Autor: Karel Vávra (architektonická spolupráce pro nové umístění: Zdeněk Kupka)
Datace: realizace 1961, transfer 1982
Umístění: v roce 1982 přemístěno na vnější stěnu prosklené spojovací chodby mezi I. a II. blokem kolejí VŠB-TUO v Porubě
Provedení: reliéf z hořického pískovce, 197 x 185 cm
MODERNITA VE STŘEDOVĚKÉM HÁVU
Vávrův Havíř představuje velmi kvalitní reliéf, v architektuře ne zcela běžného, téměř kvartového formátu. Postava klečícího havíře s pracovními nástroji je lapidárně pojatá v ostrých zářezech a promítnuta proti náznaku uhelné sloje v pozadí. Skulptura přechází od nízkého k vysokému reliéfu.
Celou plochu reliéfu vyplňuje mužská postava v hornickém hábitu s kápí; drží kylof a hornický kahan. Sochař ve zjednodušených objemech kontrastně odstínil ve vyšším reliéfu tvář a ruce s atributy, zatímco šat a pozadí vyznívá plošněji. Vávra vycházel ze zkušenosti ve zpracování architektonické skulptury, kterou ještě obohatil modernistickou stylizací ostře řezaných forem. Detaily postavy – vrchol kápě, ruka se svítilnou, kylof nebo klečící noha přesahují do orámování obrazu – a posilují takto monumentalitu reliéfu. I v tomto pro Ostravu tradičním námětu se prosadily dobově charakteristické rysy tzv. bruselského stylu, který ovládl umění po světové výstavě Expo 58. Vávra se k němu přiklonil formou jasných linií, komponovaných v soustavě nápadných diagonál. Pro ostravské prostředí však zvolil nezvykle historizující pojetí havíře; oblékl jej do podobného oděvu, jaký najdeme třeba v malbě z konce 15. století v Hašplířské kapli v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Zpracováním námětu, stejně jako i formou, se tato jeho práce odlišuje od podobných dobových zobrazení horníka, který reprezentoval tehdejší pracující třídu socialistické společnosti. Realistický popis nahradil monumentalizující stylizací a vzdálil se svému obvykle tradičnějšímu pojetí, které je možno najít v ikonograficky příbuzných postavách, rovněž z počátku šedesátých let, na fasádách obytných domů v Sokolské ulici nebo na sídlišti Šalamouna.
Reliéf byl v roce 1982 přemístěn z původní lokace na vnější stěně budovy Hornicko-geologické fakulty ve Slezské Ostravě (dříve budova Učitelského ústavu, stržena po roce 2000). Autor se na transferu již nepodílel, nutné opravy a nové upevnění zajistil Alois Hlubek.
