Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Z kurtů Rafa Nadal Academy na VŠB-TUO. Tenis učí disciplíně i radosti z cesty říká Lukáš Havránek

18. 8. 2026 Aktuality
K tenisu ho přivedl otec, profesionální hráčská kariéra ale nikdy nebyla jeho cílem. Už v šestnácti letech věděl, že chce stát na druhé straně kurtu jako trenér. Dnes Lukáš Havránek vede tenisový oddíl VSK VŠB-TUO a zkušenosti sbíral i v prestižní Rafa Nadal Academy na Mallorce.
Z kurtů Rafa Nadal Academy na VŠB-TUO. Tenis učí disciplíně i radosti z cesty říká Lukáš Havránek

 V rozhovoru mluví o rozdílech mezi českým a španělským přístupem k tréninku, významu psychické odolnosti i o tom, proč může být tenis skvělou průpravou pro život i budoucí kariéru.

Jak jste se dostal k tenisu a kdy jste věděl, že se mu chcete věnovat profesionálně?

K tenisu mě přivedl můj táta, který sice nikdy nehrál závodně, ale tenis ho vždy bavil. Jsem mu vděčný, že mě už v šesti letech začal vozit na tréninky, později na turnaje a společně s mamkou mě podporovali.

Nikdy jsem neměl výsledky na to, abych se tenisem živil jako profesionální hráč, ale už kolem šestnácti let jsem věděl, že bych u tenisu chtěl zůstat jako trenér. Pomohlo tomu i to, že v té době začal hrát můj brácha, který je o deset let mladší. Bavilo mě být mu vzorem a pomáhat mu s tréninky.

Po absolvování sportovního gymnázia a magisterského studia tělesné výchovy a angličtiny jsem se rozhodl skloubit pedagogické vzdělání s tenisem naplno a začal pracovat jako full-time tenisový trenér v německé akademii Base Tennis.

Jaká byla vaše cesta do Rafa Nadal Academy?

Díky zkušenostem s trénováním v zahraničí a práce s několika profesionálními hráči jsem byl osloven, jestli bych nepomohl s tenisovými kempy během léta, kdy měla akademie plnou kapacitu hráčů.

Doporučil mě můj brácha, který tam pravidelně jezdí jako trenér během letních prázdnin.
 

Co vás na působení v akademii nejvíc překvapilo?

Nejvíce mě překvapil celý komplex akademie. Měl jsem štěstí, že jsem tam byl v létě 2024, kdy dokončili všechny práce a areál byl kompletně hotový.

Má to skvělou atmosféru a člověk má pocit, že je v tenisovém ráji. Doporučil bych každému, kdo jede na Mallorku, aby se tam podíval.

V čem se podle vás liší přístup k tréninku ve Španělsku a v České republice?

Španělé kladou velký důraz na drill, kondici a opakování. Hodně pracují na automatizaci úderů. V Česku často více řešíme technickou stránku a přirozenou šikovnost hráčů.

Je nějaký moment z působení v akademii, na který nikdy nezapomenete?

Pokud se ptáte na Rafu, tak toho jsem bohužel osobně nepotkal, i když zrovna v areálu trénoval. Vždy jsem měl trénink na opačném konci komplexu, takže se to bohužel nepoštěstilo. Nejhezčí moment pro mě byl zahrát si tenis s bráchou na nádherném centrálním kurtu akademie a celkově čas, který jsme tam spolu strávili.

Co jste si z akademie přivezl a dnes předáváte svým svěřencům?

Určitě strukturu tréninků a cvičení, které tam mají perfektně naplánované na celý týden. V tom jsou opravdu mistři a díky tomu dokážou udržet vysokou kvalitu tréninku během celého pobytu hráčů.

Jaké vlastnosti by měl mít úspěšný tenista kromě samotného talentu?

Určitě píli, pracovitost a hlavně vnitřní motivaci. Měl by umět řešit problémy na kurtu a soustředit se na další bod. Dobrý tenista umí vyhrávat i ve chvíli, kdy se mu nedaří nebo mu něco nefunguje. Dnů, kdy jde všechno podle plánu, je opravdu málo.

