Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

„Studium v Belgii byla jízda, ale kdybych mohla, zopakovala bych si to,“ říká Eliška Hrdá, absolventka EKF

„Studium v Belgii byla jízda, ale kdybych mohla, zopakovala bych si to,“ říká Eliška Hrdá, absolventka EKF
Eliška Hrdá vystudovala podnikovou ekonomiku a management na Ekonomické fakultě VŠB-TUO. V roce 2020 získala magisterský titul v Belgii. Jak se liší tamější vysoké školy od těch českých, jak ovlivnila pandemie výuku na belgických školách a jaké práci se Eliška v Belgii věnuje? Odpověděla v rozhovoru.

Vystudovala jste podnikovou ekonomiku na EKF VŠB-TUO a také podnikové finance na Ghent University. Kdy jste se rozhodla pro studium v zahraničí?

Studovat v zahraničí jsem si přála už od dětství. Ghent University, jako vlastně celá Belgie, byla tak trochu náhoda. Již nějakou dobu se závodně věnuji parkurovému ježdění na koních. Za účelem získání zkušeností a možností tréninku s velmi úspěšným belgickým jezdcem jsem o prázdninách vyrazila do stáje v Belgii, kde jsem se svými koňmi pobývala přibližně tři měsíce. Téměř okamžitě jsem věděla, že tři měsíce mi nebudou stačit a vzhledem k tomu, že jsem v té době končila bakalářské studium, začala jsem hledat možnosti studia v okolí.

Proč jste si zvolila právě Ghent University? 

Ghent University nabízela magisterský program v angličtině, z nabízených specializací jsem si vybrala podnikové finance. Abych mohla nastoupit na magisterský program, musela jsem nejprve absolvovat přípravný ročník - za který jsem byla ve výsledku velmi ráda. Ghent University je totiž dle Academic Ranking of World Universities (Shanghai Ranking) 2021 na 71. místě žebříčku, takže skok to byl opravdu velký. 

Vysokoškolská studia v Belgii se oproti těm v Česku liší. Jak moc?

Studium v Belgii je nastaveno trochu jinak než v ČR. V prvé řadě - platí se školné. Od toho se odvíjí i to, že všichni studenti berou studium opravdu zodpovědně. Pro představu - zimní výukový blok jsme měli přednášky z jednoho předmětu v soboty od 9:00 do 14:00. Aula byla vždy plná. Magisterský program pro podnikové finance je uspořádán do tří bloků po šesti týdnech - neexistují semestry. V každém bloku jsou pouze tři až čtyři předměty, které jsou vyučovány velmi intenzivně a v každém předmětu jsou zadány náročné projekty, po těchto šesti týdnech je vypsána zkouška. Na zkoušku má každý pouze jeden pokus a pro úspěšné splnění je potřeba získat 10 bodů z 20.

"Uznání celé naší studijní skupiny jsem si vysloužila, když jsem ze zkoušky z matematiky získala 16 bodů." 

Jak jste si vedla vy? Dosáhla jste 20 bodů?

Neslyšela jsem o nikom, kdo by kdy získal 20 bodů. Zpravidla nejlepší skóre bylo 16-17 bodů. Uznání celé naší studijní skupiny jsem si vysloužila, když jsem ze zkoušky z matematiky získala 16 bodů (matematika patří k těm obávanějším předmětům).

Co se stane, když student zkoušky neuspěje?

Pokud student u prvního pokusu neuspěl, nebo se nedostavil, měl druhý a zároveň poslední pokus v srpnu. Pak si musel předmět zapsat znovu, na následující rok. a opět za něj platit školné.

V čem ještě se studium na české vysoké škole a vysoké škole v Belgii liší?

Celé studium bylo zaměřeno na praxi a aplikaci již nabytých znalostí. Teorie se na Ghent University probírá v bakalářském studiu a v magisterském programu se počítá s tím, že každý již teorii ovládá. V některých předmětech jsme neměli ani přednášky, na začátku bloku nám byl zadán projekt a ten jsme museli vypracovat.

Například?

Například pro předmět Strategický management jsme měli na začátku bloku prezentaci dvanácti firem. Zástupci těchto firem představili určitý problém, se kterým si aktuálně neví rady a potřebují s ním pomoct - a naším úkolem bylo pro jednu firmu vymyslet a vypracovat řešení tohoto problému. V průběhu bloku jsme se mohli dvakrát sejít se zástupci firmy a prodiskutovat vývoj našeho řešení, to bylo celé - když jsme něco nevěděli, museli jsme si to dostudovat sami. Na závěr jsme naše týmové řešení prezentovali zástupcům dané firmy a garantovi předmětu, a ti naše řešení hodnotili. Některé z těchto firem následně nabídly studentům stáž/pracovní pozici po ukončení studií. Obecně byl na projekty kladen velký důraz. Pracovali jsme zpravidla v týmech 4-6 lidí a muselo se na nich pracovat opravdu denně - jinak bychom je nestihli včas dokončit.

