Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

„Nejkrásnější den v Příbrami,“ komentoval student VŠB vznik ČSR

„Nejkrásnější den v Příbrami,“ komentoval student VŠB vznik ČSR
Dnes si připomínáme vznik samostatného Československa. Jak tato významná událost probíhala na Vysoké škole báňské v Příbrami, přímé předchůdkyni naší univerzity a jak do jejího života zasáhla první světová válka? Odpovíme v článku.

První světová válka výrazným způsobem ovlivnila každodenní život milionů lidí po celém světě a zasáhla, i když mírnějším způsobem než druhá světová válka, do života vzdělávacích institucí  včetně Vysoké školy báňské v Příbrami. Ta se s problémy potýkala od počátku svého založení, nejprve bojovala s nízkým počtem posluchačů, později se hlavním problémem staly národnostní spory uvnitř školy, a to nejen mezi českou a německou částí profesorského sboru, ale i mezi studenty. I proto se začaly stupňovat tlaky na přeložení školy do severních Čech nebo její připojení k německé technice v Praze. Všechny pokusy ale utnula první světová válka.

Válečný konflikt měl na počátku války na život školy nepřímý dopad. V prvních třech letech muži rukovali v jednadvacátém roce svého věku, až v roce 1917 začala habsburská monarchie posilovat válečné fronty i studenty gymnázií. Profesoři VŠB sice pro svůj vyšší věk nenarukovali, ale mimo posluchače byli odvedeni asistenti, adjunkti a zřízenci. Pro posluchače, kteří museli narukovat, byly sjednány úlevy, zkoušky mohli konat i mimo stanovené termíny včetně prázdnin. Co bylo během války omezeno, byla studentská spolková činnost. Některé spolky zanikly, vznikl ale akademický spolek Elipsa plzeňská, což byli posluchači VŠB v Příbrami pocházející z okolí Plzně. Jedním z členů byl i Alois Emil Dobner, po kterém se dochovala sbírka fotografií z let 1914-1919 spolu s osobními pocity.

Když byla 29. října 1918 v Příbrami vyhlášena Československá republika, napsal: nejkrásnější den v Příbrami. Vyhlášení republiky dávalo naděje na příznivější vývoj v dalším směřování školy. Hned při prvním jednání profesorského sboru byla stanovena čeština jako úřední jazyk, němčina byla ponechána jako jazyk vyučovací. Na stejném zasedání se česká část profesorského sboru usnesla navrhnout přemístění školy do Prahy, a to jako samostatné vysoké školy, anebo jedné z fakult české techniky. Přestože o přeložení školy do hlavního města usilovali představitelé VŠB celé meziválečné období, k uskutečnění nedošlo. Vysoká škola báňská v Příbrami získala v období první republiky významné postavení v systému vysokoškolského technického vzdělávání a podstatným způsobem přispěla k rozvoji vědeckého poznání a také k úspěšnému rozvoji českého hornictví a hutnictví. O jejím dalším osudu rozhodl až prezident Edvard Beneš svým dekretem z roku 1945: tehdy se Vysoká škola báňská přesunula z Příbrami do Ostravy, kde se začala psát její novodobá historie.

Vloženo: 28. 10. 2022
Kategorie:  Aktuality
Zadal:  Administrátor
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět