Umělá inteligence se stává nedílnou součástí strojírenství. Pomáhá při návrhu technologických postupů, určí, že je právě teď potřeba zastavit stroj, nebo nasměruje trysky a odfoukne třísky nahromaděné během obrábění. Stále ale prim hraje lidská kreativita a znalosti, které žádný algoritmus nenahradí. „Umělá inteligence nám pomůže, naši práci zrychlí, ale nenahradí člověka úplně. Stejně bude nutné výsledky aplikovat a kontrolovat,“ říká profesor Marek Sadílek z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
Na co se ptají strojní inženýři chatbota?
Chatbota využívají především pro analýzu problémů, vyhledávání informací, predikce, ale i pro zjednodušený návrh konstrukcí. Je však důležité si uvědomit, že chatboty jsou především jazykové, komunikační nástroje. Spíše bychom se měli bavit o strojovém učení nebo takzvaných kopilotech, které jsou zabudované do specializovaných softwarů a konstruktérům pomáhají výrazně urychlit návrhy. Například tím, že použijí něco, co už v minulosti vytvořili. Jinými slovy software s umělou inteligencí využije jejich již dříve použité myšlenky.
Které oblasti strojírenství dnes těží z umělé inteligence?
Už dnes jsou v některých strojírenských softwarech prvky umělé inteligence zahrnuty, i když někde se objevují jen ve formě nápovědy nebo různých asistentů. Směr ale bude jednoznačně takový, že veškeré strojařské programy budou umělou inteligenci obsahovat. Nejen pro konstrukční návrh a výrobu, ale také pro výpočty, dynamické chování materiálů, materiálové návrhy a podobně. A jde nejen o konstrukci a samotnou výrobu, ale také o další oblasti, jako jsou prediktivní údržba, provozní diagnostika, řízení zásob nebo logistika.
Umělá inteligence může výrazně pomoci i při osvojování obsluhy stroje. Díky ní lze efektivně vyhledávat informace například v manuálech. Pokud potřebuji dohledat problém v obrábění, umělá inteligence, ale třeba i klasický chatbot, mi rychle ukáže, kde se problém nachází, a dokonce najde konkrétní stopáž videa, ve které se problém řeší. To už dnes některé softwary umožňují. Jednoduše zadám dotaz, co mi nejde, a systém mi okamžitě nabídne příslušný manuál.
Pojďme tedy k prediktivní údržbě. Můžete mi na ní ukázat využití AI?
Prediktivní údržbu například zavádějí výrobci obráběcích strojů. Díky ní monitorují stav svých zařízení pomocí řady senzorů, které vyhodnocují zatížení stroje, teplotní analýzy, vibrace a podobně. Standardní údržba funguje tak, že se ví, že po určitém časovém úseku je nutné stroj opravit nebo provést servis. Pokud ale zapojíme prvky umělé inteligence, údržba se neprovádí na základě času, ale na základě vyhodnocení dat, bez zásahu člověka. Umělá inteligence sama určí, že je právě teď potřeba stroj zastavit a provést údržbu. Dokáže predikovat problém ještě dříve, než nastane.
Bude už brzy umělá inteligence rozhodovat, kdy zastavit výrobní linku?
Stále bude rozhodující potvrzení operátora, který vyhodnotí, zda se stroj zastaví, nebo ne. Klíčové bude dostatečné množství dat. Bez nich nelze umělé inteligenci plně důvěřovat. Aby mohla učinit správné rozhodnutí a vyhodnocení, potřebuje kvalitní a rozsáhlý datový základ. Pokud data chybí nebo jsou nerelevantní, pak se na rozhodnutí AI nemůžeme spolehnout. Například právě v otázce, zda stroj zastavit, nebo ne.
Měl byste nějaký zajímavý příklad využití AI během obrábění?
Může třeba pomáhat při návrhu technologických postupů, volbě řezných nástrojů, optimalizaci řezných podmínek nebo při programování. Rutinní kroky v programování lze díky umělé inteligenci výrazně zrychlit. To, co dříve trvalo hodiny, může být hotové během minut.
Co se týče konkrétního příkladu – jedna firma využívá umělou inteligenci k rozpoznávání obrazu v procesu obrábění. Pokud systém vyhodnotí, že se někde hromadí třísky, automaticky nasměruje trysky k jejich odfouknutí. Díky tomu se třísky nehromadí a neohrožují samotný proces obrábění. Vše probíhá bez zásahu operátora.
Celý článek najdete zde:
Autorka článku: Miroslava Kohoutová