Blížící se 9. Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, s tématem „Vedení, nová éra udržitelnosti“ a podtématem „Mysli na vědu… Mysli na mír“, oslavuje příspěvky žen a dívek v oblasti vědy, a to i přesto, že ženy i dívky, které se rozhodnou pro vědeckou kariéru, musí často překonávat sociální stereotypy a překážky.
V minulosti, konkrétně v 50. letech 20. století, byla účast žen ve vědě vzácnější a jejich viditelnost a ocenění za přínosy k vědeckým projektům byly minimální. Příběh Alice K. Neighbors, která se podílela na projektu Orbiter, ale jejíž jméno bylo zamlčeno oproti jménům jejích mužských kolegů jako byli Wernher von Braun a Dr. Ernst Stuhlinger, je jen jedním z mnoha příkladů.
Avšak se zvyšujícím se počtem absolventek, zejména z amerických univerzit, se situace dívek a žen ve vědě postupně měnila. I v tomto století nadále čelí ženy po celém světě sociálním bariérám, v každém stupni své vědecké kariéry. Aby došlo ke zviditelnění této problematiky, sešlo se dne 22.12. 2015 Valné shromáždění OSN a vyhlásilo 11. únor jako „Mezinárodní den žen a dívek ve vědě“.
A jak je na tom česká věda? Podle zprávy Národního kontaktního centra – gender a věda, Sociologického ústavu AV ČR z roku 2020, se zastoupení žen mezi výzkumníky mírně roste. V tomto roce v České republice pracovalo ve vědě a výzkumu 27,6 % žen. Je rovněž potěšující, že se mírně zvyšuje jejich podíl mezi specialisty vědeckých a technických oborů. Nicméně, pouze 14,7 % žen se věnuje čistě technickým vědám.
Nedávná studie EPO „Chief Economist Unit“ navíc zjistila, že pouze 13,2% vynálezců v Evropě jsou ženy. Proto je mimořádně povzbuzující, že v se na naší univerzitě ženy v průměru podílí na 26 % všech chráněných vynálezů, které univerzita získává. Tento trend naznačuje směřování k rovnosti a inkluzi mezi vědci a vědkyněmi, což je nezbytné pro dosažení skutečného pokroku, rozvoje a udržitelnosti vědy a výzkumu. Pokud by tento trend měl celospolečenský dopad, se pak může pozitivně promítnout i do ekonomických ukazatelů státu.