Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Autor: Josef Kolář

Datace: 1960–1961

Umístění: v někdejší kuřárně kina Vesmír

Provedení: dekorativní výmalba dvou stěn technikou latexové secco-fresco o rozměru 8 m2

OSTRAVA NEVIDITELNÁ

Nástěnná malba v bývalé kuřárně kina Vesmír v Moravské Ostravě je zařazena mezi neviditelná umělecká díla univerzitní sbírky. Šlo vlastně o malby dvě – jedna představovala stylizovaný obraz Ostravy ve dne, druhá (na protější zdi) zobrazovala město v noci. Ostravský malíř Josef Kolář (1913–2004) je vytvořil v letech 1960–1961, kdy kino procházelo rekonstrukcí projektovanou brněnským architektem Luborem Lacinou (1920–1988). Dílo tedy nevzniklo přímo pro Vysokou školu báňskou, které objekt kina Vesmír patří teprve několik let, ačkoli silueta průmyslového města plného těžních věží, hutí a hald by k tomu mohla svádět. Na vzhled díla vlastně usuzujeme jen z jediné známé (a nekvalitní) černobílé fotografie, jež prozrazuje pouze námět (Ostrava ve dne) a způsob zpracování charakteristický sumární stylizací s imaginativním přístupem a jistou dávkou dekorativismu.

Zda se malby ještě pořád pod nánosem novějších vrstev ukrývají, vlastně není jisté. Již roku 1966 sám autor komisi upozornil na špatný stav výtvarné výzdoby a rozhodl se ji upravit tak, aby odpovídala funkci místnosti. Co tím mínil, a zda tak učinil, nevíme. Další osudy těchto maleb, jejichž uměleckou úroveň v roce 1962 ocenil i kunsthistorik Petr Holý, neznáme. Časem se dokonce ztratilo i povědomí, která z místností kina vlastně jako kuřárna sloužila. Zjištění dalších informací o podobě a osudu díla bude předmětem výzkumu v budoucnosti.

20_01_24-M.jpg

Josef Kolář

(1913–2004)

Dílo: Ostrava ve dne a Ostrava v noci

Josef Kolář těsně před válkou navštěvoval rok Grafické speciálky Akademie výtvarných umění v Praze u Františka Šimona Tavíka, po válce navázal studiem malby u Jakuba Obrovského a znovu grafiky u Vladimíra Silovského. V poválečném období procestoval řadu zemí Evropy i Blízkého východu. Žil a pracoval střídavě v Praze, Ostravě a Havířově. Jeho malířský výraz se pohyboval od stylizovaného krajinářství přes sumarizaci a dekorativismus až k imaginativní abstrakci. Je autorem několika mozaik (Zátiší na samoobsluze v Rychvaldu, 1973, Geologické vrstvy na ZŠ Krestova v Ostravě-Hrabůvce, 1975, či Hry na MŠ v Orlové-Lutyni, 1976), ale též např. kresby v kameni pro restauraci Praha v Karviné (1964, spolu s Drahoslavem Beranem a Miroslavem Čtvrtníkem) či dekorativního závěsu pro pavilon C na ostravském výstavišti (1964). Byl členem Spolku výtvarných umělců Aleš, Svazu českých výtvarných umělců a neformálního sdružení výtvarníků Karvinska Sušská paleta.