O distančním studiu na Fakultě stavební a vzpomínkách na Ostravu

Proč jste si vybral VŠB – Technickou univerzitu Ostrava?

Vliv na volbu místa studia měla pravděpodobně skutečnost, že jsem znal tuto školu jednak zvenčí, jednak z kratších návštěv, z doby, kdy na této škole studovali někteří z mých středoškolských spolužáků, a to na Hornicko-geologické fakultě.

V Ostravě jsem již dříve studoval Střední průmyslovou školu hornickou v Kratochvílově ulici, obor hlubinné dobývání uhlí. Dnes tato škola nabízí především studium elektrotechniky a IT. Po maturitě se část spolužáků rozhodla studovat dále na VŠB, právě na již zmíněné HGF. Já jsem se však vydal jinou cestou… Po několika letech zaměstnání jsem nastoupil ke studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, na níž jsem absolvoval kombinaci oborů Filosofie – historie, které mě vždy přitahovaly, zejména pak historie. Po přestěhování na střední Moravu jsem začal pracovat jako památkář v Prostějově.

Co vaše práce památkáře obnáší?

Zkráceně: Památková péče je v České republice realizována tzv. dvoukolejně, tzn., že odbornou část má na starosti Národní památkový ústav, dělený na odborná pracoviště, dle územního principu, který vydává do správních řízení písemná vyjádření k řešené věci, a plní také řadu dalších úkolů.

A ta druhá kolej?

Druhou kolej bychom nejlépe označili jako tzv. výkonnou, tedy jako tu, v níž mají památkáři – úředníci působící na pověřených úřadech (Magistrátech, Městských úřadech) tzv. „kulaté razítko“. Jsou to ti, kteří vydávají tzv. „Závazná stanoviska“ k obnově památek a dalších objektů. Každé místo pověřené přenesenou působností, tj. svěřenou státní správou, má svůj stanovený správní obvod. Tak je tomu i v případě Prostějova.  Jeho správní obvod náleží k velkým, neboť k němu přísluší více jak 70 obcí (vesnic i městeček).  Mimo výše uvedených „Závazných stanovisek“ vydávají památkáři z úřadu také stanoviska k nové výstavbě (zvláště z pohledu vzájemných vazeb k plošné ochraně historických sídel a archeologii), k záměrům v ochranných pásmech, kontrolují realizaci povolených prací, provádějí dohled při obnově zámeckých parků i při realizaci restaurátorských prací. Nelze také zapomenout na zprostředkování různých dotačních programů pro obnovu památek vypsaných Ministerstvem kultury České republiky. K nepopulární činnosti pak náleží vedení přestupkového řízení při zjištění porušování zákonů v oblasti památkové péče. 

Je to celkem různorodá práce.

Ano, je rozmanitá. V praxi se můžete účastnit i rozsáhlých akcí, jako jsou ku příkladu rekonstrukce zámků nebo kostelů. Za jednu z nejzajímavějších akci probíhající v současné době v našem správním obvodu pokládám restaurování interiéru kostela sv. Jakuba staršího v Kostelci na Hané, do jeho původní barokní barevnosti.  Je to sice „běh na dlouhou trať“, ale zatím průběžný výsledek je skvělý…

Jak vás napadlo přihlásit se na doktorské studium?

Byla to celkem přirozená cesta, logické pokračování mého vzdělávání.  Pouze bylo nutné nalézt odpověď na základní otázku, která zněla: absolvovat další stupeň humanitního studia, nebo zvolit orientaci technickou?  Zvítězila technika. Vybrané zaměření - „Městské inženýrství“ – se mi jevilo jako velmi vhodné. A když po přijetí ke studiu došlo k mému zařazení pod Katedru architektury, byl jsem maximálně spokojen.

Jak na studia na VŠB-TUO vzpomínáte?

Byly to zajímavé, někdy i trochu hektické roky. Studenti doktorského studia, na rozdíl od magisterského (inženýrského) studia, mají jednu velkou výhodu, a sice tu, že si mohou ve spolupráci se svým školitelem (vedoucím disertační práce) sestavit studijní program tak, aby vyhovoval budoucí specializaci a zaměření disertační práce. Takto jsem si jej sestavil i já: Urbanismus, Vývoj sídelních a průmyslových aglomerací, Architektura krajiny a rekreace, Obnova památek, Typologie staveb pro bydlení a občanské vybavení měst, Památková péče, Poruchy, rekonstrukce a sanace staveb, a některé další.

Jaké předměty Vám přišly nejtěžší a na které naopak vzpomínám rád? 

Ze zvolených předmětů mi přišly nejtěžší „Poruchy a sanace“, zvláště pro to, že jsem se do té doby řadou věcí nezabýval. Poznatky získané v rámci studia toho předmětu jsem následně dosti dobře uplatnil v praxi.  Příjemným předmětem byla Obnova památek. Dále jsem měl rád Urbanismus a Vývoj sídelních a průmyslových aglomerací, vyučovaný nedávno zesnulým profesorem Vítězslavem Kutou. Pan profesor byl „zlatý“.

