Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Autor: autor neznámý (Dobroslav Szpuk?)

Datace: asi 1962

Umístění: v exteriéru v nárožním podchodu budovy Ekonomické fakulty VŠB-TUO v Moravské Ostravě, dříve jedna z částí budovy Hutnické fakulty

Provedení: skleněná mozaika ze sintrovaných kostek o rozměrech 477 x 352 cm

 

TAJEMSTVÍ KONSTRUKTIVISTICKÉ MOZAIKY

Na pozoruhodnou a poněkud tajemnou mozaiku narazíme v nárožním průchodu dnešní Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské v centru města. Ačkoli budova, na které se nachází, vypadá dnes poměrně moderně, jedná se v jádru o nejstarší stavbu v bloku budov někdejší Hutnické fakulty, který je sevřen ulicemi Českobratrská, Sokolská, Matiční a Šmeralova. Jde o původní obchodní akademii, která byla vystavěna ve stylu pozdní secese roku 1907. Když byla postupně obestavována modernistickými objekty, což vyvrcholilo výstavbou nové hlavní budovy Hutnické fakulty podle projektu architekta Aloise Houby z let 1954–56, začala v tomto kontextu působit nepatřičně. Při rozsáhlé přestavbě budov fakulty v letech 1960–63 proto došlo k její výrazné modernizaci, při níž byl vnější plášť sjednocen kachličkovým obkladem s novou fakultní budovou ve stylu moderního klasicismu.

V té době vznikl také nárožní podchod, na jehož zeď vedle vchodových dveří bylo zamýšleno výtvarné dílo (snad reliéf či malba). Z těchto plánů ale sešlo a na začátku roku 1963 archivní materiály pouze konstatují, že byl podchod doplněn o skleněnou mozaiku. Kdo je autorem jejího návrhu, už se nikde nepíše. Jistou indicií ale může být jméno architekta této přestavby, jímž byl Dobroslav Szpuk (1930–2014), tehdy působící v ostravském Stavoprojektu. Ten byl profesí architekt, ale věnoval se rovněž malbě. Je tedy docela možné, že ve chvíli, kdy se potřebovalo ušetřit vypuštěním výtvarné výzdoby, navrhl snadněji realizovatelný výtvarný prvek sám. Stačilo by nakoupit potřebné množství prefabrikovaných skleněných kostek, které pak podle návrhu mohli na zeď instalovat přímo pracovníci na stavbě. Použita byla zakalená, tzv. sintrovaná mozaika, vznikající tavením skelné směsi ve formě, která se častěji než na výtvarná díla užívala právě k dekorativním obkladům stěn bazénů, nádraží apod.

Návrh mozaiky je ovšem velmi zajímavý už tím, jak doplňuje vizáž stavby. Oproti uměřenému výrazu klasicizující architektury 50. let se mozaika staví zcela sebevědomě jako geometrizovaná kompozice zářivě barevných ploch, která již zcela odpovídá konstruktivistickým tendencím českého umění 60. let. To navazovalo na domácí i světové trendy geometrizujícího umění a designu meziválečné doby. V naší mozaice můžeme najít inspiraci průlomovými abstraktními obrazy Františka Kupky z 10.–30. let 20. století, ale zejména designem nizozemských umělců z uskupení De Stijl, jimž se blíží rovněž zvolenou barevností. Ne každý se však spokojí s vysvětlením, že jde o nadšení geometrií a hru barev, a tak někteří kolemjdoucí hledají v mozaikovém obrazci na stěně rovněž věcné inspirace. Zdálo by se, že úspornost tvarů to téměř znemožňuje, ovšem názor, že jde o stylizovaný portrét (tedy vlastně hlavu), nelze jen tak smést se stolu. Dovolme si tuto neurčitost připočíst k celkové záhadnosti tohoto okouzlujícího zákoutí ostravské architektury.

18_01_M4-konstruktivisticka-mozaika-2.jpg
Konstruktivistická mozaika v průchodu Ekonomické fakulty, fotografie Roman Polášek
Ekonomická fakulta s konstruktivistickou mozaikou, 2015, fotografie Jakub Ivánek