Jednoduchý princip setkávání
U příležitosti Dnů otevřených dveří VŠB-TUO nastal opět vhodný čas povolat spolužáky (po 2 letech od Zlaté promoce) k tzv. „Setkáni (jen tak) mimochodem“. Podstata tohoto shledání spočívá v tom, že se v průběhu hlavní akce, tj. např. zmíněných Dnů otevřených dveří, krátce setkáme a dle časových možností pak můžeme pokračovat v klábosení v kavárně Samo cafe nebo v menze, či sešlost přímo rozpustit. Pokud nikdo nepřijde, nic se neděje, času máme ještě do Diamantové promoce dost. Tentokrát dorazili na setkání spolužák Zdeněk Lapeš, jeho 16 letý vnuk a též jeho dlouholetý kamarád z mládí a samozřejmě autor článku. Naše čtveřice tak zahájila putování.
Univerzitní aula hlásí nabito
Akce Den otevřených dveří je prostě úžasná! Všude plno stánků, poutavých expozic a zvídavých mladých chlapců a dívek i rodičů s dětmi. Hned za prvními otevřenými dveřmi v univerzitní aule v prvním patře na nás vybafl velký robotický pes. V davu se pak proplétala malá holčička s robotickým pejskem na provázku. Vypadalo to vše jako scéna z Alenky v říši divů. Navštívili jsme především expozici naší domovské Fakulty materiálově-technologické, kde Zdeňka zajímaly nano materiály a jeho vnuka pak především trenažér u stánků Fakulty strojní. Se zaujetím jsme však obhlédli postupně stánky všech fakult.
FEI plná života
Následně jsme se přesunuli do dalších otevřených dveří, tj. do Fakulty elektrotechniky a informatiky. Zde se nacházelo opět plno neuvěřitelných přístrojů a expozic. Zajímavé bylo např. snímání impulsů při pohybu zápěstí, což jsme si vyzkoušeli. Vystavované řešení se používá např. při stavbě elektronické protézy. Osobně jsem pak navštívil stánek katedry telekomunikační techniky, kde jsem s vědeckým pracovníkem této katedry konzultoval posílení kapacity baterie u dálkového měření teploty na chalupě v Beskydech, kde se už po dvou měsících baterie vybíjela a hrozila tak statisícová škoda při zamrznutí vody.
Ekonomka a mineralogický pavilon - oáza klidu
Další otevřené dveře nás vítaly v Ekonomické fakultě, kde bylo o něco klidněji. Následně jsme se pak přesunuli celí utrmácení do mineralogického pavilonu prof. Pošepného, kde nás skoro zahlušilo božské ticho umocňované miliony let starými minerály a také modely dinosaurů Stegosaurus a Tyranosaurus rex. Zde jsme si trochu odpočinuli, poklábosili a zavzpomínali.
Na mne pak čekala chutná krmě v menze a Zdeněk s vnukem se přesunuli do centra Ostravy, kde jsme si dali sraz v 15 hodin před univerzitou ERUNI. Shodou okolností zde rovněž probíhal den otevřených dveří.
Nová univerzita na Sokolské třídě 33
Evropská výzkumná univerzita ERUNI (European Research University) je nová, soukromá, ekonomicky orientovaná univerzita a sídlí v budově bývalé Hutnické fakulty, kde jsme před mnoha desítkami let studovali. Zde také měla ještě před třemi roky sídlo Ekonomická fakulta VŠB-TUO. Zajímalo nás, jak to uvnitř v současnosti vypadá. Interiér je skutečně hezký a příjemný, učebny nádherně pastelově vybarvené a vybavené. Hned bychom tu znovu studovali, jen mít o pár desítek roků míň!
Již se stmívalo, když jsme ze staronové budovy univerzity vycházeli. A tím vlastně zdárně skončilo naše putování mezi otevřenými dveřmi a současně i Setkání (jen tak) mimochodem.
Autor textu a fotografií: Ing. Stanislav Plucnara (absolvent z roku 1974, zlatý absolvent z roku 2024)