Program v univerzitní aule přilákal nejen studenty, ale i zaměstnance, školní kolektivy a širokou veřejnost. Celodenní akce nabídla sérii přednášek zaměřených na témata udržitelnosti, odpovědné spotřeby, zdravého životního stylu i ochrany zdrojů. Cílem bylo ukázat, že principy udržitelného rozvoje lze promítat do běžného života prostřednictvím každodenních rozhodnutí a návyků.
Dopolední program: od potravinového odpadu k cirkulární ekonomice
Dopolední blok patřil především školám, studentům a veřejnosti. Veronika Sassmannová z Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) a Fakulty strojní představila projekt foodCIRKUS, který se zaměřuje na problematiku plýtvání potravinami a možnosti jejich dalšího využití. Upozornila, že potravinový systém je zodpovědný za významnou část celosvětových emisí skleníkových plynů, a přiblížila návštěvníkům ekologické, ekonomické i sociální dopady plýtvání jídlem. Součástí přednášky byly také výsledky výzkumu realizovaného ve školních jídelnách Moravskoslezského kraje. Výzkum odhalil důvody, proč děti některé pokrmy odmítají. Posluchači se seznámili také s možnostmi zpracování potravinových zbytků prostřednictvím fermentačních procesů, využití larev mouchy černé nebo výrobou briket z potravinářských odpadů. Přednáška zároveň ukázala, že omezení plýtvání potravinami začíná u každodenních rozhodnutí každého z nás.
Na téma udržitelného nakládání se zdroji navázal Omar Ameir z Fakulty materiálově-technologické interaktivní přednáškou o cirkulární ekonomice. Účastníkům vysvětlil rozdíl mezi tradičním lineárním modelem výroby a spotřeby a přístupem, který usiluje o navracení materiálů zpět do výrobního cyklu. Prostřednictvím praktických příkladů i diskuse upozornil na omezenost přírodních zdrojů, význam mezigenerační odpovědnosti a potřebu hledat řešení, která dokážou dlouhodobě uspokojovat potřeby společnosti. Zdůraznil také, že principy cirkulární ekonomiky nepřinášejí pouze environmentální přínosy, ale mohou vést i k ekonomickým úsporám a efektivnějšímu využívání dostupných zdrojů.
Odpolední program: zdravé prostředí, odpovědná spotřeba a wellbeing
Odpolední program nabídl praktické pohledy na udržitelnost z různých úhlů. Renata Placková se ve své přednášce věnovala problematice ekoznačení a greenwashingu. Návštěvníkům poradila, jak se orientovat při nákupech a jak rozlišit výrobky, které skutečně splňují principy odpovědné výroby, od těch, které pouze vytvářejí dojem ekologické šetrnosti. Vysvětlila, že důvěryhodné ekoznačky procházejí nezávislým ověřováním a jejich získání je pro výrobce náročný proces. Na konkrétních příkladech z oblasti dřevařských výrobků, potravin či domácí chemie ukázala, jak mohou spotřebitelé ověřovat původ surovin, způsob produkce i environmentální dopady výrobků. Připomněla také, že greenwashing představuje formu klamavé reklamy a že vedle certifikací je při rozhodování důležité používat kritické myšlení a zdravý selský rozum. „Žádným nákupem nezlepšíme svět a nejvíce ekologické je často nenakupovat vůbec,“ zaznělo během přednášky.
Na téma zdravého prostředí navázal Martin Demel z Krajské hygienické stanice Ostrava vystoupením Zdravé světlo. Přiblížil, jak lidské oko vnímá světlo a jak zásadní vliv má denní osvětlení na psychickou pohodu, soustředění i celkové zdraví. Připomněl, že člověk v minulosti trávil většinu dne venku a byl vystaven výrazně vyšší intenzitě přirozeného světla než dnes, kdy převažuje pobyt v interiérech. Vysvětlil fungování cirkadiánních rytmů, které řídí střídání bdělosti a spánku, a upozornil na souvislosti mezi nedostatkem denního světla a řadou zdravotních problémů. Přítomní se seznámili také s praktickými doporučeními pro pracovní a školní prostředí, například s významem přístupu denního světla, možnosti výhledu do dálky či nevhodností dlouhodobě zatažených žaluzií. Podle Martina Demela elektrické osvětlení přirozené denní světlo plně nahradit nedokáže.
Závěr akce patřil přednášce Pohoda není náhoda, kterou vedl dětský a tělovýchovný lékař Dalibor Pastucha. Zaměřil se na klíčové pilíře zdravého životního stylu, mezi něž patří pravidelný pohyb, kvalitní strava, dostatek spánku, regenerace i sociální vztahy. Připomněl, že i relativně malé zvýšení pohybové aktivity může významně snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění a že každý krok se počítá. Věnoval se také principům středomořského stravování, omezení ultrazpracovaných potravin a kritickému pohledu na některé módní trendy v oblasti doplňků stravy a dlouhověkosti. Významnou část svého vystoupení věnoval spánkové hygieně, vlivu modrého světla, pravidelnému režimu a dostatečné délce spánku. Připomněl rovněž, že na zdraví mají zásadní vliv pracovní vytížení, schopnost regenerace i kvalitní mezilidské vztahy, které podle řady studií patří mezi důležité faktory dlouhodobé spokojenosti a zdraví.
Součástí akce bylo také udržitelné občerstvení a možnost zapojit se do širšího programu Evropského týdne udržitelného rozvoje prostřednictvím online aktivit partnerských univerzit sdružených v projektu UNILEAD.
Text: Barbora Urbanovská
Foto: Petr Havlíček