Autor: Vladislav Gajda
Datace: 1968-1970, na VŠB-TUO přemístěno 2019
Umístění: původně u vstupu do sociální budovy závodu 2 (Nová ocelárna) někdejších Vítkovických železáren (dnes Vítkovice Steel), z důvodu bourání budovy sejmuto a přemístěno, od 2019 v interiéru vstupního prostoru Nové auly VŠB-TUO
Provedení: reliéf z tryskaného hořického pískovce, původně částečně pozlaceno
ZACHRÁNĚNÝ RELIÉF
Gajdův reliéf Zrození železa byl původně vytvořen pro budovu Nové ocelárny ve Vítkovicích, kde také byl od dokončení v roce 1970 až do roku 2019 umístěn. Na ohrožení reliéfu při plánovaném bourání původní budovy v roce 2018 upozornil Jakub Ivánek (autor databáze ostravskesochy.cz) a ve spolupráci s VŠB-TUO se podařilo reliéf zachránit, přemístit a zařadit do univerzitní umělecké sbírky.
Se souběžně navrhovaným reliéfem Zrození železa pro tzv. Novou ocelárnu Vítkovických železáren (1969–1970) motivicky velmi úzce komunikuje reliéf Uhlí a železo vytvořený pro VŠB. Odmyslíme-li si technicistní zářezy v horní části ústředního kruhu porubského reliéfu, které jsou převodem obrysu exteriérového reliéfu Prométheus, máme před sebou v případě Vítkovic téměř totožně ztvárněný kruhový prvek. Na vítkovickém reliéfu jsou dýmy a ohně linoucí se k nebi provedeny zřetelněji (bez příměsi šraf a vlásečnicových linek) a doplněny o efektní pozlacení struktury. Více tak odhalují mytologický rozměr díla, kdy se kouře na nebi transformují v křídla bájného fénixe vstávajícího z popela. Při srovnání obou děl tak vítkovické Zrození železa pomáhá lépe usouvztažnit porubské Uhlí a železo v univerzitní hale s exteriérovým Prométheem, stavěným taktéž v symbolické rovině odkazující k mytologii. Navíc osvětluje i jeho vlastní název (Uhlí a železo), neboť v prvém plánu je na porubském reliéfu patrné zejména téma hornictví, zatímco hutnictví je zde v celkovém výrazu poněkud utlumeno.