V rozhovoru mluví o rostoucím zájmu o astronomii, fascinujících kosmických objevech i o tom, proč bychom si měli alespoň jednou za čas udělat chvíli a podívat se na noční oblohu.
Jak byste charakterizoval roli Planetária Ostrava? Je to vzdělávací instituce, kulturní centrum, nebo místo pro popularizaci vědy?
Myslím, že je to všechno dohromady. Naším primárním posláním je vzdělávání. Jezdí k nám mateřské, základní i střední školy a snažíme se přibližovat vědu srozumitelnou formou dětem i studentům. Zároveň ale plníme i kulturní roli. Člověk nežije jen vědou a vzděláváním, a proto nabízíme například hudební pořady, které si už získaly početnou skupinu návštěvníků. Popularizace vědy pak s se vzděláváním úzce souvisí. Sledujeme nové poznatky, převádíme je do srozumitelného jazyka a předáváme je veřejnosti. Musíme být připraveni odpovědět prakticky na jakoukoli otázku. A právě děti bývají v tomto směru často nejnáročnější. I ti nejmenší se nás běžně ptají třeba na černé díry.
Vy sám jste s Planetáriem Ostrava spojený už řadu let. Jaká byla vaše cesta?
Působím tady od roku 1989. Začínal jsem jako demonstrátor, tedy člověk, který návštěvníkům ukazoval noční oblohu pomocí dalekohledu. Postupně jsem prošel různými pozicemi a dnes planetárium řídím. A co mě na tom baví? Vlastně všechno. Měl jsem štěstí, že se můj koníček stal zaměstnáním. Myslím, že člověk si nemůže přát nic lepšího než dělat práci, která ho skutečně baví.
Kdy ve vás vznikla láska k astronomii?
Bylo to někdy kolem roku 1986. Díval jsem se malým dalekohledem na noční oblohu a viděl Mléčnou dráhu. V tu chvíli se ve mně něco změnilo. Pohled na tisíce hvězd mě doslova uchvátil. Začal jsem se o astronomii zajímat mnohem víc. Soused odebíral časopis Kosmos, který jsem si rád půjčoval, a s otcem jsme si postavili první dalekohled. Později jsem nastoupil na vysokou školu v Ostravě, začal chodit do planetária a bylo rozhodnuto.
Jak se podle vás mění zájem veřejnosti o astronomii a vesmír?
Myslím si, že dlouhodobě roste. Není to tím, že by přibývalo astronomických úkazů, ale díky sociálním sítím a moderním technologiím se informace dostávají k mnohem většímu množství lidí. Astronomie navíc stále skrývá řadu tajemství. Lidi přitahuje právě to, že ještě neznáme všechny odpovědi. Noční obloha má své kouzlo a zvědavost je lidem přirozená. I proto k nám podle mého názoru chodí stále více návštěvníků.
O jaká témata se zajímají nejčastěji?
Největší pozornost přitahují výrazné úkazy na obloze. Především zatmění Slunce a Měsíce, meteorické roje, planety nebo jasné komety. Velkou výhodou je, že některé z těchto jevů lze pozorovat i bez dalekohledu.
Letos jsme mohli pozorovat zatmění Slunce i Měsíce, Perseidy i dobře viditelné planety. Je běžné, že se tolik zajímavých úkazů sejde najednou?
Úplně běžné to není. Meteorické roje přicházejí pravidelně, protože souvisejí s oběhem Země kolem Slunce. Planety se pohybují po svých drahách a jejich viditelnost lze dlouhodobě předvídat. Jasné komety jsou naopak do značné míry otázkou náhody. Když se objeví dostatečně velké těleso, které proletí blízko Slunce, můžeme mít štěstí na velmi zajímavou podívanou. Aby se ale všechny tyto faktory sešly ve stejném období, je potřeba opravdu velká dávka štěstí.
Překvapily vás reakce návštěvníků během nedávného zatmění Slunce?
Ano, především ten obrovský zájem. Byl skutečně mimořádný. Během posledního týdne před zatměním jsme evidovali několik set telefonátů. Lidé se zajímali nejen o ochranné brýle, ale také o podmínky pozorování a jestli ještě máme vstupenky. Příjemně mě překvapilo i to, jak informovaní někteří návštěvníci byli. Občas se objeví opravdu znalí lidé a jejich dotazy nás dokážou pořádně potrápit.
Jaké chyby lidé při pozorování Slunce dělají nejčastěji?
Jednoznačně je to pozorování bez ochranných brýlí. To je nejčastější a zároveň nejnebezpečnější chyba. Naštěstí byla před zatměním velmi silná informační kampaň, takže většina lidí věděla, že ochranu zraku je potřeba používat i tehdy, když je Slunce nízko nad obzorem.
V srpnu vyvrcholil meteorický roj Perseid. Jaké byly letos podmínky pro jeho pozorování?
Letos byly velmi dobré. Měsíc byl v novu, takže oblohu nerušil svým světlem. To je velká výhoda, protože právě měsíční svit znemožňuje pozorování slabších meteorů. Samozřejmě stále hraje roli světelné znečištění. Na horách jsou podmínky výrazně lepší než ve městě nebo na jeho okraji. Tam si lidé Perseidy užijí nejvíce.
Loni i letos byla z Česka vidět polární záře. Může se to opakovat?
