DESIGN V ARCHITEKTUŘE JAKO SOUČÁST UNIVERZITNÍHO PROSTŘEDÍ
Z vymezené části rozpočtu na danou investiční výstavbu, která měla sloužit k výtvarnému dotvoření nového objektu, nemuselo vždy vzniknout pouze umělecké dílo typu sochy, reliéfu, mozaiky apod. Z těchto prostředků mohla být rovněž hrazena designová výzdoba objektu. I designové prvky vytvářeli často titíž výtvarníci jako umělecká díla, třebaže mezi nimi existovala skupina, která se na toto výtvarné odvětví specializovala (grafikové, kteří byli doma v oblasti typografie, či sochaři pracující s kovem).
Design v architektuře si můžeme specifikovat zejména jako návrh (ale i realizaci) určitého nezbytného, potřebného či požadovaného prvku stavby, který hledí k jeho funkční i estetické stránce. Jako designový prvek tedy můžeme chápat poměrně široké spektrum předmětů, z nichž pouze menší část vznikala v rámci zakázek na tzv. monumentální realizace. Architektura je totiž ve výsledku doplněna rovněž řadou designových prvků, které byly navrženy výtvarníky pracujícími přímo pro průmyslové výrobce produkující ve velkém. K takovým patří např. dveře a okna, vypínače, velká část svítidel, nábytek či různé přístroje. Nás však v tuto chvíli budou zajímat ty designové prvky, které vznikly jako unikát pro konkrétní stavbu. Nejčastěji jsou to různé nápisy na budovách i v nich, informační emblémy, státní znaky, osvětlovací prvky slavnostnějších prostorů, žerdě vlajkoslávy apod.
Název:
Označení nové budovy rektorátu a kateder v Ostravě-Porubě včetně státního znaku (1976)
Pamětní nápis na kamenné desce uvnitř vstupní haly budovy rektorátu (1976)
Deska autorů (1977)
Tabulka označující původ uhelného balvanu (instalováno nejprve ve vstupní hale budovy před Gajdovým pískovcovým reliéfem, později uprostřed haly kruhové posluchárny) (1977)
Autor: ostravský grafik Karel Štětkář (1918–1999)
Umístění: vstup a vstupní hala budovy rektorátu
Provedení: bronz
Pamětní nápis s emblémem školy a významnými daty z historie československého báňského školství (od založení báňské školy v Jáchymově roku 1716 přes zřízení montánní akademie v Příbrami roku 1849 a její přesun do Ostravy v roce 1945 až po zahájení výstavby nového areálu v Porubě v roce 1973) nalezneme ve vstupní hale rektorátu dodnes. Jen změna režimu v roce 1989 vyvolala jeho úpravu. Dnes už se tak nedočteme, že o výstavbě areálu nerozhodla jen vláda ČSSR, ale i Ústřední výbor KSČ, a také byla vynechána zmínka o „hrdinné sovětské armádě“ osvobozující Československo. Ke 30. výročí osvobození totiž daný pamětní nápis vznikl.
Název: státní znak (po 1989 vyměněn), nápis a emblém na budově Ekonomické fakulty
Autoři: Vladislav Gajda (1925–2010) a Jan Gajda (1950–2012),
Datace: 1980-1981
Umístění: fasáda Ekonomické fakulty na Sokolské třídě v Moravské Ostravě
Provedení: bronz
Budova dnešní Ekonomické fakulty byla doplněna umělecky ztvárněným označením v letech 1980–1981, kdy se sem fakulta nastěhovala po přestěhování Hutnické fakulty do Poruby. Nápisy měly být zhotoveny z bronzu, neboť tento odolný a pevný materiál zaručoval kvalitní výsledek i dlouhou životnost realizace, která byla považována za závažnou z hlediska společenské působnosti. Zatímco státní znak byl po politických změnách vyměněn, emblém školy s nápisem najdeme na sloupu po pravé straně hlavního vstupu do budovy dodnes.
Název: Nápis a emblém na budově Nové menzy
Autor: Aleš Stanovský (* 1952)
Datace: 1987
Umístění: v exteriéru na pilíři u vstupu do budovy Nové menzy
Provedení: nerezový plech, červeně lakovaný plech, kamenný reliéf
Ovšem nebyly to jen hlavní vstupy nejvýznamnějších budov univerzity, které byly v minulosti doplňovány nápisy. Označení si vyžadovaly prakticky veškeré specializované budovy. Dodnes se takový designově ztvárněný nápis nachází na objektu menzy v Ostravě-Porubě. Autorem nápisu i připojeného výtvarně ztvárněného emblému je Aleš Stanovský (* 1952), grafik a designer specializující se na práci s kovem. Zatímco moderně provedený nápis „Menza VŠB“ je vytvořen z nerezového plechu, přiložený emblém, ztvárněný jako červený kruh (symbolizující zřejmě talíř) je z lakovaného plechu, a část, ze které reliéfně vystupují tvary příborů, je vytvořena z kamene.