 

Jak vypadá závěr studií? Student napíše diplomovou práci a pak má státní závěrečné zkoušky?

Závěr studií je „pouze” vypracování diplomové práce. Uvádím pouze v uvozovkách, protože diplomová práce musí být na téma, které ještě není prostudované (tj. neexistuje žádná literatura, která by se tímto tématem zabývala) - úkolem diplomové práce je obohatit dosavadní literaturu. Takže nejprve musíte vymyslet téma, které se hodí do vašeho studijního programu, pak musíte udělat velmi detailní průzkum, jestli už před vámi někdo toto téma nezpracoval. Následně si musíte připravit prezentaci - čeho chcete dosáhnout, jak toho dosáhnete apod. a s touto prezentací musíte oslovit některého vyučujícího, který má k této problematice blízko.

A když se vyučujícímu téma líbí?

Pak vám jej schválí a bude s vámi spolupracovat. Je to v podstatě jako takový pohovor, během něhož musíte prodat svůj nápad. Pokud vše vyjde, čekají vás hodiny a hodiny pročítání odborných článků, procházení databází, stahování dat, testování těchto dat (v průběhu zjistíte, že jste se naučili kódovat ve speciálních programech), regresní analýzy, statistické závěry, modelování a prezentace dosažených výsledků - a to vše při plném studiu. Byla to jízda, ale kdybych mohla, zopakovala bych si to. Ona totiž celá výuka směřuje právě k diplomové práci - ať je to ekonometrie, statistika, výzkumné metody v podnikových financích. Všechny tyto předměty vám dají dostatečné znalosti k tomu, abyste věděli jak při psaní diplomové práce postupovat.

Celý svět zasáhla pandemie covid-19. Jak probíhala výuka v Ghentu, byla online?

Já měla to štěstí, že nás pandemie ovlivnila až v posledním studijním bloku, kdy jsme měli pouze jeden předmět a diplomovou práci. Přednášky a prezentace projektu probíhaly prostřednictvím platformy Zoom a konzultace o diplomové práci probíhaly s mým vedoucím přes Skype a prostřednictvím e-mailů. Obhajoba diplomové práce pak přes MS TEAMS. 

Mě a věřím, že i spoustu čtenářů z řad studentů a pedagogů, zajímá, jak se dají vystudovat dvě vysoké školy zároveň, navíc během pandemie, která svět zasáhla?

Není to procházka růžovou zahradou, ale všechno jde, když se chce. Člověk si jen musí ujasnit priority a nevzdat to, když to zrovna nejde podle představ. První rok byl náročnější, protože obě školy měly zimní a letní semestr, zkoušky se mi překrývaly. Některé zkoušky z VŠB-TUO jsem si musela odložit na druhý ročník. Pamatuji si, jak jsem si přepočítávala kredity, aby mi to vyšlo.  

V Belgii jste vystudovala navazující magisterské studium. Jaký byl tedy druhý rok?

Druhý rok byl již klidnější, hlavně z důvodu blokové výuky v Ghentu. Díky blokům jsem měla v podstatě celý leden volný a mohla jsem se soustředit na zkoušky v Ostravě. Nic z toho by ale nebylo možné bez obrovské podpory všech kolem mě. Od rodiny přes přátele a v neposlední řadě díky všem vyučujícím z EKF VŠB-TUO, kteří mi vyšli vstříc a umožnili mi individuální studijní plán. Tímto bych všem moc ráda poděkovala.

 

Věnujete se finančním derivátům a risk managementu. Čím vás tato témata oslovila?

Finanční deriváty jsou instrumenty, jejichž hodnota je odvozena od jiných, tzv. podkladových, aktiv. A s těmito deriváty se následně obchoduje na finančních trzích, jedním z důvodů je právě zajištění rizika - tj. risk management. Investor musí přijít s komplexním řešením, s několika scénáři tak, aby minimalizoval vystavení se nechtěnému riziku (příkladem může být fluktuace cen). Finančními deriváty jsme se zabývali právě při sobotních přednáškách a přednášející byl bývalý poradce belgického ministra financí – přednášky byly často doplněny příklady z praxe a úsměvnými historkami. Vývoj cen finančních derivátů souvisí s reálnými situacemi a událostmi ve světě – příkladem může být rekordní nárůst cen futures pšenice v souvislosti se situací na Ukrajině. Bude zajímavé sledovat vývoj cen pšenice a jestli ve výsledku jsou aktuální nabídky futures lukrativní.

Věnujete se tématům i ve své práci? Co je její hlavní náplní?

