Kampus VŠB-TUO slaví

Kromě poslucháren, učeben a laboratoří nabízí také ubytování, stravování, sportovní a kulturní aktivity i řadu dalších služeb.

Trocha historie

Vysoká škola báňská původně sídlila ve starších objektech ve Slezské Ostravě a Moravské Ostravě. Roztříštěnost jednotlivých kateder, pracovišť a ústavů však byla pro školu limitující. Už na počátku 60. let 20. století se vedení VŠB intenzivně snažilo řešit neuspokojivou situaci rozrůstající se školy s budovami situovanými v různých místech Ostravy. Umístění areálu školy do Nové Ostravy (rozuměj Poruby) bylo vymezeno územním plánem. Výstavba univerzitního areálu, který nahradil chatovou osadu, začala 22. dubna 1964. V areálu nesměly chybět jak fakulty tehdejší VŠB, tak i fakultní nemocnice anebo pedagogická škola. 

Úvodní projekt, který zahrnoval výstavbu školské části, byl schválen v roce 1966. Projekt zahrnoval objekty kateder, poslucháren i laboratoří, dále pak velké halové dílny a dominantu tehdejší Vysoké školy báňské: budovu rektorátu. Stavba byla dokončena v roce 1973. V tomto roce se také tři fakulty VŠB, Hornicko-geologická, Hutnická a Strojní, přestěhovaly do Poruby. Výstavba pokračovala i v 70. a 80. letech 20. století, v té době se areál rozšířil o další budovy vysokoškolských kolejí a objekt autoprovozu, postavena byla i nová menza, geologický pavilon a knihovna. V novém tisíciletí vyrostla v kampusu budova auly nebo technologické pavilony.

60. a 70. léta

Dvě budovy vysokoškolských kolejí, budova menzy, malé posluchárny (budova B), kruhové posluchárny (budova C), rektorát (budova A), budovy D, E, F, G, H, J a K.

·         BUDOVA A – Rektorát

Budova A je hlavním objektem univerzitního areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava vystavěným v letech 1966–1973. Nad hlavním vstupem do budovy je umístěn reliéf Prométheus – Rozmach vědy, techniky a civilizace sochaře V. Gajdy, před budovou sousoší Lidé od sochaře O. Zoubka. Nachází se tady hlavní vrátnice, podatelna, pokladna, kartové centrum, studijní oddělení a děkanáty některých fakult. V budově sídlí také rektorát.

·         BUDOVA C – PAVILON KRUHOVÝCH POSLUCHÁREN

Budova C – Pavilon kruhových poslucháren patří k dominantním budovám univerzitního areálu. Pavilon byl navržen architektkou Milenou Vitoulovou a postaven v letech 1966–1973. V 1. podlaží budovy je umístěna vrátnice, bufet a prodejna papírenských potřeb, v 2. podlaží budovy se nachází pět poslucháren pro téměř 200 posluchačů, které jsou sestaveny do sbíhajících se segmentů sdružených v kruhové ploše. Budova C je s budovou A – Rektorátem spojena chodbou v suterénu a také traktem tzv. malých poslucháren umístěných v budově B.
 

80. a 90. léta

Geologický pavilon, knihovna, menza, budova N, budovy kolejí C, D, E, sportoviště

·         Budova ÚK (Ústřední knihovna)

V budově, dokončené v roce 1991, sídlí Ústřední knihovna VŠB-TUO. Knihovní fond ÚK VŠB-TUO představuje asi 380 tisíc knihovních jednotek. Většina knih, pořízených po roce 1990, je volně přístupná na regálech v odděleních ÚK VŠB-TUO veřejnosti. Součástí knihovního fondu jsou také knihy a časopisy z původní rektorátní knihovny VŠB v Příbrami. Tento historický fond obsahuje staré tisky (knihy vydané do roku 1800 včetně). V budově ÚK je umístěno výpůjční oddělení a studovna.
 

2000-2010

aula, technologické pavilony CPIT TL1 a TL2, budova Výzkumného energetického centra CEET

·         Budova UA (Univerzitní aula) a CIT (Centrum informačních technologií)

Moderní budova UA a CIT VŠB-TUO je od roku 2006 součástí univerzitního kampusu v Ostravě-Porubě. Jedná se o zajímavou sestavu moderních budov s odpočinkovou zónou - venkovním amfiteátrem s umělým vodopádem. Budova Univerzitní Auly a CIT VŠB-TUO získala v roce 2007 první místo v soutěži Stavba roku MSK - cenu Grand prix a také druhé místo v soutěži Dům roku, kterou vyhlásilo Statutární město Ostrava. Aula patří mezi tradiční místa pro konání mezinárodních konferencí, slavnostních shromáždění, promocí a kulturních programů. Hlavní sál objektu má kapacitu 465 míst, součástí jsou galerie s boxy pro novináře a tlumočníky a prostor režie. Pro konference nebo workshopy se využívají i posluchárny, víceúčelový sál a tzv. rektorský salónek. Veškeré sály jsou vybaveny kvalitní audiovizuální a jevištní technikou, wifi a moderními interiéry s akustickými úpravami. Aula je zcela bezbariérová a disponuje podzemním parkovištěm s kapacitou 40 vozů. Visuté chodby objekt propojují s Ústřední knihovnou VŠB-TUO a dalšími budovami technické univerzity.

2010-2020

Fakulta elektrotechniky a informatiky, Institut environmentálních technologií CEET VŠB-TUO, IT4Innovations národní superpočítačové centrum, Platforma nových technologií FEI CPIT TL3

·         Budova Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO

Multifunkční budova Fakulty elektrotechniky a informatiky byla dostavěna v roce 2012. Najdete zde těžké a lehké laboratoře i počítačové učebny. Fakulta má systematické a koncepčně moderní uspořádání pracoven a laboratoří v jednom objektu, což zajišťuje kvalitní realizaci výuky spojené s výzkumem pro studenty FEI.
 

2020+

budova Centra energetických a environmentálních technologií explorer, budova Ekonomické fakulty

·         Budova Ekonomické fakulty VŠB-TUO

Ekonomická fakulta je nedílnou součástí VŠB-TUO. V budově na Sokolské třídě 33 sídlí fakulta od svého založení (rok 1977). A protože její prostory už v současné době nesplňují požadavky především z hlediska infrastruktury, vedení univerzity rozhodlo o dislokaci fakulty z centra města do porubského kampusu, kde do léta 2024 vyroste nová budova. Ta bude propojena se stávajícím objektem H. Nová EKF je pětipodlažní objekt s jedním podzemním podlažím a čtyřmi nadzemními, kde najdou zázemí jak studenti, tak i zaměstnanci fakulty.
 

Budoucnost kampusu:

Zajímá-li vás budoucnost kampusu VŠB – Technické univerzity Ostrava, rozhodně nahlédněte do dokumentu, který nese název Generel rozvoje. Ten se zabývá rozvojem areálu univerzity v úrovni urbanistické koncepce. Definuje hlavní zásady funkčního a provozního areálu, jeho dopravní i technickou infrastrukturu a hlavní vazby  na okolí, tzn. rozvoj vybraných složek území (doprava, inženýrské sítě, energetika, voda, zeleň atd.). V Generelu nenajdete návrh konkrétních staveb, ale stanovení podmínek a regulativů pro jejich řešení.