Chiara Pollastrini je zapojená do mezinárodního projektu SMARTTEST financovaného z programu HORIZON. Bude součástí týmu profesora Martina Černého z Katedry kybernetiky a biomedicínského inženýrství .
Co vás vedlo ke studiu bioinženýrství a biomedicínského inženýrství?
Rozhodla jsem se pro tuto cestu, protože už od střední školy mě fascinovalo programování, matematika a biologie – a biomedicínské inženýrství všechny tyto oblasti krásně propojuje. Navíc mě vždy silně motivovala myšlenka vytvářet něco inovativního, co může zlepšit zdraví nebo kvalitu života lidí. Biomedicínské inženýrství mi umožňuje spojit dva mé hlavní zájmy – medicínu a techniku.
Jaká byla vaše akademická a profesní cesta?
V roce 2022 jsem získala bakalářský titul v oboru elektronické inženýrství a v březnu 2025 magisterský titul v oboru biomedicínské inženýrství. Moje diplomová práce byla zaměřena na využití radarových systémů k detekci životních funkcí, jako je srdeční tep a dechová frekvence, u lidí i zvířat. S prací s radarem jsem začala právě zde na VŠB díky stáži v roce 2024. Tato zkušenost mě přivedla do fascinujícího oboru a opravdu mě motivovala pokračovat tímto směrem. Po dokončení magisterského studia jsem několik měsíců pracovala ve firmě, kde jsem dále rozvíjela téma své diplomové práce. Brzy jsem si však uvědomila, že se chci věnovat doktorskému studiu a prohloubit svůj výzkum na VŠB-TUO.
Jak jste se dozvěděla o projektu SMARTTEST a co vás motivovalo se k němu připojit?
Protože jsem už během stáže a diplomové práce pracovala s radarovou technologií, průběžně jsem sledovala novinky a projekty v této oblasti. Když jsem narazila na příležitost zapojit se do projektu SMARTTEST na LinkedInu, hned jsem si pomyslela, že tohle je ta pravá šance. Projekt sdružuje 11 doktorandů z různých částí Evropy, kteří společně pracují na rozvoji výzkumu radarových technologií a přispívají k cílům projektu SMARTTEST. Zdálo se mi to jako jedinečná příležitost spolupracovat s dalšími výzkumníky a školiteli, rozšířit si znalosti a být součástí mezinárodního a multidisciplinárního prostředí. Dalším silným motivačním prvkem byl důraz projektu na mobilitu a spolupráci s nemocnicemi, firmami a univerzitami po celé Evropě i mimo ni.
Proč jste se rozhodla pokračovat ve výzkumu v Ostravě?
Rozhodla jsem se zahájit doktorské studium právě zde, protože moje předchozí zkušenost byla velmi pozitivní. Během stáže jsem měla možnost navštívit laboratoře, seznámit se s dostupnou technologií – vše mi přišlo moderní a na vysoké úrovni. Také jsem získala vynikající vedení a podporu od svých mentorů. VŠB nabízí možnost zkoumat různé prostředí, například HealthLab, plně senzorový chytrý byt navržený k simulaci skutečného obytného prostoru pro osoby se zdravotním postižením, a také spolupráce s nemocnicemi a domovy pro seniory. Věřím, že právě tato rozmanitost zkušeností a výzkumných kontextů patří k hlavním přednostem univerzity a je jedním z klíčových důvodů, proč jsem se rozhodla pokračovat ve své akademické dráze právě zde.
Můžete popsat, na co se zaměřuje váš výzkum v rámci projektu SMARTTEST?
Můj výzkum v rámci projektu SMARTTEST se zaměřuje na studium změn denních aktivit a cirkadiánních rytmů u osob s chronickými onemocněními. Jsem nadšená, že tento výzkum mohu provádět v prostředí, jako je HealthLab. Mým cílem je především přizpůsobit a ověřit algoritmickou pipeline pro rozpoznávání změn v denním rytmu života v kontextu asistovaného bydlení, určenou pro starší nebo samostatně žijící dospělé s chronickými onemocněními, která ovlivňují jejich každodenní návyky. Svojí prací bych ráda přispěla k lepšímu pochopení toho, jak jsou každodenní chování a zdravotní stav vzájemně propojené, a jak mohou bezkontaktní radarové technologie tyto aspekty nenápadně sledovat.
Jak může vaše práce přispět k včasnému odhalování zdravotních problémů u starších nebo chronicky nemocných osob?
Věřím, že radarová technologie představuje klíčový krok směrem k budoucnosti zdravotního monitoringu, zejména u starších lidí nebo pacientů s chronickými nemocemi, protože je zcela bezkontaktní. Díky radarovým systémům je možné nepřetržitě a neinvazivně měřit řadu životních funkcí, jako je tepová a dechová frekvence či dokonce tělesná teplota, aniž by byl člověk při měření jakkoli obtěžován. Tento typ technologie by mohl poskytovat cenné informace o zdravotním stavu a umožnit včasné rozpoznání potenciálních problémů. S podporou sítě SMARTTEST, jejích školitelů a díky probíhající spolupráci mezi doktorandy věřím, že tato práce může významně zlepšit hodnocení zdravotního stavu jak v klinickém, tak domácím prostředí. Do budoucna by podobné systémy mohly být instalovány v nemocnicích nebo soukromých domácnostech pro nepřetržitý monitoring.
Vnímáte nějaké rozdíly mezi akademickým prostředím v Itálii a v České republice?
Ano, všimla jsem si několika rozdílů. V Itálii jsou přednášky často velmi tradiční a zaměřené především na teorii, zatímco v České republice jsou třídy obvykle menší, interaktivnější a více orientované na praktické využití. V Itálii je laboratorní práce většinou spojena jen s diplomovou prací nebo s několika konkrétními kurzy, ale teoretický základ je velmi silný. Také komunikace s profesory v Česku je mnohem neformálnější, což usnadňuje kladení otázek, sdílení nápadů a získávání zpětné vazby.
Text: Jana Burešová
Foto: Markéta Bařinková