Pracuji v BNP Paribas Asset Management, což je část BNP Paribas Fortis Group. Jsme předním světovým poskytovatelem investičních řešení pro soukromé osoby, podniky i instituce. Spravujeme přibližně 502 miliard EUR a máme zastoupení ve 37 zemích světa. Aktuálně bohužel s finančními deriváty pracuji jen okrajově, jsem v týmu korporátních akcí a naším úkolem je monitorovat a procesovat podnikové akce, ke kterým dochází na finančních trzích. Jsme tedy v přímém kontaktu s portfoliovými manažery, kteří skrze nás investují a provádí transakce ve svých spravovaných portfoliích. Abychom portfoliovým manažerům poskytli ty nejpřesnější informace, jsme v kontaktu také s institucemi, které nás o korporátních akcích na trzích notifikují. My tyto informace následně prověřujeme, a pokud jsme schopni je potvrdit, informace předáme portfoliovým manažerům. Následně, pokud se portfoliový manažer rozhodne participovat na dané korporátní akci, se staráme o to, aby veškeré instrukce a transakce proběhly dle jejich přání, aby potřebné akcie byly včas odblokovány a připraveny k obchodům a také zajišťujeme veškeré peněžní i nepeněžní vyrovnání. 

Kdo patří do portfolia vašich klientů?

Našimi klienty jsou instituce (tj. pojišťovny, penzijní fondy, korporáty, vládní instituce) a distributoři, kteří poskytují naše investiční řešení koncovým klientům – třeba i vám (retail bankovnictví). Nabízíme našim klientům mandáty a i fondy.

Zmínila jste se mi, že jste loni absolvovala certifikační kurz Základy správy majetku (Essentials of Asset Management). Doporučila byste ho i studentům, zaměřujícím se právě na oblast financí?

Certifikační kurz jsem si vybrala hlavně pro finanční deriváty, nicméně obsah kurzu mi hodně pomohl i s pochopením asset managementu jako konceptu. Univerzity se zpravidla těchto oblastí dotýkají jen okrajově. Při mém pohovoru jsem věděla, že nějaké korporátní akce existují, ale že existují dobrovolné a povinné? A co se vlastně za danou podnikovou akcí skrývá? Kolik různých typů dluhopisů existuje a jaké jsou mezi nimi rozdíly? Tato, ale i další témata mi kurz objasnil, takže jednoznačně doporučuji. A celkově - pokud dostanete možnost se dovzdělat v čemkoli, co vás zajímá, určitě do toho jděte. Nic tím neztratíte a třeba potkáte někoho, kdo vám ukáže nové možnosti a cesty.

Jak se vám žije v Belgii? Liší se například pracovní návyky od těch v Česku?

Stále se mi tady líbí stejně, možná i více, než když jsem zde přijela poprvé. Musela jsem si na některé věci zvyknout (například na to, že v neděli jsou všechny obchody zavřené) a i dnes se setkávám s administrativními záležitostmi, které jsou vedeny jinak než v ČR. Ale i když to bylo zpočátku těžké, stále to považuji za své nejlepší životní rozhodnutí. Co se týče pracovních návyků, asi žádné velké rozdíly nevnímám – pouze ten, že jsou zvyklí chodit do práce později (někteří portfolioví manažeři v Paříži až kolem 10:00!).

Co vám v Belgii z Česka nejvíc chybí?

Křupky a čepovaná Kofola! Samozřejmě mi chybí rodina, přátelé. Ale měla jsem velké štěstí a potkala tady spoustu skvělých lidí, mou druhou rodinu. Belgie je pro mě nyní domovem a ještě nějakou chvíli určitě bude. 

Jakou radu byste dala studentům EKF, ale i celé VŠB-TUO?

Stanovte si vysoké cíle a jděte si za nimi. I když to zpočátku bude dřina a ne vše půjde podle představ, ono se to jednou otočí. Třeba za rok, třeba za pět let, ale určitě to bude stát za to. Vzdělávejte se, nebojte se výzev, cestujte, poznávejte jiné kultury, lidi - dá vám to obrovský rozhled a určitě vám to pomůže nejen při hledání zaměstnání. VŠB-TUO bych ráda podpořila ve snaze provázat studium s praxí, aby studenti měli možnost (možná i určitou povinnost) spolupracovat s podniky, reálným světem. Mně osobně to rozhodně pomohlo - už při studiu jsem si vyzkoušela jednání se zástupci různých firem, vypracovávala jsem projekty v reálných podmínkách, takže jsem například viděla, jak se určité věci liší v praxi od teorie. Zároveň jsem nenáročným způsobem získala určitou bázi kontaktů, což je pro čerstvého absolventa dle mého názoru stěžejní při hledání pracovního místa. 

 

Text: Ing. Barbora Urbanovská

Foto: archiv Elišky Hrdé 

Miniatura: Vendula Molinová

Vloženo: 16. 3. 2022
Kategorie:  Aktuality
Zadal:  Administrátor
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět