Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Autor: Vladislav Gajda 

Datace: 1968-1970, na VŠB-TUO přemístěno 2019

Umístění: původně u vstupu do sociální budovy závodu 2 (Nová ocelárna) někdejších Vítkovických železáren (dnes Vítkovice Steel), z důvodu bourání budovy sejmuto a přemístěno, od 2019 v interiéru vstupního prostoru Nové auly VŠB-TUO

Provedení: reliéf z tryskaného hořického pískovce, původně částečně pozlaceno

 

ZACHRÁNĚNÝ RELIÉF

Gajdův reliéf Zrození železa byl původně vytvořen pro budovu Nové ocelárny ve Vítkovicích, kde také byl od dokončení v roce 1970 až do roku 2019 umístěn. Na ohrožení reliéfu při plánovaném bourání původní budovy v roce 2018 upozornil Jakub Ivánek (autor databáze ostravskesochy.cz) a ve spolupráci s VŠB-TUO se podařilo reliéf zachránit, přemístit a zařadit do univerzitní umělecké sbírky.

Se souběžně navrhovaným reliéfem Zrození železa pro tzv. Novou ocelárnu Vítkovických železáren (1969–1970) motivicky velmi úzce komunikuje reliéf Uhlí a železo vytvořený pro VŠB. Odmyslíme-li si technicistní zářezy v horní části ústředního kruhu porubského reliéfu, které jsou převodem obrysu exteriérového reliéfu Prométheus, máme před sebou v případě Vítkovic téměř totožně ztvárněný kruhový prvek. Na vítkovickém reliéfu jsou dýmy a ohně linoucí se k nebi provedeny zřetelněji (bez příměsi šraf a vlásečnicových linek) a doplněny o efektní pozlacení struktury. Více tak odhalují mytologický rozměr díla, kdy se kouře na nebi transformují v křídla bájného fénixe vstávajícího z popela. Při srovnání obou děl tak vítkovické Zrození železa pomáhá lépe usouvztažnit porubské Uhlí a železo v univerzitní hale s exteriérovým Prométheem, stavěným taktéž v symbolické rovině odkazující k mytologii. Navíc osvětluje i jeho vlastní název (Uhlí a železo), neboť v prvém plánu je na porubském reliéfu patrné zejména téma hornictví, zatímco hutnictví je zde v celkovém výrazu poněkud utlumeno.

02B-Gajda01-20190704_102421.jpg
Reliéf Zrození železa po instalaci v hale Nové auly VŠB-TUO v roce 2019, fotografie Eva Špačková
Instalace reliéfu Zrození železa v létě 2019, fotografie VŠB-TUO

Vladislav Gajda

(1925–2010)

Díla: Prométheus/Rozmach vědy, techniky a civilizace

Zrození uhlí

Zrození železa

Vladislav Gajda se vyučil kamenosochařem na Státní průmyslové škole sochařské a kamenické v Hořicích (1945–1949) a dále studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Jana Laudy (1949–1954). Po celý život žil a pracoval v Ostravě. Soustředil se především na volnou monumentální tvorbu a na spojení sochařského objektu s archi­tekturou. Významná je jeho spolupráce s architekty, zejména s Ivo Klimešem.  Zvoleným tvaroslovím respektoval prostorové dispozice, potřebu výrazu i obsah sdělení. Takto obsáhl formální škálu od realistické polohy (Dobývání uhlí, Slezská Ostrava, 1959) k poloze nefigu­rativní (Hřbitovní stéla, Ústřední hřbitov Slezská Ostrava, 1959–1971; Prométheus/Rozmach vědy, techniky a civilizace, průčelí budovy rektorátu VŠB-Technické univerzity v Ostravě-Porubě, 1968–1973; Kamenná stěna, stanice metra Kačerov, Praha, 1972–1973, ad.). V roce 1964 navštívil spolu s dalšími československými umělci ateliér britského sochaře Henryho Moora, což jej výrazně motivovalo k redukci konkrétního detailu.