Jedinečná podzemní laboratoř v České republice by mohla díky VŠB-TUO vzniknout ve Staříči

Vznik takové hlubinné laboratoře by mohl přinést prospěch nejen univerzitě, ale i celému Moravskoslezskému kraji.

Hlavním nositelem myšlenky podzemní laboratoře je jedna ze zakládajících fakult univerzity, Hornicko-geologická fakulta, participovat na projektu budou i další fakulty a dvě výzkumná centra ostravské techniky. Zapojit by se mohly i další české univerzity. „Spolupracujeme například s Akademií věd České republiky, Biologický ústav Mendelovy univerzity chce v laboratoři testovat umělé půdní substráty v prostředí bez kontaktu s přirozeným světlem a za sníženého kosmického záření, Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity by zkoumala geofyzikální jevy, její Lékařská fakulta zase aplikovala například terapii tmou,“ vysvětluje doc. Ing. Jindřich Šancer, Ph.D., který spolu s děkanem HGF, prof. Ing. Vladimírem Slivkou, CSc. za projektem stojí.

Velký zájem zaznamenala fakulta také ze strany firem – v podzemí by mohly testovat své důlní stroje a zařízení, vyvíjet systém akumulace energie z obnovitelných zdrojů nebo ověřovat funkčnost autonomních strojů.

Času na prosazení laboratoře je málo, protože již existuje vládní usnesení, podle nějž má DIAMO provést technickou likvidaci dolů v Moravskoslezském kraji, a to včetně dolu Staříč. Záložní plán, kdyby Staříč nevyšel, univerzita nemá. „Lazy nebo Armáda budou po skončení těžby postupně zatopeny a do dolu Frenštát bychom se nevešli,“ přibližuje výběr dolu pro pozemní laboratoř Jindřich Šancer. Staříč je výhodný v tom, že jde o izolovaný důl, který není napojený na zbytek revíru, navíc téměř nemá přítok vody. Hornicko-geologická fakulta VŠB-TUO má skvělou příležitost propojit vědeckou činnost s edukací studentů a turistickým ruchem, to vše v hlubinném dole. Podzemní laboratoř má ještě jednu důležitou roli – bude lidem v Moravskoslezském kraji připomínat, jaká je jeho historie. „Nemůžeme tu dvě století dlouhou historii jen tak zasypat.“

Náklady na provoz dolu a jeho udržení se pohybují v řádech desítek milionů, VŠB-TUO se však se státním podnikem DIAMO chce domluvit na pronájmu dolu nebo založení společného konsorcia,  což by znamenalo další pracovní místa, například pro horníky. „Chceme, aby vzniklo společenství firem a organizací, které by výzkum spolu s různými startupy a spin-offy podporovaly.“

Podzemní laboratoři je nakloněna i obec Staříč, která snahy VŠB – Technické univerzity Ostrava podporuje. „I z jejich pohledu je zajímavější naše výzkumné centrum, chtějí nám všemožně vyjít vstříc,“ uzavírá Jindřich Šancer.

V České republice by podzemní laboratoř byla vůbec první svého druhu, ve světě takovou raritou nejsou, v Evropě je jich hned několik, nachází se například ve Švýcarsku, Polsku, Finsku nebo Německu či Rusku, které tvoří mezinárodní síť podzemních laboratoří INTERREG - Baltic Sea Underground Labs, jehož součástí by mohla být i laboratoř ve Staříči.