Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Autor: Stanislav Martinec

Datace: 1979–1982

Umístění: v bufetu univerzitních kolejí v Ostravě-Porubě (dnes bar Vrtule), rozebráno v roce 2011 a uloženo ve skladovacích prostorech kolejí VŠB-TUO

Provedení: reliéf z glazované keramiky o rozměrech 200 x 400 cm

 

HORNICTVÍ A PŘÍRODA – ROZEBRÁNO, ULOŽENO

Dalším dílem, které je stále na Vysoké škole báňské přítomno, ačkoli ho v současnosti nikdo nemůže spatřit, je keramický reliéf jihočeského keramika Stanislava Martince (* 1938). Vznikl na počátku 80. let 20. století pro bufet studentských kolejí v Ostravě-Porubě a dle jeho námětu je možno jej označit názvem Hornictví a příroda. Asi je to dáno materiálem, že velká část výtvarníků pracujících s keramikou tíhne k lyrickému, až romantizujícímu pojetí. To je znát i na diskutovaném reliéfu, kde pozornost člověka na první pohled upoutá veliký motýl vznášející se nad úrodnou krajinou. Ale nebyl by to reliéf pro Vysokou školu báňskou, aby nezrcadlil rovněž hornictví jako odvětví těžby charakteristické pro Ostravsko. V druhém plánu (tom podzemním) se nám otevírají geologické vrstvy země provrtané šachtami, kterými se pohybují havíři, podobně jako krtci rozrývající půdu svými chodbami. Je možné, že právě k tomuto skloubení přírody s těžbou směřovalo doporučení umělecké komise při předložení návrhů v roce 1979, které znělo: „…autor uplatní prvek života a práce člověka a zvýrazní lokální barevnost“. Každopádně je to právě skloubení těžké práce v dole se sentimentální krajinkou nahoře, které dodává dílu zvláštní půvab a vtip. Dle pochvalného vyjádření komise při kolaudaci díla v roce 1982 se zdá, že autor dodržel také onu „lokální barevnost“. To nyní bohužel neověříme. Od poslední rekonstrukce tzv. Staré Menzy, později klubu Vrtule, v roce 2011 totiž leží reliéf rozebrán a pečlivě zabalen ve sklepě kolejí, kde čeká na svou příští šanci.

19_01_martinec-relief.jpg
 Keramický reliéf, fotografie Petr Sikula
Původní interiér bufetu s keramickým reliéfem, fotografie Petr Sikula

Stanislav Martinec

(*1938)

Dílo: Hornictví a příroda

Stanislav Martinec se narodil v Českých Budějovicích. V letech 1953–1957 vystudoval Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni a v letech 1959–1973 byl zaměstnancem umělecké výroby KERAMO v Praze. Od roku 1973 se věnuje volné tvorbě. Keramiku zpracovává téměř výhradně sochařskými postupy (modeluje tzv. z ruky) a tematicky směřuje k surrealistickému imaginativnímu vyjádření. Ve své tvorbě rád ztvárňuje stavby, často antické památky zrcadlící pomíjivost. Na realizacích pro architekturu spolupracoval často s keramikem Ctiradem Stehlíkem. Na Ostravsku spolu vytvořili např. keramické reliéfy pro hotel Palace (1968), cukrárnu v VII. obvodu Ostravy-Poruby a objekt Budoucnosti v tamním IV. obvodu (1971) či mříže do vinárny hotelu Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm (1975). Další Martincovy realizace nejdeme v Praze a na Karlovarsku.