Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Autor: Pavel Drda

Datace: 1987–1990

Umístění: Interiér Ústřední knihovny VŠB-TUO

Provedení: kruhový reliéf z laminátu s reliéfními prvky z pocínovaného měděného plechu o velikosti zhruba 200 x 260 cm,

 

LETÍCÍ ČI PŘESKAKUJÍCÍ?

Zajímavé umělecké dílo doplnilo v roce 1990 respirium v prvním patře novostavby univerzitní knihovny. Jeho autorem je valašský sochař Pavel Drda (* 1958), který se ve své tvorbě orientuje převážně na práci s hlínou. K tomuto prastarému materiálu výtvarného vyjádření ho předurčilo už studium na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni, které předcházelo letům stráveným na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Josefa Malejovského. V materiálovém ohledu však představuje reliéf pro Vysokou školu báňskou výjimku – je totiž vyroben z laminátu (kruhový reliéf tvořící pozadí) a pocínovaného měděného plechu (figurativní reliéfní prvek). Kvůli tomu si Drda k dílu přizval i spoluautora – Martina Ceplechu. Volba této materiálové kombinace pak byla – soudě dle výsledného účinku – úspěšná.

Zadání práce v roce 1987 znělo Vědeckotechnická revoluce. Toto téma, vyhovující poslání knihovny technické univerzity, však znělo sochaři příliš oficiálně. Naštěstí ale bylo také dost široké, aby si jeho obsah upravil podle vlastního naturelu. Drda tehdy často poslouchal Voskovce a Wericha. Znal tedy i jejich píseň Civilizace, která v době hospodářské krize 30. let 20. století nahlížela téma lidského pokroku poněkud kriticky. Na počátku byl úžasný vynález kola (na reliéfu symbolizovaný třemi ozubenými koly v jeho dolní části), ale jeho vynálezce chtěl za něj od lidí příliš mnoho, a tak vznikla jiná kulatá věc, která jeho cenu vyvážila – peníze.  Ačkoli píseň byla vlastně kritikou předválečného světového „řádu“, je otázkou, zda by tuto inspiraci, pokrok vlastně problematizující, umělecká komise na konci 80. let schválila. Ve výsledku však Letící, jak je socha spontánně nazývána, prošel.

Jenže – jde opravdu o letící figuru, kterou bychom mohli směle přiřadit k zástupu tehdy oblíbených kosmonautů brázdících vesmír ve stavu beztíže? Vždyť v tom případě by postrádal důležitý atribut – skafandr! Náš „letící“ je totiž zjevně nahý. Jde tedy spíš o sportovce (olympionika se vším všudy) zdolávajícího laťku, která je na reliéfu přítomna jednak coby prohnutá měděná tyč, v přeneseném významu pak jako číslice 2000 na dráze ztvárněné v zadním plánu. Drda pomýšlel na blížící se přelom století a milénia, který sliboval symbolický krok kupředu. Že tento přeskok pomyslné časové laťky nakonec nepřinesl splnění všech společenských očekávání, v podstatě jen dokládá neustálou platnost textu písně dvojice V + W. A tak se lze i nad reliéfem Pavla Drdy zamyslet, kam až nás to kolo vlastně posunulo…

07-Drda-Vedeckotechnicka-revoluce_01.jpg
Na počátku bylo kolo, fotografie Roman Polášek
Na počátku bylo kolo / Vědeckotechnická revoluce, reliéf v chodbě Nové knihovny VŠB-TUO, fotografie Roman Polášek

Pavel Drda

(*1958)

Dílo: Na počátku bylo kolo / Vědeckotechnická revoluce

Pavel Drda se narodil v Hranicích. Vystudoval v letech 1973–1977 Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni a roku 1983 absolvoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u Josefa Malejovského. Ačkoli se jeho tvorba neomezuje na jeden materiál, vždy mu nejvíce vyhovovala práce s hlínou. Již za dob studií zaujal plastikami zvířat či dynamicky ztvárněnými figurami (např. Skateboard, 1981). V další tvorbě převážila postava – symbolicky pojatá, nebo až rozverně stylizovaná. Jeho realizace pro architekturu a veřejný prostor nalezneme na několika místech v Čechách, ale zejména na Vsetínsku (Karolinka, Vsetín, Francova Lhota, Horní Bečva) a v Moravskoslezském kraji (Polanka nad Odrou, Orlová, Klimkovice, Ostrava, Kopřivnice). Pavel Drda žije a tvoří v Bystřičce nedaleko Vsetína.