Co pro vás ocenění znamená?
Znamená to pro mě hodně. Vážím si toho, že v dobrovolné anketě si někdo vzpomněl na moje jméno a že si dal tu práci a anketu vyplnil. Beru to jako závazek dělat svou práci pořádně. Každopádně stojím nohama na zemi, protože je hodně kvalitních pedagogů u nás na fakultě, kteří ale neučí tak velké počty studentů, a tudíž se jejich práce nemusí dostat k tak širokému publiku, jako učím já. Určitě je to ale něco, co mi udělalo velkou radost.
Jak se snažíte vést své studenty a jak vlastně vedete celou výuku?
Vždycky se snažím dělat výuku tak, aby to bavilo všechny zúčastněné. Vzpomenu si, co mi vadilo na hodinách, když jsem býval ještě student, a snažím se to eliminovat. Na svých hodinách chci mít takové prostředí, kde se studenti nebudou bát říct svůj názor, ať už bude jakýkoliv. Rád si také poslechnu či přečtu jejich zpětnou vazbu. Tím, že vedu jen cvičení, tak se snažím je dělat opravdu interaktivní, střídat různé činnosti a formy aktivit, aby se z toho nestala rutina. Ruku v ruce s tím jdou i materiály, které k výuce dělám. Chci, aby byly zajímavé jak obsahem, tak vizuálně.
Máte nějaký pedagogický vzor nebo inspiraci?
Nevím, zda vzor je správné slovo, ale nejlepší hodiny, které jsem kdy zažil, měl Jan Vašek. Každý učíme jiné předměty, tak ten obsah nejde úplně srovnávat, ale kvalita výkladu, navázání na praxi, různorodost aktivit a nadšení, které dokázal promítnout do výuky, jsou věci, které budu Honzovi vždy závidět a kterých bych chtěl taky jednou dosáhnout. Ale ve své podstatě každý, kdo dělá své hodiny s upřímným nadšením je tak trochu můj vzor.
Celkem bylo napříč univerzitou rozdáno témeř 6500 hlasů, které odevzdalo více než 2400 studentů bakalářského a magisterského studia.
Text: redakce
Foto: Tomáš Sláma