reagujeme na aktuální hrozby světa.

Jaké jsou aktuální hrozby dnešního světa, krom už zmíněné pandemie?

Aktuálních hrozeb je celá řada. Česká republika má zpracované strategické a koncepční dokumenty, které se touto problematikou zabývají, např. Bezpečnostní strategie České republiky, Audit národní bezpečnosti, Koncepci ochrany obyvatelstva. Uvedené, a další, dokumenty identifikují hrozby pro Českou republiku a uvádějí také opatření, která je nutné zrealizovat. Standardně můžeme hrozby rozdělit na přírodní, umělé a jejich kombinaci. Ve všech oblastech se objevují hrozby nové. Příkladem nových přírodních hrozeb mohou být povodně lokálního charakteru způsobené nenadálými a prudkými dešti, nebo vichřice. Vzpomeňme si na tornádo, které postihlo Českou republiku. Epidemie, která postihla celý svět je také přírodní hrozbou, ovšem z hlediska svého rozsahu v moderním světě je hrozbou mimořádnou.

Co se řadí mezi nová rizika v druhé kategorii?

Umělá rizika jsou způsobená člověkem. Dnes mohou souviset s koncepty Průmyslu 4.0 a Společností 4.0. Zaznamenáváme vývoj nových chemických látek, vznik nových druhů technologií v průmyslu, v souvislosti se snahami o ekologičtější svět dochází k vývoji nových stavebních materiálů i alternativních zdrojů (např. vodíkové zdroje, elektromobilita), které mají nacházet široké uplatnění v dopravě, ale i v dalších oblastech života člověka. Za umělé riziko je považována, brána také migrace nebo hrozby kyberprostoru. Z pohledu naší fakulty se jedná o nové výzvy v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu.

Pojďme zakončit naše povídání něčím veselejším. Co čeká Fakultu bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO do roku 2025?

Zvýšíme rozsah kvalitních nabízených studijních programů, což se nám pozitivně promítne do počtu studentů a věřím, že také do kvality absolventů. Zvýšíme naši účast na řešení zahraničních projektů a úspěšně se zapojíme do nejvýznamnějších projektových záměrů univerzity. Plně zapojíme Centrum simulačních technologií do výuky, vědy a výzkumu. Rozvineme fakultní laboratoře, dokončíme úpravy exteriéru a interiéru fakulty. Budeme fakultou se stabilním ekonomických zázemím, úzce spolupracující s významnými partnery v České republice i zahraničí. Věřím, že zkratka „FBI“ bude symbolem pro kvalitní vzdělávání a výzkum v oblasti bezpečnosti.

Text: Ing. Barbora Urbanovská, redaktorka útvaru Vztahy s veřejností

Foto: archiv FBI