Název: Nápisová stěna v Geologickém pavilonu
Autor: Vladivoj Jindřich (1950–2001).
Datace: 1987
Umístění: v interiéru na stěně Geologického pavilonu v Ostravě-Porubě
Provedení: bronzový nápis na kruhovém podkladu
V prvním patře objektu Geologického pavilonu v Ostravě-Porubě se nachází cosi jako pamětní deska, která je však tvořena bronzovým nápisem na kruhovém útvaru vystupujícím ze stěny. Obsáhlejší nápis informuje o původu geologických sbírek Vysoké školy báňské, jejichž základ položil prof. František Pošepný, po němž získal pavilon také své jméno, zmiňuje další spolupracující instituce (Ostravsko-karvinské doly a Rudné doly Jeseník) a nakonec vyslovuje tezi, že všechno bohatství zvelebující společnost pochází ze země. V dolní části se z velkého bílého kruhu vyděluje malý kruh, který slouží coby emblém s reliéfně zpracovanou drúzou. Autorem celé koncepce, která byla při kolaudaci uměleckou komisí v roce 1987 označena za zvlášť zdařilou, byl krnovský grafik Vladivoj Jindřich (1950–2001).
Název: Žerdě vlajkoslávy
Autor: Koce Krstovský (architektonická spolupráce Vladimír Svoboda)
Datace: 1973–1974
Umístění: v předporostoru hlavního vstupu budovy rektorátu VŠB-TUO v Ostravě-Porubě
Provedení: kov
Objektem na pomezí designu a architektury jsou žerdě vlajkoslávy, které před novostavbou fakult v Ostravě-Porubě vznikaly v letech 1973–1974. Ostatně na svědomí je měli především architekti. Úkol byl přidělen architektovi řeckého původu Koce Krstovskému, který sice měl spolupracovat s třineckým výtvarníkem Petrem Borečkem (* 1949), ale ten spolupráci nepřijal, a tak komise pověřila spoluautorstvím architekta Vladimíra Svobodu (* 1934). Umělecký dohled pak zajišťovali autor výtvarného generelu stavby – malíř Martin Sladký (1920–2016) – a pověřený konzultant – sochař Antonín Ivanský (1910–2000).
Název: Designové osvětlení
Autor: neznámý
Datace: na přelomu 80. a 90. let 20. století
Umístění: dvoupatrový sál ve třetím až čtvrtém podlaží v budově Nové knihovny v Ostravě-Porubě
Provedení: barevné sklo
Častým designovým prvkem se stávaly rozličné lustry a jiná osvětlovací tělesa (někdy nazývány dokonce světelnými plastikami). I na Vysoké škole báňské na minimálně jeden takový objekt můžeme narazit. Vznikl patrně na přelomu 80. a 90. let 20. století pro sál, který zaujal prostor ve třetím až čtvrtém podlaží nově zbudované ústřední knihovny v Ostravě-Porubě. Podlouhlý lustr z barevného skla je zavěšen v ústředním prostoru tohoto dvoupatrového sálu. Jeho autora zatím bohužel neznáme.
Název: Dekorativní kachličkové obložení
Autor: Alois Houba
Datace: 1954–1956
Umístění: Fasády Ekonomické fakulty (původně Hutnické fakulty) v Moravské Ostravě
Provedení: atypické keramické obkladačky
Zcela specifickým druhem designu je kachličkové obložení budovy někdejší Hutnické, nyní Ekonomické fakulty v Moravské Ostravě, stavěné v letech 1954–1956. Obklady jsou klasickým příkladem designového zboží vyráběného ve velkém, kdy architekt častěji volí z nabídky již existujících typů. Pro uvedenou budovu Vysoké školy báňské však vznikly kachličky atypické, které navrhl přímo architekt stavby Alois Houba. Na budově totiž uplatnil nejen klasické podélné obklady různých rozměrů, ale rovněž dekorativní prvky ze stejného materiálu a v téže barevnosti, které ozdobily zejména římsy a parapety oken. Tytéž obkladačky (ovšem již s vynecháním ozdobných prvků, které brzy vyšly z módy) pak byly na počátku 60. let použity rovněž při sjednocení fasád starších objektů školy, které přiléhají k novostavbě fakulty na třídách Sokolské a Českobratrské.
