Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Detail novinky

Běhání jako způsob, jak vypnout hlavu. Studentský Running Club SYLLO zahajuje druhou sezonu na VŠB-TUO

1. 10. 2026 Aktuality
SYLLO se zrodilo z nápadu vytvořit prostor pro společný pohyb a odpočinek od studijních povinností. Dnes je běžeckou komunitou, která pravidelně spojuje studenty napříč kampusem VŠB-TUO.
Běhání jako způsob, jak vypnout hlavu. Studentský Running Club SYLLO zahajuje druhou sezonu na VŠB-TUO

Její zakladatel, student Ekonomické fakulty Vojtěch Večerek v rozhovoru popisuje, jak vznikl studentský running club, proč u něj nejde primárně o sportovní výkony a jaké novinky chystá pro svou druhou sezonu.

Můžete SYLLO, tedy running club na VŠB-TUO na úvod nějak představit? Jak vznikl nápad založit běžeckou komunitu na univerzitě?

SYLLO není jen klasický sportovní kroužek, kde se nahánějí kilometry a řeší se tepovka. Je to v prvé řadě komunita. Chtěl jsem vytvořit prostor, kde se po škole vypne hlava, vyrazí se ven a kde sport funguje hlavně jako sociální tmel. Nápad vznikl z přirozené potřeby narušit stereotyp. Na univerzitě je spousta lidí, kteří by chtěli běhat, ale samotným se jim nechce, anebo jim chybí ten správný impuls a parťáci.

Klub jste založil vy. Jaké jsou jeho cíle?

Klub jsem sice založil já a většinu organizace pořád táhnu sám, ale reálně se to neobejde bez podpory dalších. Mám kolem sebe lidi, co drží super atmosféru a pacing na bězích, pomáhají mi stříhat videa, nebo se mnou makají na projektech typu Euro Run. Dáváme tomu tu energii společně. Hlavním cílem není vychovat z nikoho olympionika, ale budovat pevnou základnu lidí, kteří se budou těšit na každý společný výběh. Jde o ten mind-reset po přednáškách.
 

Odstartovali jste druhou sezonu. Jak hodnotíte prví rok fungování?

Byla to jízda. Začátky jsou vždycky zkouška, ale ten první rok nám ukázal, že to má obrovský smysl. Podařilo se nám vytvořit neskutečně loajální partu. To, že jsme ten první rok úspěšně odjeli a vybudovali si vlastní identitu v kampusu, je pro mě ta největší výhra.

Kolik běžců se do aktivit klubu během první sezony zapojilo?

Během první sezony jsme zažili obrovský boom, na některé výběhy dorazilo i kolem 40 lidí, což pro mě bylo neskutečné. Postupem času a s přibývajícími povinnostmi ve škole se to ale přirozeně protřídilo a teď se nám ustálilo pevné jádro. Někdy vyběhneme v komornější skupině třeba sedmi lidí, ale o to více je ten trénink osobnější. Nejde nám o to trhat rekordy v účasti za každou cenu, ale o to mít stabilní partu, co drží při sobě.

Kdo s vámi může vyběhnout? Je klub určen jen studentům, anebo mohou přijít i zaměstnanci?

Otevřeno máme úplně pro všechny. Ať už jsou to studenti prvního ročníku, doktorandi, studenti na Erasmu nebo studenti z Ostravské univerzity – pokud mají chuť se hýbat a zapadnout do fajn party, jsou u nás vítaní. Neřešíme, kdo to je, je pro nás důležitý ten společný vibe a chuť něco dělat.

Jak vlastně tréninky probíhají? Jak často se scházíte a kde běháte?

Máme jednu neměnnou tradici, běháme každou středu. Sraz je vždycky v 16:30 u Vrtule. Trasy měníme, běháme po kampusu, v Pustkoveckém parku nebo třeba na Myslivně. A co je nejdůležitější: trénink nekončí protažením. Vždycky si pak jdeme sednout do Vrtule a probereme život. Jako bonus jsme navíc pro naši komunitu zařídili 15% slevu na útratu, takže o motivaci po doběhu je postaráno.

Musí být účastníci zkušení běžci, nebo je running club otevřený i úplným začátečníkům?

Určitě i úplným začátečníkům! Tohle je "social run". Držíme takové tempo, abychom si u toho mohli povídat. Nechceme nikoho zničit, nikdo nezaostává a na nikoho se nečeká dlouho. Pokud někdo s běháním teprve začíná, je SYLLO úplně ideální startovní čára, protože ho ta skupina přirozeně potáhne.

Co podle vás lidi na společném běhání nejvíc baví?

To, že to není jen o tom běhu. Je to o sounáležitosti. Lidi milují ten pocit, že někam patří, že mají fixní bod v týdnu, kdy hodí školu za hlavu a jdou se bavit. Ta uvolněná atmosféra a nulový tlak na výkon je to, co nás dělá unikátními.

Překvapilo vás během první sezony něco? Třeba atmosféra, zájem účastníků nebo příběhy členů klubu?

Nejvíc mě asi překvapila ta obrovská loajalita. Teď na podzim se lidem s novým semestrem změnily rozvrhy, ale my jsme nechtěli naši tradici dělit nebo přesouvat. Reakce byla neskutečná! Někteří členové mi sami psali, že si radši vyberou povolené absence na přednáškách, jen aby s námi ve středu v 16:30 mohli běžet. To je přesně ten moment, kdy si řeknete, že to děláte dobře.
 

Jaké novinky chystáte pro druhou sezonu?

Druhá sezóna nese pracovní název "SYLLO Level 2". Začínáme dávat běhání větší přesah. Zrovna teď jsme rozjeli náš první spontánní "Karma Run". Spojili jsme příjemné s užitečným a čistili jsme od odpadků naše oblíbené trasy v Porubě. A do budoucna? Chystáme dost netradiční projekty, které dost vybočí z toho, co si běžně představíte pod pojmem runclub. Nechci zatím prozrazovat detaily, ale doporučuju sledovat náš Instagram a plakáty po kampusu, ať o to nikomu neuteče.

Spolupracujete i s ITVS nebo univerzitou, třeba na akcích jako je Technika Run či Sportovní den?

Právě díky kolegovi Ondřeji Lampovi z ITVS jsme se dostali i k tomuto rozhovoru, za což jsme moc rádi. Jsme otevřeni všem spolupracím, které dávají smysl. SYLLO vyrostlo zespodu, přímo od studentů, ale určitě chceme naši energii a lidi přenést i do těch velkých oficiálních univerzitních akcí. Rádi univerzitu podpoříme a ukážeme, jak velkou sílu naše komunita má.

 

Text: Barbora Urbanovská

Foto: archiv SYLLO