Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Platnost příspěvku skončila 29. 2. 2024!

„Odmalička jsem chtěl být inženýrem,“ říká Ondřej Životský

„Odmalička jsem chtěl být inženýrem,“ říká Ondřej Životský
V prosinci loňského roku podepsal prezident jmenovací dekrety novým profesorům. Byl mezi nimi i Ondřej Životský, který získal profesorský titul v oboru aplikovaná fyzika. Co pro něj zisk titulu znamená, čím ho uchvátila VŠB-TUO a jak se snaží vést své studenty? Odpověděl v rozhovoru.

Znamená pro vás zisk titulu profesor vrchol kariéry?

Zisk profesorského titulu považuji za ocenění mé dosavadní vědecké a pedagogické práce a určitě jej řadím k největším úspěchům mé dosavadní kariéry. Chápu to také jako motivaci pokračovat v další práci, tedy ve vzdělávání a výchově studentů, ve výzkumu nových magnetických materiálů, v přípravě výzkumných projektů a publikací v prestižních mezinárodních časopisech nebo v recenzní činnosti pro mezinárodní časopisy a domácí a zahraniční grantové agentury.

Přibyly vám k titulu nějaké povinnosti?

Povinnosti mi prozatím žádné nepřibyly, ale bude to zřejmě tím, že jsem titul profesora získal krátce před vánočními svátky. Počítám ale se zvýšeným tlakem na přípravu domácích a zahraničních projektů, na publikační činnost, na výchovu a vedení doktorandů nebo na snahu využít experimentální zařízení na Katedře fyziky v rámci spolupráce s průmyslovými firmami. 

Profesuru jste získal v oboru aplikovaná fyzika. Co pro vás tento obor znamená, čím vám učaroval?

Jedná se o interdisciplinární obor, který kombinuje poznatky z oblasti fyziky s konkrétními technickými aplikacemi. Obor se dělí do mnoha různých specializací, na Katedře fyziky VŠB-TUO máme zaměření na aplikovanou jadernou fyziku, optickou diagnostiku a magnetické vlastnosti materiálů. Já osobně jsem vedoucím odborné skupiny zaměřené na magnetismus materiálů a velmi mě baví navrhovat a optimalizovat nové magnetické materiály s využitím v biologii, chemii, senzorice a dalších odvětvích. K charakterizaci materiálů používáme jak pokročilé experimentální aparatury, tak také aktuální teoretické modely. 

Proč jste šel po střední škole na vysokou školu technického zaměření? Bavila vás matematika, fyzika a chemie, které jsou pro spoustu maturantů největším strašákem?

Zaměření vysoké školy jsem si v podstatě zvolil již výběrem maturitních předmětů, kdy jsem kromě českého a anglického jazyka maturoval z matematiky a fyziky. Pravdou ale je, že problémy jsem neměl ani s předměty jako chemie, biologie nebo dějepis, a za svůj nejméně oblíbený předmět bych označil asi zeměpis. Přesto si myslím, že matematika a fyzika jsou za strašáky považovány neoprávněně. Jejich pochopení ale vyžaduje srozumitelný výklad vyučujícího a ze strany studentů plné soustředění a snahu problému porozumět. Právě na vysoké škole technického směru jsou znalosti matematiky a fyziky klíčové, neboť většina specializovaných oborů aplikuje prakticky základní fyzikální jevy.

„Pochopení matematiky a fyziky vyžaduje srozumitelný výklad vyučujícího a ze strany studentů plné soustředění a snahu problému porozumět.“

Na jakých projektech v současné době pracujete?

