Ladislav Foltyn účastníky nejprve seznámil s teorií genetického algoritmu, jednoho z tzv. evolučních algoritmů, které jsou inspirovány přirozenými procesy v přírodě. „Cílem přednášky bylo objasnit, které operace je třeba využít a jak vůbec vypadají. Prakticky jsme si to následně ukázali na úloze optimalizace provozu elektrické distribuční sítě z hlediska zkratových proudů s použitím Python balíčku Pandapower,“ uvedl Ladislav Foltyn, který během svého vystoupení rovněž přiblížil další možné aplikace genetického algoritmu v různých odvětvích. Příspěvek uzavřel krátkou ukázkou optimalizačního software vyvinutého v IT4Innovations.
Vladislav Kolarik referoval o suspenzích pro průmyslové velkoplošné difúzní povlaky hliníku, které připravil s kolegy z Fraunhoferova institutu pro chemickou technologii ICT. Difúzní povlaky z hliníku, nanášené jako suspenze, jsou účinnou a ekonomickou technikou ochrany feritických ocelí proti oxidaci a korozi při vysokých teplotách. V mezinárodním obchodě se vzhledem k právním předpisům v některých zemích často dává přednost přepravě kapalných hliníkových kašovitých nátěrů na místo aplikace před přepravou vysoce čistých mikroprášků. Tyto suspenze pro nános hliníkových částic na povrch oceli musí mít vhodné vlastnosti včetně viskozity, být zdravotně nezávadné, šetrné k přírodě a přizpůsobené pro snadné skladování či přepravu. Tyto faktory lze ovlivnit jejich složením.
„Připravili jsme tři suspenze s částicemi vysoce čistého hliníku o průměrném průměru 15 mikrometrů. U dvou z nich jsme použili isopropanol a butanol jako rozpouštědla a polyvinylbutryal 30 jako pojiva. Třetí suspenze jsme vytvořili s použitím acetonu a butanolu jako rozpouštědla a komerčního Paraloidu B72 jako pojiva,“ objasnil Kolarik.
FIP Academy představuje intelektuální platformu, která si klade za cíl propojit vědecko-výzkumné pracovníky všech zapojených partnerských institucí (Fraunhofer Institute for Chemical Technology ICT, Fraunhofer Institute for Machine Tools and Forming Technology IWU a VŠB – Technická univerzity Ostrava), a to formou pravidelných online seminářů na odborná témata. Vědecko-výzkumní pracovníci tak mají příležitost prezentovat své aktivity a výsledky výzkumu, dozvědět se o projektech a vědeckých poznatcích svých kolegů a získat povědomí o aktuálních a možných budoucích společných tématech.
Další semináře jsou naplánovány na 3. března, 7. dubna, 5. května a 2. června, vždy od 14:00 prostřednictvím MS Teams.
Text: Martina Šaradínová, PR specialista pro VaV