Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Autor: Eva a Bohumír Krystynovi

Datace: 1987

Umístění: v interiéru na čelní stěně ve vstupní hale menzy VŠB-TUO

Provedení: reliéfní mozaika z glazované keramiky, rozměry 210 x 980 cm

 

FANTAZIJNÍ POHLED DO SVĚTA PŘÍRODY

Pro novostavbu univerzitní menzy vytvořili v roce 1987 manželé Krystynovi i poslední svou společnou realizaci vůbec. Zakázku na rozměrnou dekorativní stěnu (o délce skoro 10 m!) s námětem Mládí, život, příroda do vstupní haly objektu získala nejprve sama Eva Krystynová. Ovšem ještě před dokončením zakázky zemřela, a proto musel realizaci dotáhnout její manžel Bohumír. Zatímco malé reliéfy manželů Krystynových určené pro bar na kolejích univerzity (Ze života mladých) měly přímý vztah k tematice mládí, reliéfní mozaika v menze, ačkoli má slovo „mládí“ již v názvu, tak činí spíš nepřímo. K životu dospívajících mají totiž přímý vztah jen čtyři výjevy – koupání u moře, windsurfing a setkávání v přírodě u knihy či u kytary. I ty jsou však zjevně svázány s přírodou, která se tu stala hlavním námětem.

Nepravidelnou rozměrnou horizontální kompozici, která může připomínat snad vlny na hladině moře či jezera, sjednocuje ústřední kruh. Ten zachycuje několik ptáků (je tu např. krocan či kohout se slepicí a kuřátky) v prostředí bujné květeny a na pozadí slunce. Rozličné ptactvo i se svými mláďaty zaujalo místo také na mnoha dalších místech stěny. Společnost jim však dělá i podmořský svět plný roztodivných ryb a jiných tvorů z hlubin oceánů a tu a tam rovněž další zvířata, jako třeba létající ještěrka, ježek s hadem či odpočívající koloušek. Nebýt některých specifických zvířat, mohli bychom se domnívat, že dané dílo prezentuje bohatou nabídku drůbeže místní jídelny, nebo chce naopak k přírodě zvlášť citlivého strávníka od konzumace masa odradit. Pestrobarevná stěna s ryze letním nádechem tedy ve výsledku zaujme zejména svou celkovou působností a prázdninovou náladou.

M7-krystynovi-2.jpg

Eva Krystynová, rozená Zvědělíková

(1922–1987)

Díla: Učíme se od přírody
Ze života mladých
Mládí, život, příroda

Eva Krystynová se narodila ve slovenské Skalici. V letech 1942–1948 studovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u Karla Svolinského. Od roku 1950 pak působila jako návrhářka výtvarné tvorby pro Dětský dům v Praze. Na Ostravsko přišla s manželem roku 1960 a do roku 1968 působila jako výtvarnice Kulturního domu v Ostravě-Porubě. Později se stala výtvarnicí ve svobodném povolání. Ve svém díle vycházela z lidových tradic moravsko-slovenského pomezí a tvorby pro děti. Ve spolupráci s manželem Bohumírem vytvořila také řadu realizací pro architekturu. Své nezaměnitelné keramické (někdy reliéfně provedené) mozaiky společně uplatnili v budovách škol, ať už mateřských (např. Ostrava-Zábřeh, Ostrava-Lhotka, Havířov, Frýdek-Místek), základních (Ostrava-Výškovice, zvláštní škola Fulnek), středních (SŠ chemická v Ostravě-Zábřehu) či vysokých (VŠB), dále v restauračních zařízeních (Ostrava – Mariánské Hory, Opava), obchodních střediscích (Klimkovice), v rehabilitačním ústavu v Hrabyni aj.

Bohumír Krystyn

(1919–2010)

Díla: Učíme se od přírody
Ze života mladých
Mládí, život, příroda

Krystynova studia na Škole uměleckých řemesel v Brně byla roku 1944 přerušena totálním nasazením v pražské továrně. V Praze pak roku 1945 nastoupil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde v ateliéru monumentální malby Emila Filly absolvoval roku 1950. V 50. letech malířsky zachytil výstavbu Nové huti Klementa Gottwalda a portrétoval její první zaměstnance. Ryze realistickou malbu postupem času zbavoval detailů a dodával jí impresionistický nádech. Jeho krajiny i kytice zaujmou pestrou, až nadsazenou barevností. Vedle malířství se věnoval také keramice. Kromě řady realizací vytvořených s manželkou Evou spolupracoval také s keramikem Luborem Těhníkem (mozaika Rodina pro kulturní středisko Pozemních staveb v Moravské Ostravě, 1961; dělící stěna pro hotelový dům Nové huti v Ostravě-Zábřehu, 1965). Se sklářem Benjaminem Hejlkem navrhl dekorativní skleněné stěny pro ředitelství Výstavby Ostravsko-karvinských dolů (1965). Sám je autorem dekorativních mříží v hotelovém domě Vítkovických železáren v Ostravě-Zábřehu (1970 a 1971) či vitráže pro dům Petr Bezruč v Lázních Jeseník. Byl členem ostravské i pražské pobočky Svazu československých výtvarných umělců. Podnikl řadu zahraničních studijních cest.