Hovoří také o challenge-based vzdělávání, společných studijních programech a dalších krocích, které posilují mezinárodní rozměr univerzity.
Jak byste popsala práci svého oddělení někomu, kdo o něm nikdy neslyšel?
Nejjednodušeji asi tak, že jsme „mezinárodní okno“ univerzity. Pomáháme VŠB-TUO navazovat a rozvíjet vztahy se zahraničními univerzitami, institucemi i firmami, přivádět k nám zahraniční studenty a starat se o to, aby se tu cizinci, studenti i zaměstnanci, cítili dobře a zvládli všechno potřebné. Jsme takový most mezi fakultami, vedením univerzity a světem venku.
Co všechno si pod tím má čtenář představit, co konkrétně děláte?
Je to hodně pestré. Připravujeme a vyjednáváme memoranda a smlouvy o spolupráci, chystáme podklady pro zahraniční cesty a návštěvy vedení, ať už jde o jednání s partnerskými univerzitami, nebo třeba o návštěvu velvyslance. Spolupracujeme s velvyslanectvími, jezdíme na mezinárodní veletrhy a konference, a hledáme nové cesty, jak oslovit zahraniční uchazeče o studium, od náborových portálů přes spolupráci s agenturami až po akce na ambasádách. Naše International Contact Point pomáhá zahraničním studentům a zaměstnancům s pobytem, vízy a zabydlením v Ostravě.
Co se změnilo po oddělení od mobilit a co to znamená v praxi? Doplňuje se práce Oddělení mobilit s tou vaší?
Rozdělení nám umožnilo každému se soustředit na to, co dělá nejlépe. Oddělení mobilit se stará o výměnné pobyty, tedy hlavně o Erasmus+ a další krátkodobé mobility studentů a zaměstnanců. My se víc věnujeme strategickým partnerstvím, náboru studentů do celých studijních programů, službám pro zahraniční komunitu a mezinárodním projektům. V praxi se ale naše práce neustále potkává a doplňuje. Spousta partnerství začíná mobilitami a naopak, dobrá strategická spolupráce otevírá nové možnosti pro výměny. Takže spolu hodně konzultujeme, například při přípravě nových stipendijních nástrojů, a funguje to dobře. Jsem ráda, že máme na oddělení mobilit tak fajn parťáky.
„V praxi se ale naše práce neustále potkává a doplňuje. Spousta partnerství začíná mobilitami a naopak, dobrá strategická spolupráce otevírá nové možnosti pro výměny."
S jakou vizí jste nastupovala a jak se vám ji daří naplnit?
Lákalo mě zúročit to, co jsem se na univerzitě za ta léta naučila, a taky představa, že můžu spolu s kolegy utvářet tak významnou část rozvoje univerzity, jako je internacionalizace, která je jedním z jejích pilířů. Mým cílem bylo posílit strategický rozměr mezinárodní spolupráce. Tedy vybírat partnery cíleně podle toho, co fakulty skutečně potřebují a v čem jsou silné, a umět kontakty dotáhnout od prvního setkání ke konkrétní spolupráci. Daří se to krok po kroku. Připravili jsme analýzy zájmů jednotlivých fakult, které nám pomáhají při výběru partnerů, a vidím, že to přináší výsledky.

Vidíte nové příležitosti nebo směry, které by stálo za to otevřít?
Určitě. Velký potenciál vidím v náboru studentů ze zemí mimo Evropu, například z Filipín, Indie nebo dalších asijských zemí, kde je o technické vzdělání velký zájem. Pracujeme proto i na motivačních stipendiích pro zahraniční uchazeče. Druhým směrem je těsnější propojení univerzit s průmyslem v mezinárodních projektech. Ozývají se nám i zahraniční firmy, které hledají konkrétní výzkumnou expertizu, a to je pro naše týmy obrovská šance. A třetí věc: nebát se oborů, které na první pohled k technice nepatří. Spojení technických a humanitních disciplín dává smysl a partneři to oceňují.
„Spojení technických a humanitních disciplín dává smysl a partneři to oceňují."
Co vás zatím nejvíce překvapilo?