Jak důležitou roli hraje v tenisu psychická odolnost?

Na vrcholové úrovni je to často právě psychika, která rozhoduje, protože mezi profesionály jsou všichni technicky, takticky i kondičně velmi dobře připraveni. Zároveň je ale psychika jen jedna část celku. Můžete mít skvělou hlavu, techniku i taktiku, ale pokud nejste fyzicky připravení, nebude to stačit. Tenis je jeden z nejtěžších sportů a pro úspěch musíte být kompletní hráč.

"Chci rozšířit členskou základnu hlavně o studenty, aby věděli, že mají možnost být součástí klubu, hrát tenis, trénovat a reprezentovat univerzitu."
 

Dnes vedete tenisový oddíl VSK VŠB-TUO. S jakou vizí jste do této role přicházel?

Chci rozšířit členskou základnu hlavně o studenty, aby věděli, že mají možnost být součástí klubu, hrát tenis, trénovat a reprezentovat univerzitu. Jsem rád, že se našemu týmu, ve kterém jsem působil jako hrající kapitán, letos dařilo. Skončili jsme druzí v soutěži a jen těsně nám unikl postup.

V čem je práce se studenty specifická oproti práci s mladými sportovci?

U studentů už nemusím tolik řešit výchovnou stránku, protože jsou to dospělí lidé. Věci chápou rychleji a často udělají velký progres během jedné lekce.

Jak motivovat studenty, aby si i během náročného studia našli čas na sport?

Hlavně je sport musí bavit. Myslím, že na univerzitě máme širokou nabídku sportů, takže si každý může vybrat. Budu rád, když to bude právě tenis – ať už formou předmětu během semestru, nebo kurzovní výuky, kterou vedeme s kolegou Mgr. Lukášem Součkem.

Důležitá je dobrá atmosféra a pozitivní vztah k pohybu. Zároveň studentům připomínat, že sport pomáhá nejen fyzickému zdraví, ale i psychické pohodě a je skvělým odreagováním během náročného studia.

Myslíte si, že pravidelný sport může studentům pomoci i ve studiu a budoucí kariéře?

Určitě. Sport vede ke zdravějšímu životnímu stylu a pomáhá nejen fyzickému, ale i duševnímu zdraví. Tenis je navíc sport na celý život a je velmi populární i v pracovním prostředí, například mezi manažery a lidmi ve vedoucích pozicích. Studentům se to může v budoucnu hodit.

Co vás na práci trenéra a pedagoga nejvíce naplňuje?

Na práci trenéra mě nejvíce baví sledovat progres svěřenců – pomáhat jim zlepšovat se a posouvat jejich hranice. Disciplína a pracovitost, které se člověk naučí na kurtu, se často přenášejí i do života mimo něj. Na práci pedagoga mě baví být mezi mladými lidmi, něco je naučit a něco jim předat.

"Tvrdá práce se vyplácí, ale každý dělá chyby. Neberte je jako selhání, ale jako zpětnou vazbu."

Kdybyste měl studentům dát jednu radu, která platí ve sportu i v životě, jaká by to byla?

Myslím, že nejdůležitější je kombinace disciplíny a radosti z procesu. Tvrdá práce se vyplácí, ale každý dělá chyby. Neberte je jako selhání, ale jako zpětnou vazbu. Ve sportu i v životě neprohráváte – buď vyhrajete, nebo se něco naučíte.

Kdybyste si mohl na jeden den zahrát tenis s jakoukoli osobností, minulou nebo současnou, koho byste si vybral a proč?

Pro mě by to byl André Agassi, má za sebou neuvěřitelnou kariéru, kterou lidem detailně popsal ve své knize, líbil se mi jeho humor ale i to jaký je expert, teď komentuje zápasy a má skvělý přehled. Můj bývalý šéf z německé akademie s ním teď spolupracuje na vývoji aplikace pro AI tenisový trénink, momentálně jim pomáhám se zpětnou vazbou a testováním aplikace. Třeba se mi jednou splní zahrát si s ním výměnu bekhend křížem.