Autor: Eva a Bohumír Krystynovi
Datace: 1979–1980
Umístění: v exteriéru na vstupní fasádě někdejší ZŠ Lumírova, dnes Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO
Provedení: mozaika z glazované keramiky o rozměrech 220 x 600 cm
PŘÍRODA NA FBI
Jedním z univerzitních objektů mimo hlavní kampus VŠB-TUO v Porubě je budova původně základní školy na ulici Lumírova v Ostravě-Výškovicích, která se v roce 2002 stala sídlem Fakulty bezpečnostního inženýrství. Keramická mozaika vytvořená pro někdejší budovu základní školy se tak stala součástí univerzitní sbírky.
Mozaika vznikala v letech 1979–1980 a jejími autory jsou keramička Eva Krystynová (1922–1987) a malíř Bohumír Krystyn (1919–2010). Manželé Krystynovi spolu vytvořili pro architekturu na Ostravsku řadu keramických mozaik. Jejich návrhy s oblibou uplatňovaly naivizující stylizaci námětů ze světa lidí i zvířat, pracovaly s principem koláže motivů a často oslňovaly barevnými kombinacemi. Není divu, když Eva Krystynová pocházela z folklorem prosyceného moravsko-slovenského pomezí (narodila se ve Skalici), jehož lidové výtvarné vyjádření v ní celý život rezonovalo. O přesvědčivosti jejího talentu svědčí i fakt, že v letech 1950–1960 působila jako návrhářka výtvarné tvorby pro Dětský dům v Praze, kde poznala prostředí loutkového divadla. Největší procento monumentálních realizací manželů Krystynových z těchto důvodů nalezneme v interiérech i exteriérech objektů určených nejmenším – v mateřských a základních školách.
Je tomu tak i v případě výškovické mozaiky s názvem Učíme se od přírody, která zaujme na první pohled svou barevností i zahuštěním prvků rozprostřených na různě velkých obdélných dlaždicích. Přítomny jsou na ní děti, které si hrají a vzdělávají se, a to s pomocí předmětů zrcadlících jevy vyskytující se v přírodě (lodička a ryby v řece, papírová vlaštovka či letadýlko a ptáci či motýli, péče o květiny či jejich šlechtění a péče ptáků o mláďata i pestrost jejich druhů). Jako cíle tohoto snažení jsou na mozaice vyobrazeny výdobytky moderní doby, kterými člověk vlastně napodobuje přírodu (dopravní prostředky, balón, letadlo i družice), ale také vědecký základ veškerého poznání (dívka zapisující si své pozorování přírody). Směřování výjevů k vědecko-technickému pokroku nakonec není tolik vzdáleno snahám vysoké školy technického charakteru, která dnes objekt s tímto uměleckým dílem využívá.