Asi to, kolik zajímavé práce a odborností se na naší univerzitě skrývá a jak velký zájem o ni v zahraničí je, když ji umíme dobře představit. Často stačí jedno setkání na konferenci a najednou se otevírá spolupráce, o které jsme předtím ani neuvažovali. A taky mě mile překvapila otevřenost kolegů na fakultách, když přijdete s konkrétní nabídkou. Radost mi také dělá tým oddělení, který umí táhnout za jeden provaz a je velmi pracovitý.
VŠB-TUO je součástí aliance U!REKA. Vy pracujete ve WP6, který se zaměřuje na challenge-based collaborative education. Co si pod tímto mohou kolegové představit?
Jde o vzdělávání postavené na řešení skutečných problémů. Studenti nedostanou hotové zadání z učebnice, ale reálnou výzvu, často od města, firmy nebo komunity, a řeší ji v mezinárodních a mezioborových týmech. Učí se tak nejen odborné věci, ale i spolupráci, komunikaci a práci v prostředí, kde neexistuje jedna správná odpověď. „Collaborative“ znamená, že na tom spolupracují univerzity celé aliance U!REKA, studenti i vyučující z různých zemí.
„V U!REKA jde o vzdělávání postavené na řešení skutečných problémů."
Jaké jsou hlavní cíle WP6 a čeho by měl tento pracovní balíček v nejbližších letech dosáhnout?
Cílem je, aby se tento typ výuky stal běžnou součástí nabídky všech univerzit aliance a aby po skončení projektu SHIFT v roce 2027 zůstaly fungující a udržitelné formáty. Já vedu úlohu T6.4 zaměřenou na společné programy, tedy na joint a double degrees a další formy společného vzdělávání. Konkrétně jde o to, aby studenti mohli snáz získat diplom ze dvou (nebo více) univerzit, aby vznikaly společné mikrocertifikáty a aby uznávání studia mezi partnery fungovalo hladce.
Na čem se zahraničními partnery nyní nejvíc pracujete?
Teď hodně na mikrocertifikátech, tedy krátkých, uznávaných kurzech, které si studenti i absolventi mohou přidat ke svému vzdělání. Připravujeme jeden zaměřený na umělou inteligenci a druhý na well-being a měkké dovednosti. Zároveň mapujeme a rozvíjíme společné a dvojí studijní programy, máme jich teď v hledáčku šest, a jedním z konkrétních výsledků je doktorský double degree s IPL v Lisabonu na Fakultě stavební.
Co považujete za největší příležitost, kterou challenge-based vzdělávání přináší studentům i akademikům?
Pro studenty je to šance zažít si už během studia, jak vypadá skutečná práce, tedy v týmu, s lidmi z jiných kultur a oborů, na problému, který má reálný dopad. To je zkušenost, kterou ocení každý zaměstnavatel. Pro akademiky je to příležitost vyzkoušet nové formy výuky, poznat kolegy ze zahraničí a často i najít témata pro společný výzkum nebo projekty. Ze spolupráce ve výuce velmi často vyroste spolupráce vědecká.
Jak se mohou do aktivit U!REKA a potažmo WP6 zapojit vyučující a další kolegové z VŠB-TUO?
Nejjednodušší je ozvat se nám. Rádi pomůžeme najít partnera nebo formát, který dává smysl. Vyučující se mohou zapojit do přípravy mikrocertifikátů, nabídnout svůj předmět do společného katalogu kurzů aliance, přidat se k challenge-based projektům jako mentoři nebo zadavatelé výzev, případně se podílet na vzniku společných studijních programů. Spolupracujeme i s proděkany fakult, takže cesta vede i přes ně. A nemusí jít hned o velký závazek, i menší zapojení je skvělý začátek.
Jaké jsou podle vás největší výzvy při koordinaci mezinárodního pracovního balíčku s partnery z různých zemí?
Každá univerzita má jiná pravidla, jiný akademický kalendář, jiný systém kreditů a akreditací a někdy i jiné chápání stejných pojmů. Najít společné řešení, které obstojí ve všech národních legislativách, chce trpělivost. Druhou výzvou je čas. Je důležité udržet tempo a zároveň respektovat kapacity lidí. Na druhou stranu právě tahle různorodost je na tom nejzajímavější. Člověk se neustále učí, jak to dělají jinde, a často si odnese inspiraci i pro naši univerzitu.
Text: Barbora Urbanovská
Foto: Petr Šimčík