Jedná se o projekty zaměřené na výzkum nových magnetických materiálů s potenciálními aplikacemi v oblastech senzoriky, spintroniky, magnetooptiky, magnetokalorických zařízení a v dalších rychle se rozvíjejících odvětvích. Jako příklad mohu uvést studium inverzních Heuslerových slitin Mn2FeSi a Mn2FeAl, které zkoumáme společně s kolegy z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého v Olomouci v rámci projektu Grantové agentury České republiky. Dalšími zajímavými materiály jsou reaktivní sorbenty na bázi CeO2, které dokáží odstranit nejen nebezpečné látky z vody a půdy, ale také bojové chemické látky a nervové plyny jako VX a Soman. Na závěr bych zmínil vývoj permanentních magnetů na bázi NdFeB ve spolupráci s kolegy na Fakultě materiálově-technologické.  

 

Čím jste chtěl být jako malý?

Zatímco většina kluků chce být popelářem nebo policistou, já jsem chtěl být vždy inženýrem. Přesně nevím proč, ale tohle jsem vždy všem tvrdil. Možná jsem už tehdy dopředu věděl, že technické obory budou pro mě tím správným budoucím směrem. V každém případě jsem rád, že již jako malý jsem se ve svém předpokladu nemýlil.

Čím vás uchvátila VŠB-TUO?

Když se řekne VŠB-TUO, jako první se mi vybaví kampus univerzity, který je opravdu jedinečný a studenti zde mají k dispozici vše potřebné ke studiu, sportovnímu vyžití i relaxaci. Od mého nástupu na VŠB-TUO v roce 1998 vyrostlo v kampusu mnoho nových budov včetně několika výzkumných center, které výrazně přispěly k rozvoji vědy a výzkumu. Pokud za mnou přijedou na návštěvu kolegové (kolegyně) z České republiky nebo zahraničí a jsou na VŠB-TUO poprvé, vždy si najdeme čas na procházku po kampusu. 

Proč jste se po zisku inženýrského titulu rozhodl pokračovat na doktorská studia, směrem ke vědecké kariéře?

Po sepsání diplomové práce na téma „Šíření světla v tlustých magneto-optických vrstvách“ a ukončení magisterského studia na FEI VŠB-TUO v roce 2003 jsem byl rozhodnut pokračovat v doktorské práci na podobném tématu. To mi bylo na Katedře fyziky umožněno. Velkou roli při mém rozhodování hrála komplexnost studia – dělat špičkový výzkum a prezentovat výsledky své práce před vědeckou komunitou na mezinárodních konferencích, studovat odborné předměty a získat nové znalosti, podílet se na výuce studentů. Od druhého roku studia jsem nastoupil jako odborný asistent na Katedru fyziky, kde jsem až dodnes.   

Jak se snažíte vést svoje studenty?

Jak jsem zmiňoval dříve, studenty základních kurzů fyziky je potřeba vést tak, aby pro ně fyzika přestala být strašákem. Snažím se jim tedy detailně vysvětlit každý vztah, odkud se vzal a jaké má důsledky. Důležitá je komunikace se studenty, dát jim prostor na dotazy a umožnit jim tak porozumět dané problematice. Často narážíme na problém s matematikou, která je nástrojem fyziky a bez níž je pro studenty problematické řešit některé náročnější fyzikální úlohy. Vyšší nároky máme na studenty studijního programu Aplikovaná fyzika, u nichž se zaměřujeme zejména na kvalitu odborných fyzikálních předmětů a závěrečných prací. 

Jak odpočíváte?

Dá se říct, že odpočívat příliš nedokážu. Pokud mám chvíli volno, trávím ho většinou s rodinou nebo si zajdu zacvičit do posilovny. Jsem také velkým fanouškem hokejového klubu VHK Robe Vsetín, za který jsem jako malý kluk hokej hrával. Pokud tedy jedu navštívit své rodiče na Vsetín, obvykle se zajdeme podívat také na hokejový zápas. Kromě odborných článků si rád přečtu dobrou detektivku.

 

Text: Ing. Barbora Urbanovská, Vztahy s veřejností

Foto: archiv Ondřeje Životského 

Vloženo: 11. 4. 2022
Kategorie:  Aktuality
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět