Nejde pouze o jednotlivé environmentální aktivity, ale o širší přístup k tomu, jak univerzita plánuje svůj provoz, rozvíjí kampus, pracuje se studenty a zaměstnanci, podporuje výzkum a spolupracuje s regionem. Tento směr je ukotven ve Strategii udržitelného rozvoje VŠB-TUO 2024+ i v širším závazku společenské odpovědnosti univerzity. „Udržitelnost zde proto není chápána pouze jako environmentální téma, ale jako součást odpovědného řízení, spolupráce, inovací, vzdělávání a pozitivního dopadu na region i společnost. Strategie VŠB-TUO je členěna do čtyř klíčových oblastí a obsahuje konkrétní cíle a opatření zaměřená na naplňování závazků univerzity v oblasti udržitelného rozvoje“ říká Marcel Šihor manažer udržitelnosti
Do evropského šetření se zapojilo 400 vysokoškolských institucí ze 43 zemí, včetně 12 institucí z České republiky.
Podobný vývoj je patrný napříč evropským vysokoškolským prostorem. Evropské šetření zaměřené na udržitelnost a greening pracovalo s odpověďmi 400 institucí ze 43 zemí a 44 univerzit a vysokých škol. Součástí šetření bylo také 12 institucí z České republiky. To potvrzuje, že české vysoké školy nejsou mimo hlavní evropský proud, ale řeší obdobná témata jako jejich zahraniční partneři: strategické řízení, odpovědný provoz kampusů, vzdělávání, výzkum, inovace, veřejné zakázky, komunikaci a zapojení akademické obce.
Většina evropských vysokých škol již má udržitelnost ukotvenou ve strategii nebo obdobném dokumentu.
Evropská data zároveň potvrzují, že udržitelnost se stává standardní součástí řízení vysokých škol. Strategii nebo obdobný dokument zaměřený na udržitelnost má 84 % zapojených institucí a 95 % uvádí, že má nastaveny konkrétní mechanismy řízení a koordinace. Stále častěji instituce pracují také s cíli, indikátory, časovými rámci a reportingem. To je důležité i pro další rozvoj univerzitního prostředí, protože dlouhodobý dopad nevzniká pouze z jednotlivých opatření, ale z jejich propojení se strategií, rozhodováním, odpovědnostmi a každodenním fungováním instituce.
V prostředí technické univerzity má udržitelnost přirozeně praktický rozměr. „Energetika, chytré technologie, materiálový výzkum, environmentální řešení, bezpečnost, digitalizace nebo transformace regionu nejsou oddělenými tématy, ale oblastmi, ve kterých má univerzita dlouhodobé odborné zázemí“ říká Gabriela Mechelová, kvestorka VŠB-TUO. Díky tomu může být udržitelnost vnímána nejen jako odpovědnost vůči životnímu prostředí a společnosti, ale také jako prostor pro výzkum, inovace a řešení využitelná v průmyslu, veřejné správě i běžném životě. Strategie v oblasti výzkumu a inovací pracuje mimo jiné s podporou výzkumných projektů zaměřených na udržitelný rozvoj, společenskou relevancí technických a ekonomických disciplín a spoluprací s průmyslovými partnery.
Významnou roli má samotný kampus, který může fungovat jako živé prostředí pro ověřování chytrých a udržitelných řešení. „Nejde jen o místo, kde se studuje a pracuje, ale také o prostor, kde lze prakticky propojovat provoz univerzity, vzdělávání, výzkum a osvětu. Do této logiky patří hospodaření s vodou, odpovědnější nakládání se zdroji, podpora biodiverzity, kvalita veřejného prostoru, komunitní aktivity i zapojení studentů a zaměstnanců.“ dodává Šihor. Kampus VŠB-TUO je prezentován jako jeden z nejrozlehlejších univerzitních areálů v Česku i ve střední Evropě a díky konceptu „živé laboratoře“ vytváří prostor pro rozvoj inovací, které přispívají k ochraně životního prostředí i sociální udržitelnosti.
Evropské univerzity stále častěji vytvářejí mechanismy pro řízení a koordinaci udržitelnosti napříč institucí.
Důležitá je rovněž vazba na region. Moravskoslezský kraj prochází hospodářskou, energetickou i společenskou transformací a univerzita má v tomto procesu přirozenou roli odborného partnera. Udržitelnost se proto netýká pouze vnitřního fungování kampusu, ale také schopnosti přispívat k rozvoji průmyslových partnerů, veřejných institucí, neziskového sektoru a dalších aktérů. Strategie v oblasti společenského dopadu výslovně pracuje s rolí univerzity při rozvoji společnosti, a to nejen prostřednictvím vzdělávání a vědeckého poznání, ale také spoluprací s partnery v regionu i mimo něj.
Podstatné je také zapojení lidí. Udržitelnost nemůže být dlouhodobě úspěšná pouze jako soubor technických nebo provozních opatření. Potřebuje srozumitelnou komunikaci, spolupráci, osvětu a aktivní účast studentů, zaměstnanců i dalších partnerů. V této oblasti strategie zdůrazňuje význam efektivního řízení a organizačního zajištění chodu univerzity, včetně využití stávajících i nově vytvářených struktur pro komunikaci a spolupráci. Zapojení řídicích a poradních orgánů i studentů je přitom označeno za klíčové pro úspěšnou implementaci strategie udržitelného rozvoje.
Udržitelnost se tak nestává jednorázovým projektem ani samostatnou agendou oddělenou od ostatních činností. Je to způsob, jak odpovědně promýšlet budoucnost vzdělávání, výzkumu, provozu kampusu i vztahu univerzity ke společnosti. Pro VŠB-TUO představuje tento směr nejen závazek, ale také příležitost dále posilovat roli moderní technické univerzity, která je aktivní součástí evropského vývoje a zároveň přináší konkrétní přínosy pro region, ve kterém působí.