Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Od založení Československa uplynulo už 100 let, od založení Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava rovných 170 let. Za tu dobu se na našem území stala řada důležitých událostí – právě vznik Československa, Mnichov, druhá světová válka, vítězný únor a přes 40 let trvající komunistická nadvláda. Jak tyto události prožíval československý národ, se dočtete v řadě knih, co se ale dělo tady, na univerzitě, si můžete přečíst v našem článku.

Československo se „narodilo“ 28. října 1918, a nebyl to jen velký mezník v dějinách českého a slovenského národa, ale také vysokého školství na území nově vzniklého státu. Ustaly totiž národnostní spory, které v minulosti hned několikrát ohrozily existenci Vysoké školy báňské. Vedení školy připravilo nové výukové programy, do kterých se promítl rozvoj strojírenství, elektrotechniky, kladl se důraz i na teorii hornictví, hutnictví. V té době měla škola také nejvíce posluchačů – celých 500, s příchodem hospodářské krize ale jejich počet klesl. Škola se podílela na výzkumu v báňských oborech a vychovávala vzdělanou generaci československých inženýrů. Za první republiky (1918-1938) bylo akademiky publikováno na 1500 publikací.

Tento vývoj byl ale přerušen 17. listopadem 1939, kdy nacistické Německo zavřelo české vysoké školy. V době okupace byla řada studentů vězněna v koncentračních táborech, dva profesoři naší školy byli popraveni za svoji odbojovou činnost, dva pak zvolili sebevraždu. Přišli jsme také o řadu sbírek i laboratoří. Během první republiky se řada lidí pokoušela přesunout Vysokou školu báňskou do Prahy, dekretem prezidenta republiky Edvarda Beneše se v roce 1945 přesunula do Ostravy, kde se rozvíjel těžký průmysl, zejména těžba černého uhlí. Škola ale nezajišťovala odborníky pouze pro Ostravsko, vychovávala odborníky také na Kladensku a v severočeském a sokolovském revíru, kde se soustředilo 97 procent těžby hnědého uhlí.  Podíleli jsme se i na rozvoji hutnictví a těžkého strojírenství na východním Slovensku a na vybudování sesterské vysoké školy v Košicích.  

Po únoru 1948 byl ve škole zřízen Akční výbor národní fronty a začalo docházet k čistkám, a to jak studentů, tak i učitelů – byli vyhozeni. V roce 1951/1952 došlo k významné události, škola se rozčlenila na tři fakulty. Padesátá léta se do historie školy zapsala nejenom rozvojem studijních oborů, ale také socialistickou přestavbou – jednalo se zejména o třídní složení studentů.

Pro rozvoj školy byla limitující roztříštěnost jednotlivých kateder, pracovišť a ústavů, sídlily v budovách po celé Ostravě. V březnu roku 1962 byl proto zpracován investiční úkol na výstavbu vysokoškolského centra v Ostravě – Porubě. V kampusu neměly chybět jak fakulty tehdejší VŠB, ale i fakulta elektrotechnická, lékařská, fakultní nemocnice a pedagogická škola. Stavět se mělo od roku 1965. V roce 1966 přišel nový vysokoškolský zákon, který reagoval na určitou liberalizaci poměrů v SSSR. Děkan tak byl nově volen vědeckou radou, navrženo bylo i decentralizované řízení. Vše ale skončilo srpnem 1968.

V roce 1973 začala výuka v porubském kampusu a v roce 1977 vznikla samostatná Ekonomická fakulta. Období normalizace nebylo jednoduché ani pro Vysokou školu báňskou – v řadách učitelů působila spousta odborníků, kteří tak tlumili nekvalifikované zásahy politických sil v průmyslu. Našli se ale i takoví pedagogové, jejichž jedinou výhodou byla politická spolehlivost.  17. listopad přinesl nápravu deformací. Bylo třeba udělat tlustou čáru za minulostí, rehabilitací prošla pedagogů i studentů. Spousta lidí se na školu vrátila. V roce 1990 vešel v platnost zákon, který školám vrátil autonomii a akademické svobody. Do současnosti vznikly ještě tři fakulty – Fakulta elektrotechniky a informatiky, Fakulta stavební a Fakulta bezpečnostního inženýrství. Škola navázala řadu spoluprací s firmami i domácími a zahraničními školami.