Předpokládám, že jste studoval, kvůli práci, v kombinované formě.

Ano, je to tak. K průběhu studia lze též podotknout, že je značný rozdíl mezi tím, jestli člověk studuje v denním studiu, nebo kombinovaném. V kombinovaném je to o něco složitější, zejména z časových důvodů, neboť dotyčný často studuje ve svém volném čase. Je nucen, pokud chce uspět a zdárně absolvovat, obětovat studiu značnou část své dovolené…

Je něco, co vám na doktorském stupni chybělo z magisterských studií?

Nad čím by možná stálo se zamyslet do budoucna, a co mi trochu chybělo, je realizace nějakých společných studijních dnů, naplněných společnými přednáškami pro daný ročník doktorského studia (mohlo by se jednat o společně realizovaný program jak pro denní, tak i kombinovanou formu). Takovéto setkávání by jednak mohlo přinést studentům nové poznatky, jednak přispět ke vzájemnému poznání a vytvoření vzájemných vazeb, k sounáležitosti, a ve svém důsledku pravděpodobně i k posílení vztahu k VŠB-TUO. Ale možná by to řadě lidí nevyhovovalo, nebo by se organizace takovýchto setkání, při logicky profesním individualismu studentů, ukázala problematická…   

Co se mi vybaví, když se řekne Ostrava?

Když se řekne Ostrava, vybaví se mi spousta vzpomínek zvláště na léta středoškolských studií, ale také na dojíždění na FAST. Dále město, které je u značné části obyvatel naší republiky stále ještě chápáno jako periferie, a pochybné pověsti k tomu. Já jsem ale přesvědčen o tom, že na rozdíl od řady jiných průmyslových měst, které také procházejí, nebo musí projít, nezbytnou restrukturalizací a proměnou, má v sobě obrovský potenciál rozvoje. A že se své „šance“ již úspěšně chopila.

Máte na mysli nějaké konkrétní případy?

V tomto směru si můžeme například povšimnout vzniku nových IT firem, výrazného rozvoje dvou místních univerzit (dostavby fakult, sportovního zázemí). Ve městě se nachází značné kulturní dědictví (nejznámější jistě Dolní oblast Vítkovic, ale i mnohé další). Funguje zde živá kultura (divadla, koncertní soubory, Galerie výtvarného umění atd.). Řada budov mění původní využití a prochází konverzí (příklad bývalá Městská jatka na Galerii výtvarného umění…). Jsou zde střední školy nejrůznějšího zaměření (gymnázia, střední školy zaměřené na průmyslové obory, učňovské školství, konzervatoř).

V dohledné době snad také přibude samostatný objekt vědecké knihovny („Černá kostka“), který vyřeší desetiletí provizorií.

Ostrava má také nepochybně výrazný rekreační potenciál, nalézá se zde spousta zeleně. Pokud člověk chce, dostane se za relativně krátkou dobu Beskyd…     

Čerpáte ze znalostí, které jste získal na VŠB – Technické univerzitě Ostrava, i v současnosti?

Ano, znalosti ze studia využívám při své práci velmi často. Samozřejmě, je však třeba si je soustavně doplňovat a rozvíjet je.    

Jakou radu bych dal současným maturantům, kteří zvažují studium na VŠB-TUO a jaké jejím současným studentům?

To je velmi obtížná otázka, protože cesty každého z nás k cílům, kterých bychom chtěli dosáhnout, jsou odlišné. Někdo jde přímo, má od dětství zcela jasno v tom, co by chtěl, jiný se k cílům „prokousává“ postupně a složitě. 

Pro současné maturanty by asi obecně platilo, aby si vážili toho, že mohou svobodně studovat obor, který si vybrali, že se mohou svobodně rozvíjet a realizovat. To je, domnívám se, hodně důležité. VŠB – Technická univerzita Ostrava poskytuje široké možnosti pro uplatnění v praxi. Tak se nebojte a přijďte. Myslím, že nebudete zklamáni, ani studiem samým, ani zázemím školy. A v neposlední řadě ani městem Ostravou a jejími možnostmi.

Pro současné studenty:

Pro ty, kteří studium na VŠB-TUO studují proto, že na ně lidově řečeno „zbylo“, neboť to nebyla jejich první volba: pokuste se nalézt si ve studiu něco, co vás zaujme, naplní, probudí váš zájem, pak půjde vše lépe…  

Pro všechny: Užívejte času, věnujte ho studiu, ale i dalším aktivitám, neboť studijní léta utečou velmi rychle… No, a když se náhodou stane, že zkouška nedopadne úspěšně a člověk musí znovu, tak si v tomto směru pamatujete, že „zkouška“ je od slova zkoušet, tedy „pokoušet se“. Proces zkoušení je náročný jak pro studenty, tak i pro vyučující. A věřte tomu, že existuje pouze malá množina vyučujících, kterým by zkoušení působilo radost…

Text: Ing. Barbora Urbanovská

Foto: archiv dr. Vlastimila Rudolfa