Inovátoři z akademického i komerčního prostředí sdíleli zkušenosti a zamýšleli se nad tím, jak přispět k inteligentní a udržitelné výrobě s využitím AI nebo jak dostat moderní energetická řešení včetně vodíkových systémů do praxe.
„Akce byla skvělá, přišlo opravdu hodně lidí a prezentace měly hojnou účast. Zájem byl i o výstavní stánky a jsem velmi rád, že mezi účastníky probíhala čilá komunikace. Akce je založena na velmi dobrém konceptu, kdy jde o skutečné propojení akademické sféry s výzkumnými organizacemi a firmami. Navzájem si prezentují své výsledky a možnosti spolupráce,“ zhodnotil akci prorektor VŠB-TUO pro vědu, výzkum a doktorská studia a ředitel FIP-AI@VSB-TUO Jan Platoš.
Pozitivně setkání hodnotil také zástupce Fraunhoferovy inovační platformy na VŠB-TUO (FIP-AI@VSB-TUO) Vladislav Kolarik z Fraunhofer ICT. „Diskuze byly velmi zajímavé a myslím, že nabídly hodně podnětů k zamyšlení. Těší mě počet účastníků i zájem firem představit se na této akci. Uvidíme, jaké konkrétní spolupráce akce přinese,“ uvedl.
Setkání se konalo také ve spolupráci s partnery, jimiž byly Moravskoslezský automobilový klastr (Autoklastr), Moravskoslezský Vodíkový Klastr i Chemnitz Chamber of Industry and Commerce (IHK Chemnitz). Zástupci firem, které jsou členy Autoklastru, se zapojili do části programu zaměřené na využití umělé inteligence. Účastníkům představili již reálné aplikace.
„Někdo bere AI pouze jako ChatGTP, já AI vnímám jako součást praktických aplikací pro řízení výrobních procesů nebo například pro datové analýzy,“ uvedl výkonný ředitel Autoklastru Libor Dobeš. Na setkání ocenil zejména propojení řady partnerů. „Není to marketingová prodejní akce, ale akce skutečně byznysová. Setkali se zde partneři z různých prostředí a sdíleli postupy, které již mají reálný odraz v praxi, nebo by se v ní mohly díky společné práci uplatnit,“ doplnil.
Hledání nových partnerů bylo hlavní motivací i pro dalšího partnera akce - Moravskoslezského Vodíkového Klastru. „Momentálně připravujeme s Fraunhofer IWU evropský projekt z programu Horizon. Ale hledáme i další partnery pro výzkum a jsme velmi rádi, že VŠB-TUO je vodíkovým technologiím otevřena. Koneckonců je zde Centrum energetických a environmentálních technologií, s nímž spolupracujeme. Vodíkové technologie jsou v tuzemsku, například v porovnání s Polskem, stále v plenkách. Výzkum je proto pro rozvoj nových technologií klíčový. Víme, že vodík není samospásný, ale na energetickém trhu by měl být rozhodně zastoupen,“ uvedl Marcel Mahdal z Moravskoslezského vodíkového klastru, který má na starosti mezinárodní projekty.
Účastníci nejen z Česka a Německa, ale i dalších zemí, si vyslechli přes 20 prezentací. Program byl rozdělen do čtyř tematických sekcí zaměřených na průmysl 4.0 a AI, udržitelnou a efektivní výrobu včetně nových materiálů a energeticky efektivních technologií, malosériovou a zakázkovou výrobu a inovace v oblasti energetických systémů včetně vodíkových technologií. Představeny byly úspěšné inovace včetně digitálních dvojčat, systému Edmund, jenž s využitím umělé inteligence na základě analýzy provozních dat dokáže nejen předvídat možné poruchy zařízení, ale také navrhovat optimální kroky pro jejich prevenci a efektivní řízení údržby nebo užitkového vozidla poháněné vodíkem. Klíčovou součástí setkání byl networking.
Text: Martina Šaradínová, PR manažerka projektu REFRESH
Foto: Petr Havlíček