Kampus VŠB – Technické univerzity Ostrava není pouze místem vzdělávání, výzkumu a každodenní práce studentů a zaměstnanců. Je také domovem mnoha druhů rostlin a živočichů, kteří společně s námi vytvářejí jedinečný univerzitní ekosystém. Právě proto zde v současnosti probíhá komplexní biodiverzitní audit, jehož výsledky budou důležitým podkladem pro přípravu nového generelu kampusu.
Možná jste si při procházce kampusem všimli nenápadných monitorovacích pastí, výzkumníků pracujících v terénu nebo nově rozmístěných ptačích budek. Nejde o náhodu. Entomologové, ornitologové, botanici i specialisté na monitoring netopýrů mapují druhovou rozmanitost kampusu a hodnotí kvalitu jednotlivých stanovišť. Cílem není pouze zjistit, jaké druhy se v areálu univerzity vyskytují, ale především získat odborná data, která pomohou plánovat jeho budoucí rozvoj s respektem k přírodě. „Kampus není jen souborem budov a komunikací. Je to živý prostor, který sdílíme s rostlinami i živočichy. Biodiverzitní audit nám pomůže lépe poznat jeho přírodní hodnoty a zajistit, aby se kampus rozvíjel s respektem k životu kolem nás,“ říká Marcel Šihor, manažer udržitelnosti VŠB-TUO.
Významnou část auditu tvoří entomologický průzkum. V různých částech kampusu byly rozmístěny speciální monitorovací pasti a současně probíhá odběr vzorků pomocí standardních metod, jako je smýkání vegetace, sklepávání porostů nebo cílený sběr bezobratlých živočichů. Součástí sledování jsou také měkkýši, například šneci a plži, jejichž výskyt napovídá mnoho o kvalitě prostředí a charakteru jednotlivých lokalit.
Rozmístěné pasti slouží výhradně pro vědecký monitoring. Prosíme proto všechny studenty, zaměstnance i návštěvníky kampusu, aby se jich nedotýkali, nepřemisťovali je ani s nimi nijak nemanipulovali. Každý zásah může ovlivnit výsledky průzkumu a znehodnotit získaná data.
Pozornost je věnována také ptákům. Ornitologové sledují druhové zastoupení, hnízdní možnosti i způsob využívání jednotlivých částí kampusu. Součástí této aktivity jsou také ptačí budky, které vznikly díky dětem a studentům v rámci projektu Studentopolis. Monitoring ukáže, jak jsou budky využívány a kde lze podmínky pro ptačí populace dále zlepšovat.
Neméně důležitý je botanický průzkum. Mapována je vegetace, druhové složení rostlin i ekologická hodnota zelených ploch. Získané poznatky pomohou při rozhodování o budoucích výsadbách, rozšiřování květinových luk i dalších opatřeních, která přispívají k vyšší odolnosti kampusu vůči změně klimatu. Květinové louky přitom nejsou pouze estetickým prvkem. Poskytují potravu opylovačům, podporují druhovou pestrost a pomáhají zadržovat vodu v krajině.
Součástí auditu je rovněž monitoring netopýrů pomocí ultrazvukových detektorů. Tito chránění savci patří mezi významné predátory hmyzu a zároveň citlivě reagují na kvalitu prostředí nebo intenzitu nočního osvětlení. Výsledky průzkumu pomohou navrhovat budoucí úpravy kampusu tak, aby byly šetrné i k jeho nočním obyvatelům.
„Nový generel rozvoje kampusu 2028+ se rozhodně zabývá souladem mezi technickou infrastrukturou budov, venkovními plochami a uživatelským prostředím. Jeho cílem je připravovat kampus univerzity na další rozvoj dle potřeb univerzity v dlouhodobém horizontu v podrobnosti územního plánování. Nebude tedy řešit pouze rozvoj vlastních budov a související technické infrastruktury. Stejnou pozornost věnujeme také veřejnému prostoru, zeleni a přírodním hodnotám kampusu, který tvoří jeho jedinečnost jako rovnováhu mezi krajinou, faunou, florou a budovami, potažmo lidmi jako uživateli prostředí. Výsledky biodiverzitního auditu budou jedním z důležitých podkladů pro jeho přípravu, teším se na jeho výstupy,“ říká Rostislav Lapčík, specialista rozvoje a investiční výstavby VŠB-TUO.
Výsledky biodiverzitního auditu budou využity při přípravě nového generelu kampusu. Budoucí rozhodování o výsadbách, zelené infrastruktuře, hospodaření s dešťovou vodou, veřejném prostoru nebo umístění nových staveb tak bude vycházet nejen z provozních a architektonických požadavků, ale také z ověřených přírodovědných dat. VŠB – Technická univerzita Ostrava tím potvrzuje, že udržitelnost není pouze součástí strategických dokumentů, ale promítá se i do každodenní péče o prostředí, ve kterém studujeme, pracujeme a společně žijeme.