V rozhovoru popisuje své zkušenosti z Gentu, nové kontakty získané během programu i aktuální trendy v zahraničních mobilitách studentů a zaměstnanců.
Na VŠB – Technické univerzitě Ostrava jste součástí Oddělení mobilit. Mohla byste čtenářům přiblížit, co je hlavní náplní vaší práce a co vás na ní nejvíce baví?
Hlavní náplní mé práce je administrace výjezdů studentů na stáže v rámci programu Erasmus+. Nejvíce mě baví komunikace se zahraničními partnery, kontakt s lidmi a možnost být součástí zkušeností, které studentům často výrazně změní pohled na studium i osobní rozvoj.
Jak vypadá vaše běžná pracovní agenda?
Každý den je trochu jiný, ale většinou kombinuje komunikaci se studenty, fakultními koordinátory a partnerskými univerzitami. Řeším účastnické smlouvy, výplatu finanční podpory na stáže, evidenci mobilit v databázích. Dále za VŠB-TUO eviduji zahraniční studenty ze zemí mimo EU v Režimu student pro urychlení vízového procesu. A spolu s kolegyněmi se podílím na propagaci mobilit a organizaci akcí s tím spojených.
Nedávno jste se zúčastnila akce Week without Borders na belgické HOGENT. S jakým cílem jste tam odjížděla?
Této akce jsem se zúčastnila s kolegou Markem Siwym z International Contact Point VŠB-TUO. Hlavním cílem bylo sdílet zkušenosti s kolegy ze zahraničí a inspirovat se tím, jak fungují mobility a mezinárodní spolupráce na jiných univerzitách. Zajímalo nás také, jak HOGENT pracuje s podporou studentů a zaměstnanců v rámci internacionalizace.
Jaký byl hlavní program tohoto týdne a jaká témata se na půdě belgické univerzity nejvíc řešila?
Program byl velmi pestrý – od workshopů a prezentací až po networkingová setkání, prohlídku kampusu a výukových pracovišť. Hodně se diskutovalo o budoucnosti mezinárodní spolupráce, digitálních formách vzdělávání, udržitelných mobilitách nebo o tom, jak více zapojit studenty do mezinárodních projektů. Velkým tématem byla také spolupráce v rámci evropské univerzitní aliance U!REKA.
Week without Borders už svým názvem láká na propojování. Jaké nejzajímavější kontakty nebo inspiraci ze zahraničí se vám podařilo získat?
Podařilo se nám navázat kontakty s africkými univerzitami v Keni, Tanzánii a Ugandě. Diskutovali jsme převážně možnosti studentských mobilit, administraci přijímacího řízení či náležitostí spojených s vízovou povinností. Další kroky v navázaní spolupráce jsou nyní v kompetenci kolegů z Oddělení mezinárodní spolupráce a služeb.
"S HOGENT jsme si podobní hlavně důrazem na praktické vzdělávání, podporou mezinárodní spolupráce a snahou vytvářet studentům příležitosti k získávání zkušeností v zahraničí."
Když srovnáte fungování a prostředí HOGENTu s naší univerzitou, v čem jsme si nejvíce podobní a v čem naopak vidíte největší rozdíly?
Podobní jsme si hlavně důrazem na praktické vzdělávání, podporou mezinárodní spolupráce a snahou vytvářet studentům příležitosti k získávání zkušeností v zahraničí. Největší rozdíl vnímám v celkovém zaměření obou institucí. HOGENT na mě působí jako škola s velmi silným důrazem na aplikaci znalostí v praxi a úzkou spolupráci s profesním prostředím. VŠB–TUO vedle toho klade větší důraz na výzkum a vědeckou činnost, což se promítá do širšího spektra aktivit i možností zapojení studentů do výzkumných projektů.
Je něco konkrétního, co vás v Belgii inspirovalo a ráda byste to – třeba i v malém – přenesla do své práce u nás?
Líbilo se mi propojení formálních aktivit s neformálním networkingem, který pomáhá budovat vztahy mezi studenty i zaměstnanci. Myslím, že právě vytváření přirozeného mezinárodního prostředí je něco, co má velký přínos.
Proč jsou podle vás tyto zaměstnanecké výjezdy do zahraničí důležité?
Jsou důležité nejen kvůli sdílení zkušeností, ale také proto, že člověku pomohou získat nový pohled na vlastní práci. Často zjistíme, že podobné výzvy řeší univerzity napříč Evropou, a můžeme se navzájem inspirovat. Výjezdy navíc posilují mezinárodní kontakty, které mohou vést k dalším společným projektům nebo mobilitám studentů.
Belgický Gent je nádherné historické a studentské město. Stihla jste si ho během nabitého programu aspoň trochu užít? Co Vás na něm nejvíc okouzlilo?
Naštěstí ano, i když času nebylo mnoho. Gent je nádherné středověké město s malebnými kanály, uličkami a historickými domy, které spojuje historickou architekturu s velmi živým studentským prostředím.
Co byste vzkázala kolegyním a kolegům z univerzity, kteří o mezinárodním výjezdu teprve uvažují, ale možná ještě váhají?
Určitě bych je povzbudila, aby do toho šli. Člověk získá nejen profesní zkušenosti a kontakty, ale často i větší sebevědomí a motivaci do další práce. Nemusí mít obavy z jazykové bariéry nebo neznámého prostředí – právě tyto zkušenosti člověka nejvíce posouvají.
Jak je to s výjezdy studentů? Jezdí do zahraničí velký počet studentů?
Zájem studentů o zahraniční výjezdy v poslední době hodně vzrostl, i když samozřejmě záleží na fakultě nebo konkrétním oboru. Studenti si čím dál více uvědomují hodnotu zahraniční zkušenosti, která pozitivně ovlivňuje jejich studijní výsledky, profesní uplatnění i osobní růst.
"Motivací je také možnost zlepšit si jazykové dovednosti, poznat jinou kulturu a získat zkušenosti, které mohou využít v budoucím zaměstnání."
Daří se je dostatečně motivovat?
Snažíme se studentům ukazovat, že výjezd do zahraničí není nedosažitelná věc. Pomáhají tomu zkušenosti jejich spolužáků, prezentace, informační akce i individuální konzultace. Motivací je také možnost zlepšit si jazykové dovednosti, poznat jinou kulturu a získat zkušenosti, které mohou využít v budoucím zaměstnání.
Jak změnila výjezdy do zahraničí třeba pandemie - otevřelo to studentům víc možností v podobě BIP, COIL?
Pandemie určitě urychlila rozvoj online a hybridních forem mezinárodní spolupráce. Programy jako BIP nebo COIL jsou v poslední době velmi žádané a umožňují zapojit se do mezinárodních aktivit i studentům, kteří by se třeba pro klasický dlouhodobý studijní pobyt nikdy nerozhodli. Zároveň často fungují jako první zkušenost, která studenty motivuje k dalším zahraničním mobilitám.
HOGENT je, stejně jako my, součástí U!REKA. Co podle vás univerzitě přinese?
Myslím, že U!REKA přináší možnost intenzivnější spolupráce se zahraničními partnery, sdílení know-how i vznik nových společných projektů. Pro studenty to znamená více možností zapojit se do mezinárodních aktivit, krátkodobých programů nebo společných kurzů. Zaměstnancům zase aliance otevírá prostor pro networking, sdílení dobré praxe a profesní rozvoj. Velkým přínosem je podle mě také to, že U!REKA propojuje univerzity, které řeší podobná témata spojená s inovacemi, technologiemi a rozvojem regionů.
Foto: archiv Denisy Zdražilové