Možné to je, ale pravděpodobnost jejich vzniku postupně klesá. Slunce bylo v maximu své aktivity v roce 2025 a nyní už jeho aktivita pomalu slábne. Polární záře se u nás stále mohou objevit, ale je potřeba dostatečně silná sluneční erupce správně nasměrovaná k Zemi. Kdo chce mít větší jistotu, měl by vyrazit na sever, například do Norska nebo na Island.
"Správné osvětlení navíc pomáhá přírodě. Zejména svítidla s omezenou modrou složkou jsou šetrnější k hmyzu a dalším nočním živočichům."
Zmínil jste světelný smog. Jak si podle vás Česká republika vede v ochraně tmavé oblohy?
Situace se postupně zlepšuje. Pamatuji si dobu před dvaceti lety, kdy se začalo více upozorňovat na nevhodné veřejné osvětlení. Tehdy byla běžná svítidla, která svítila všemi směry a hlavně lidem do očí. Dnes už města i obce více využívají moderní osvětlení, které svítí pouze tam, kde je potřeba. Přináší to nejen lepší podmínky pro pozorování oblohy, ale také významné energetické úspory. Správné osvětlení navíc pomáhá přírodě. Zejména svítidla s omezenou modrou složkou jsou šetrnější k hmyzu a dalším nočním živočichům.
Mohou dnešní technologie, aplikace nebo umělá inteligence přivést k astronomii více lidí?
Určitě ano. Jen je potřeba si uvědomit, že zejména u umělé inteligence je nutné informace ověřovat. Sám ji používám, ale občas zjistím, že odpovědi nejsou úplně přesné. Moderní technologie však mají velký potenciál. Pomáhají šířit vědecké informace a mohou astronomii představit i lidem, kteří by se o ni jinak nezajímali. Velmi důležité jsou ale také osobnosti, které o vědě přednášejí. Dnes lidé hledají nejen informace, ale i zážitek. A astronomie nabízí obojí.
Jak oslovit mladou generaci, která tráví většinu času u obrazovek?
Právě tím, že moderní technologie využijeme ve prospěch vzdělávání. Součástí našeho planetária jsou interaktivní expozice, kde si návštěvníci mohou fyzikální jevy sami vyzkoušet. Připravujeme také nové vzdělávací aplikace. Žáci si například načtou základní QR kód, následně hledají další a plní úkoly rozmístěné po expozici. Celý systém funguje interaktivně, na čas a s okamžitou zpětnou vazbou. Učitelé navíc dostanou souhrnné výsledky celé třídy, které mohou dále využít ve výuce.
Které kosmické objevy posledních let vás osobně nejvíce nadchly?
Jednoznačně objevy učiněné Vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Díky pozorování v infračerveném spektru vidíme vesmír z úplně nové perspektivy a odhalujeme struktury, které byly dříve skryté. Velmi zajímavé jsou také první výsledky Observatoře Very C. Rubinové. Nové přehlídky oblohy přinášejí množství dosud neznámých objektů, například velmi slabých galaxií. Největší očekávání ale astronomové vkládají do Evropského extrémně velkého dalekohledu (ELT) o průměru 39 metrů, který vzniká v Chile. Po jeho spuštění se otevřou nové možnosti poznávání vesmíru a zcela jistě přijdou další objevy.
Čekají nás v příštím roce významné astronomické události?
Nejvýznamnější bude bezpochyby zatmění Slunce 2. srpna. V Ostravě bude zakryto přibližně 40 procent slunečního disku. Kromě toho nás čekají zajímavé konjunkce planet, meteorické roje a možná i některé jasnější komety. Pokud soudím podle letošního zájmu, veřejnost si určitě najde cestu k astronomii i v příštím roce.
Existuje otázka o vesmíru, na kterou zatím věda nezná odpověď a která vás osobně fascinuje?
Určitě dvě. Tou první je, zda má vesmír nějaké hranice, nebo je nekonečný. Druhou otázkou je existence života mimo Zemi. Myslím, že právě na tyto dvě otázky by chtěl znát odpověď téměř každý.
"Noční obloha je krásná a fascinující. Dokáže člověka na chvíli vytrhnout z každodenního shonu a nabídnout prostor k přemýšlení i odpočinku."
Proč by měl člověk alespoň jednou za rok zvednout oči k noční obloze?
Protože noční obloha je krásná a fascinující. Dokáže člověka na chvíli vytrhnout z každodenního shonu a nabídnout prostor k přemýšlení i odpočinku. Naši předkové s oblohou žili mnohem intenzivněji než my. Dnes nám často chybí. Když ale vidíme reakce lidí, kteří přijdou na hvězdárnu a podívají se na hvězdy, je zřejmé, že ten zážitek má stále velkou sílu.
Jaké akce chystáte v Planetáriu Ostrava na podzim?
Začátkem září nás čeká koncert filmové hudby ve spolupráci s Orchestrem VŠB-TUO. Mezi jednotlivými skladbami budeme návštěvníkům vyprávět o astronomii a věříme, že půjde o jedinečný zážitek pod hvězdnou oblohou. Na podzim připravujeme také premiéry nových pořadů pro děti i dospělé, včetně filmů H2O: Když voda vypráví a Vesmír všemi smysly. Chybět nebude ani tradiční Ostravský astronomický víkend, který letos vstupuje do 33. ročníku. Tématem bude historie astronomie, ale v moderním a atraktivním pojetí s řadou špičkových přednášejících.
Text: Barbora Urbanovská
Foto: archiv Martina Viláška