„Jako vědec jsem měl možnost přenést některé osvědčené postupy z vedení svého týmu Signal Lab na celou fakultu. Podařilo se rozvinout kulturu vědecké práce, nastartovat FEI Journal Club, zavést transparentní systém hodnocení a odměňování publikací a spustit univerzitní Portál vědy. Díky pozici v užším vedení jsem získal detailní vhled do strategických procesů – od tvorby směrnic, akreditací a rozpočtu až po dlouhodobé plánování či modernizaci a výstavbu nové infrastruktury fakulty. Tyto zkušenosti dnes mohu naplno využít k rozvoji pěti klíčových pilířů, na nichž stojí můj program – excelentní vzdělávání, špičkový výzkum, strategická spolupráce s průmyslem, intenzivní mezinárodní spolupráce a dlouhodobý rozvoj fakulty. I proto vnímám tuto zkušenost jako velký závazek i výhodu v roli děkana,“ říká Radek Martinek.
Už během prázdnin připravil konkrétní kroky, aby fakulta pocítila změny co nejdříve. Vzniklo projektové oddělení, rozvíjí se FEI Innovation Hub a proběhla částečná restrukturalizace děkanátu. Od září se porad vedení účastní zástupci všech klíčových oddělení, takže bude u stolu více lidí. Díky tomu se eliminuje špatné předávání informací a komunikace mezi odděleními bude rychlejší a efektivnější. „Důležité je, aby cíle byly měřitelné, proto jsem stanovil jasné KPI, díky nimž bude po čtyřech letech vidět, co se podařilo,“ připomíná nový děkan.
Zároveň zdůrazňuje nutnost pružně reagovat na potřeby studentů, na požadavky trhu práce a na globální dění v oblasti vědy a výzkumu. Fakulta proto neustále modernizuje studijní programy. Díky tomu, že VŠB-TUO disponuje vlastním kvantovým počítačem, se nyní připravuje i nová specializace v oblasti kvantového počítání.
V oblasti vědy a výzkumu vidí obrovský potenciál v interdisciplinaritě. Síla fakulty spočívá v propojování elektrotechniky, elektroniky, elektroenergetiky, informatiky, telekomunikací, aplikované matematiky, fyziky a kybernetiky s biomedicínským inženýrstvím, umělou inteligencí i s průmyslem, medicínou, energetikou či kosmonautikou. „Vědecký výzkum se nám daří úspěšně převádět do praxe. Ať už jde o spolupráci s automobilkami, nemocnicemi nebo těžkým průmyslem. Do budoucna je klíčové posílit kvalitu publikací v nejprestižnějších časopisech a dále rozvíjet mezinárodní spolupráci,“ vysvětluje.
Fakulta už nyní spolupracuje s řadou průmyslových partnerů a děkan chce tuto oblast dál rozvíjet, protože zájem firem o smluvní výzkum je obrovský.
„Nyní se staví nová budova TL4, která nabídne unikátní infrastrukturu – testovací polygon pro automatizovanou mobilitu, unikátní laboratoř pro nákladní automobily či supermoderní laboratoř zaměřenou na pokročilé metody zpracování signálů. Spolupráce se bude nadále rozšiřovat, fakulta je klíčovým hráčem pro náš průmyslový region.“
Za největší příležitost, kterou fakulta nesmí promarnit, považuje současný rozmach technického vzdělávání. „Umělá inteligence, kosmický výzkum, kvantové výpočty, superpočítače, automatizovaná mobilita, elektroenergetika, robotika, biomedicína, sítě nové generace, kybernetická bezpečnost či moderní zemědělství jsou obory, o něž je obrovský zájem a naši absolventi zde nacházejí stoprocentní uplatnění. Už dnes realizujeme prestižní projekty a máme jedinečnou příležitost promítnout tyto trendy do všech svých aktivit.“
A co děkan do nového akademického roku přeje studentům a zaměstnancům? „Chci, aby si každý student, lektor i výzkumník na FEI mohl říct: tady má moje práce smysl.“
Nové vedení FEI
prof. Ing. Radek Martinek, Ph.D., Děkan
doc. Ing. Petr Krejčí, Ph.D., Proděkan pro magisterské studium a legislativu, statutární zástupce děkana
doc. Ing. Petr Šimoník, Ph.D., Proděkan pro spolupráci s průmyslem a komercializaci
prof. RNDr. Václav Snášel, CSc., Proděkan pro mezinárodní spolupráci a projektovou činnost
doc. Ing. Lenka Skanderová, Ph.D., Proděkanka pro vědu, výzkum a doktorské studium
Ing. Lukáš Danys, Ph.D., Proděkan pro bakalářské studium a rozvoj výuky
