V žebříčku QS World University Rankings 2027 jí stejně jako loni patří sdílené 1001.–1200. místo, v rámci ČR se dělí o devátou pozici s Vysokou školou ekonomickou v Praze a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích. V osmém vydání žebříčku THE Sustainability Impact Ratings 2026 (dříve THE Impact Rankings) obhájila loňské 401.-600. místo. Letos se v něm zapojila do deseti oblastí, ve dvou kategoriích byla nově hodnocena.
V letošním hodnocení QS World University Rankings 2027 prošlo analýzou celkem 8 808 univerzit (loni 8 467) ze 106 zemí. Z nich se 1 504 univerzit umístilo v samotném žebříčku, včetně 16 tuzemských univerzit. Celkově si jedna česká univerzita polepšila, devět pohoršilo, pět si udrželo stejnou pozici nebo pásmo a jedna instituce, Vysoká škola ekonomická v Praze, se do žebříčku dostala vůbec poprvé.
„VŠB-TUO si letos udržela stejné umístění jako loni. Z devíti kritérií, na nichž je metodika rankingu založena, zlepšila své skóre v poměru studentů k akademickým a VaV pracovníkům, podílu zahraničních akademických a VaV pracovníků, citovanosti, udržitelnosti a zaměstnatelnosti. Nejlepšího světového umístění dosáhla v podílu zahraničních studentů, kde obsadila 551. místo, a v poměru studentů k akademickým a VaV pracovníkům se umístila na 617. příčce. V kategoriích akademická pověst a reputace u zaměstnavatelů si stejně jako loni udržela umístění v pásmu 701+ ,“ uvedla specialistka pro mezinárodní hodnocení a žebříčky na VŠB-TUO Kateřina Angus.
Nejlépe hodnocenými českými univerzitami jsou Univerzita Karlova (273. místo), České vysoké učení technické v Praze (432. místo) a Masarykova univerzita (454. místo). Světovému žebříčku již 15. rokem vévodí Massachusetts Institute of Technology (MIT). Imperial College London si udržela druhé místo a sdílí ho se Stanford University, která se posunula výše. University of Oxford a Harvard University zůstávají na čtvrté a páté pozici. Nejvíce hodnocených univerzit mají USA (184), následované UK (93) a Čínou (85). Čína zaznamenala nejvyšší počet nově zařazených institucí (13), následuje Německo (11) a Španělsko (10).
THE Sustainability Impact Ratings 2026
Do nejaktuálnějšího vydání žebříčku THE Sustainability Impact Ratings 2026, který je jediným globálním hodnocením univerzit zaměřeným na jejich přínos k naplňování Cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (OSN), tzv. Sustainable Development Goals (SDGs), bylo do celkového hodnocení zařazeno 1 603 univerzit (loni 2 318) ze 116 zemí. Pokles počtu hodnocených univerzit o 715 institucí souvisí především se změnou zavedenou v roce 2025, kdy THE podmínilo účast v hodnocení členstvím v Sustainability Impact Network.
Hodnocení je postaveno na indikátorech pokrývajících čtyři klíčové oblasti činnosti univerzit: výzkum (research), správa a řízení univerzity (stewardship), spolupráce a osvěta (outreach) a vzdělávání (teaching). V rámci hodnocení mohou univerzity předkládat data ke všem sedmnácti SDGs, pro zařazení do celkového hodnocení je však povinné vykazování výsledků v rámci cíle SDG 17 – Partnerství ke splnění cílů a alespoň tří dalších SDGs.
VŠB-TUO se letos zapojila do 10 oblastí, nově byla hodnocena v kategoriích SDG 12 Odpovědná výroba a spotřeba (401.-600. místo) a SDG 13 Klimatická opatření (401.-600. místo). V rámci SDG 17 Partnerství ke splnění cílů se umístila v pásmu 401.-600.
Univerzita zůstává lídrem v energetice
„Nejvýraznějšího úspěchu dosáhla univerzita v oblasti SDG 7 Dostupné a čisté energie, kde se umístila na 97. místě, oproti 71. místu v roce 2025, z celkového počtu 892 hodnocených vysokých škol. I přes meziroční pokles pořadí si udržela pozici mezi 100 nejlepšími univerzitami na světě, které významně přispívají k rozvoji udržitelných energetických řešení. V rámci České republiky obsadila VŠB-TUO v této oblasti první místo, následovaná Masarykovou univerzitou a Vysokým učením technickým v Brně. Další silnou oblastí je SDG 11 Udržitelná města a obce, kde si univerzita udržela stabilní umístění v pásmu 101.–200. a v tuzemském hodnocení je druhá. Tyto dvě kategorie představují nejlépe hodnocené oblasti univerzity v rámci žebříčku a potvrzují její silné postavení zejména v oblasti energetiky, infrastruktury a udržitelného rozvoje měst,“ objasnila Angus.
Zlepšení v kvalitě vzdělávání i inovacích
K meziročnímu zlepšení došlo v kategoriích SDG 4 Kvalita vzdělávání (z 401.-600. na 301.-400. pozici), kde VŠB-TUO obsadila v tuzemském srovnání čtvrté místo, a SDG 9 Průmysl, inovace a infrastruktura (z 601.-800. na 401.-600.). V případě SDG 4 se pozitivní vývoj promítl zejména v metrice Research on early years and lifelong learning education, kde došlo k výraznému meziročnímu nárůstu skóre z 55,5 na 65,8. V případě SDG 9 bylo zlepšení podmíněno především dvěma klíčovými ukazateli. U metriky Patents citing university research došlo k nárůstu skóre z 73,1 na 84,9 a současně se zlepšila i oblast Research income from industry and commerce, kde se skóre zvýšilo z 49,8 na 52,0.
Z tuzemských univerzit se v celkovém hodnocení umístilo sedm univerzit, což představuje pokles o šest univerzit oproti předchozímu roku. V celkovém hodnocení se v rámci národního srovnání nejlépe umístila Masarykova univerzita (201.–300.) následovaná Univerzitou Karlovou (301–400). Do pásma 401.–600. spadají tři univerzity se shodným umístěním: Česká zemědělská univerzita v Praze, Univerzita Palackého a VŠB – Technická univerzita Ostrava.
Osmé vydání žebříčku vede University of Manchester (UK), čímž ukončila čtyřleté období dominance Western Sydney University. University of Manchester se posunula z loňské druhé příčky a získal své druhé prvenství v historii žebříčku, přičemž naposledy jej vedla v roce 2021. Western Sydney University se letos umístila na třetím místě, za Queensland’s Griffith University.
Text: Martina Šaradínová
Foto - zdroj: archiv Marcela Šihora