Jedná se o odlitek z cínového bronzu, který vznikl metodou ztraceného vosku, má patinovaný povrch. Odlitek vznikl jako autorova bakalářská práce.
Fotoreportáž z odhalení:
Při hledání inspirace pro výtvarný návrh autor čerpal z tvorby české předválečné avantgardní scény. Hlavním zdrojem byl český kubismus a tvorba sochaře Otto Gutfreunda. Tyto zdroje inspirace se pak společně s dalšími promítly do vlastní figurální studie. Cílem bylo najít skrze sérii fotografií, kreseb a modelů ideální kompozici, která měla vizuálně vyjádřit všechny důležité atributy prométheovského mýtu a podtrhnout Prométheovy charakterové rysy jako moudrost, hrdost, vzdorovitost, víru ve spravedlnost, a také zachytit jeho utrpení, bolest a prosbu o vykoupení, která však není ani v nejmenším zoufalou prosbou zlomené osobnosti přistupující na ponižující podmínky, nýbrž je prosbou o pochopení, o spravedlnost spatřovanou ve své vlastní pravdě, a je tedy výrazem silné víry v sebe sama.
Prométheovské téma zpracované Václavem Mertou v komorní plastice můžete porovnat s monumentálním dílem Vladislava Gajdy Prométheus (Rozmach vědy, techniky a civilizace), které je umístěno na průčelí budovy rektorátu.
O Prometheovi:
Postava Prométhea pocházející z antické mytologie symbolizuje utrpení za krádež božského ohně a jeho postoupení lidskému pokolení. Tato postava byla jako téma pro závěrečnou práci vybrána pro silnou symboliku, kterou v sobě nese. Prométheus je ztotožňován s takovými hodnotami, jako jsou dosažení moudrosti a rozvoj vědy, pro něž je nutná jistá dávka úsilí, sebezapření a strádání, vnitřní osvobození skrze utrpení, mučednictví, zpupnost, individualismus a buřičství, svoboda, rovnost, rozum a spravedlnost.