Ústní projev
Uchazeči budou zkoušeni ve dvojicích. Lichý počet uchazečů bude zkoušen ve trojicích.
Část 1 – Úvod (cca 3-5 minut) - nehodnotí se.
Hlavním účelem této části je, aby se uchazeči uvolnili a také aby zkoušející získal informace o uchazečích, které bude potřebovat po zbytek zkoušky.
Část 2 – Řízený rozhovor (5-8 minut)
Zkoušející zahájí konverzaci založenou na tématu, které zvolí, a otázkami vede uchazeče k tomu, aby konverzovali mezi sebou.
Část 3 – Popis obrázku na základě vizuálního podnětu (5-8 minut)
Obrázky vybere a zadá zkoušející. Pokud je to nezbytné, může zkoušející pomoci uchazečům otázkami.
Body se přidělují v rozmezí 0 až 5 bodů (celkem 25 bodů) podle každého z následujících kritérií:
Kritéria hodnocení
| Formální přesnost (morfologie a syntax) |
0-5 points |
| Přesnost v mluvení (výslovnost, prozódie, plynulost) |
0-5 points |
| Slovní zásoba (rozsah a užití) |
0-5 points |
| Styl (pragmatické a sociolingvistické aspekty) |
0-5 points |
| Účelnost komunikace (adekvátní splnění zadání) |
0-5 points |
Písemný projev
Ukázkové testy: zde - viz sekci čeština.
Kritéria hodnocení
| Formální přesnost (morfologie a syntax) |
0-5 points |
| Přesnost v mluvení (výslovnost, prozódie, plynulost) |
0-5 points |
| Slovní zásoba (rozsah a užití) |
0-5 points |
| Styl (pragmatické a sociolingvistické aspekty) |
0-5 points |
| Účelnost komunikace (adekvátní splnění zadání) |
0-5 points |
Čtení s porozuměním
Ukázkové testy: zde - viz sekci čeština.
A2: Uchazeč(ka) rozumí krátkým, jednoduchým textům, které se týkají běžných konkrétních záležitostí a obsahují častou každodenní slovní zásobu nebo jazyk vztahující se k práci. Rozumí krátkým, jednoduchým textům obsahujícím nejčastěji užívanou slovní zásobu včetně internacionalismů, které existují v jeho/jejím mateřském jazyce.
B1: Uchazeč(ka) dokáže číst s porozuměním na uspokojivé úrovni nekomplikované faktografické texty vztahující se k tématům jeho/jejího oboru a zájmu.
B2: Uchazeč(ka) dokáže číst do značné míry samostatně, přičemž používá techniku a rychlost čtení odpovídající různým textům a účelům. Dobře se orientuje při výběru příručních materiálů. Má rozsáhlou funkční „čtecí“ slovní zásobu, ale může mít problémy s málo častými idiomatickými spojeními.
C1: Uchazeč(ka) rozumí podrobnostem v dlouhých a složitých textech, ať se vztahují k jeho/jejímu oboru či nikoli, za předpokladu, že má příležitost si znovu přečíst obtížné pasáže.
Poslech s porozuměním
Ukázkové testy: zde - viz sekci čeština.
A2: Uchazeč(ka) rozumí frázím a výrazům, které se vztahují k nejnaléhavějším potřebám (např. základní osobní a rodinné informace, nakupování, místopis, zaměstnání), pokud jsou vysloveny pomalu a zřetelně. Dokáže porozumět natolik, aby vyhověl(a) konkrétním potřebám, za předpokladu, že jde o jasně formulovanou pomalou řeč.
B1: Uchazeč(ka) dokáže porozumět nekomplikovaným faktografickým informacím týkajících se věcí každodenního života
a zaměstnání, rozpozná jak obecná sdělení, tak specifické podrobnosti za předpokladu, že jde o zřetelnou výslovnost
a všeobecně známý přízvuk. Dokáže porozumět hlavním myšlenkám vysloveným spisovným jazykem o běžných tématech, se kterými se setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd., a to včetně krátkých vyprávění.
B2: Uchazeč(ka) rozumí spisovné řeči, živé nebo vysílané, jak na známá, tak méně známá témata, se kterými se běžně setkává v osobním, společenském, akademickém nebo profesním životě. Jeho/její schopnost porozumět ovlivňuje pouze značný hluk v okolí, nesprávná stavba vyslechnutého projevu a/nebo užití idiomatických výrazů. Dokáže porozumět hlavním myšlenkám propozičně i jazykově složité řeči týkající se jak konkrétních, tak abstraktních témat ve spisovném jazyce, včetně odborných diskusí ve svém oboru. Dokáže porozumět delší promluvě a složité argumentaci, pokud jde o téma, které dostatečně zná, a pokud je postup přednášky výrazně signalizován explicitními prostředky.
C1: Uchazeč(ka) rozumí natolik, že dokáže sledovat delší promluvu na abstraktní a složitá témata, která se netýkají jeho/jejího oboru, ačkoli občas může potřebovat potvrzení podrobností, zejména pokud jde o méně běžnou variantu výslovnosti. Dokáže rozpoznat širokou škálu idiomatických a hovorových výrazů a postřehnout stylistické posuny. Dovede sledovat dlouhý ústní projev, i když nemá jasnou strukturu a vztahy jsou vyjádřeny pouze v náznacích.
