Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Silvie Závodná: Nebojte se vyjet, přinese vám to hodně nových poznatků a zkušeností

Silvie Závodná: Nebojte se vyjet, přinese vám to hodně nových poznatků a zkušeností
Studentka Silvie Závodná se po své zkušenosti s programem ERASMUS ve Španělsku rozhodla, že by chtěla vyjet do zahraničí znovu, tentokrát ale na pracovní stáž. Ve článku se dočtete, jak její zkušenost probíhala a jestli třeba narazila na nějaké překážky.

Máš zkušenosti se studijními výjezdy do zahraničí. Jak ses dostala ke stáži?

Po předchozí zkušenosti s programem ERASMUS, kdy jsem studovala ve Španělsku, jsem chtěla zase vyjet. Nejlépe do Španělska, jelikož jsem tam měla přítele, ale bohužel pro práci tam bylo nutné mluvit plynně španělsky. To já bohužel neumím. Přítel tak navrhl, že bychom mohli oba do Maďarska. Začala jsem tedy hledat pracovní stáže tam.

Měla jsi ještě před odjezdem nějaké potíže třeba s papírováním nebo s hledáním ubytování?

Jelikož jsem jela už podruhé, tak papírování bylo hračka. Jakmile jsem měla jistou práci, začala jsem hledat ubytování, které jsem sehnala přímo v centru Budapešti přes Airbnb. Od firmy nám navíc přišlo doporučení, kde bydlení hledat, a ve kterých oblastech města se vůbec vyplatí ubytovat.

Jak se ti v Budapešti líbilo?

Moc. Už město samotné je plné památek, takže je tam co vidět. A díky tomu, že jsem tam měla vlastní auto, které jsem využívala jen přes víkendy, protože parkovat v centru Budapeště je nemožné, jsme se podívali i za hranice. Byli jsme si zalyžovat v Tatrách na Slovensku, projeli jsme okolní města Budapeště a zdolali jsme i nejvyšší horu Maďarska.

Auto jsi využívala jen o víkendech. Jaká byla budapešťská hromadná doprava?

Super! Všechno šlo totiž zařídit online a nemusela jsem nikam chodit. Stačilo si stáhnout aplikaci, vyplnit povinné údaje, zakliknout, že chci měsíčník, zaplatit a hotovo. Já jsem do práce jezdila autobusem a metrem. Když jsem si poprvé nebyla jistá, kam autobus jede, zeptala jsem se řidiče a on mi odpověděl. Sice lámanou angličtinou, ale dorozuměli jsme se. Často jsme taky využívali sdílená kola, jelikož byla opravdu levná.

Zpátky ke tvé stáži. Jak dlouho taková stáž trvá a v jaké firmě jsi v Maďarsku pracovala?

Na stáži jsem byla čtyři měsíce. Minimální doba, na kterou můžeš je, jsou tři měsíce. Stáž ve firmě jsem si našla sama. Poslala jsem jim životopis, prošla výběrovým řízením, protože na tu pozici byla nutná dobrá angličtina, a pak mi napsali, že mě berou. Pracovala jsem pro firmu Logalis GLobal, která sídlí v Budapešti, v nádherné prosklené budově s kancelářemi, vnitřní prostory byly luxusně a moderně zařízené. Firma se věnuje hledání vhodných pracovníků pro vlastní klienty, zejména v právní oblasti. Jednoduše řečeno, někdo zadal, že hledá pracovníky s tou a tou odborností a my jsme je našli.

Co přesně bylo tvou náplní práce?

Moje pozice se nazývala HR/Recruitment & Marketing Assistant. V marketingu jsme chystali plakáty, články a posty na sociální sítě. Spravovali jsme firemní LinkedIn a Twitter. Každý pátek jsme pak měli za úkol vytvořit Marketing Schedule, což byl plán příspěvků. Ten se pak zadával do systému, aby vše vycházelo automaticky. Pak jsem dělala úkoly rekrutera. Hledala jsem vhodné kandidáty na pozice pro naše klienty. Občas jsem zabruslila i na jobs.cz, kde jsem se dívala po českých zaměstnancích i zaměstnavatelích. Legalis funguje totiž globálně, takže se hledají pracovníci a klienti z více států. Když jsem našla vhodného klienta, napsala jsem mu za firmu e-mail, jestli by neměl zájem o naše služby.

To je trochu jinde, než účetnictví a daně, které studuješ.

To sice ano, ale přesně to jsem chtěla. Chtěla jsem zkusit něco jiného. Třeba bych přišla na to, že účetnictví není cesta pro mě. Ale musím říct, že jsem mohla využít i vědomosti ze školy. Díky mým zkušenostem jsem dostávala na starost vydávání zálohových faktur, zařazování faktur a jejich tisk. Ostatní kolegové stážisti se ale k těmto činnostem moc na rozdíl ode mě nedostali.

Dostali jste od firmy feedback?

Ano. Ve firmě totiž téměř všichni pracovníci fungovali na home office, kromě jedné kolegyně. Jmenovala se Anita a měla na starosti všechny stážisty. Vždy nám dala okamžitý feedback, vysvětlila nám, jak vystupovat a jak se do práce oblékat. Za celé 4 měsíce jsme také měli speciální sezení, kdy s každým stážistou prošla jeho životopis a poradila nám, jak ho vyšperkovat k dokonalosti. Na konci stáže jsem pak dostala Letter of Recommendation (doporučující dopis), který podepsal jeden ze zakladatelů firmy.

Co bys vzkázala našim studentům z řad studentů?

Nebojte se do toho jít. Přinese vám to hodně nových poznatků a zkušeností.

 

Text: Bc. Lucie Kuncová; redakčně zkráceno

Foto: archiv Silvie Závodné

Vloženo: 26. 1. 2023
Kategorie:  Aktuality
Zadal:  Administrátor
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět