Rostoucí poptávka po energii a vyčerpání zásob fosilních paliv, které ohrožují naši energetickou bezpečnost a životní prostředí, vedly k tomu, že se vzbudily intenzivní celosvětové obavy. Aby se tento problém zmírnil, chce se EU do roku 2050 stát klimaticky neutrální, a to tím, že se zaměří na příští generace biopaliv z jiných než půdních a nepotravinářských biologických odpadů. Butanol (BuOH), těžší alkoholy a vodík (H2), pokud se vyrábějí z bioetanolu, jsou slibnými pokročilými biopalivy díky svému vysokému energetickému obsahu, dlouhé skladovatelnosti a v případě BuOH, kompatibilitou se současnými motory a infrastrukturou pro distribuci paliv. Jejich výroba se však potýká s problémy kvůli nízkému podílu a selektivity při reformaci etanolu. Projekt GlaS-A-Fuels předpokládá holistický přístup k přeměně bioetanolu na pokročilé biopalivo využitím recyklovatelných a kooperativních katalyzátorů z prvků, které se vyskytují na Zemi. Koncepce je založena na konstrukci fotonického skleněného reaktoru, který zachycuje a vylaďuje světlo, je napájen termoelektrickým modulem a je přizpůsoben k zesílení účinnosti fotoamplifikovaných jednoatomových katalyzátorů. Cílem technologie GlaS-A-Fuels je využít plnou sílu světlem aktivovaných fotoaktivních nosičů tím, že tuto energii nasměruje do povrchově exponovaných jednoatomových míst kationtů přechodných kovů. Díky účinné koordinaci s reaktanty a energetickému sladění s jejich hraničními orbitaly lze maximalizovat přeměnu sluneční energie na palivo. Kooperativita kov-kov a kov-nosič, jevy přenosu náboje a silně polarizované oxidační stavy mohou dále přispět k požadovaným zvýšeným katalytickým výkonům a obtížně dosažitelným klíčovým reakčním meziproduktům.