Institucionální odolnost

Jedním z hlavních rizik, před nimiž má systém institucionální odolnosti univerzitu chránit, je nelegitimní ovlivňování.

Nelegitimní ovlivňování

Nelegitimní ovlivňování je označení pro nežádoucí působení na lidi, rozhodování či procesy. Obvykle jde o aktivity, které jsou skryté, klamavé, vynucující či korupční a které ohrožují nebo poškozují zájmy vysokoškolských a výzkumných institucí.

V akademickém prostředí se může projevovat například:

• nežádoucím přenosem citlivých znalostí, know-how a technologií, které mohou být zneužity pro vojenské, represivní nebo zpravodajské účely,
• zneužitím výzkumné činnosti k šíření dezinformací nebo podněcováním autocenzury mezi studenty a akademickými pracovníky s cílem narušit akademickou svobodu, institucionální autonomii a integritu výzkumu,
• porušováním etiky nebo integrity výzkumu vedoucím ke zneužití znalostí a technologií k potlačování nebo podkopávání základních lidských práv a svobod.

Je přitom důležité mít na paměti:

Každý zaměstnanec nebo student může disponovat informacemi, které mohou být pro třetí stranu cenné, a stát se proto předmětem jejího zájmu. I informace, které se mohou zdát běžné nebo bezvýznamné, mohou mít pro jiného značnou hodnotu.

Varovné signály

Varovné signály nelegitimního ovlivňování mohou mít různou podobu - od neobvyklého zájmu o vaši práci, koníčky nebo osobní život, překvapivě podrobných znalostí protistrany o vaší činnosti či výzkumu, nečekaně výhodných nabídek spolupráce, zaměstnání nebo jiných výhod až po známky manipulace s vašimi osobními věcmi nebo elektronikou.

Pokud máte podezření na nelegitimní ovlivňování, obraťte se co nejdříve na kontaktní osobu na vašem pracovišti nebo specialistu institucionální odolnosti, kteří vám doporučí další postup.

Due diligence

Klíčovým nástrojem institucionální odolnosti je due diligence - proces prověřování partnerů a plánované spolupráce s nimi, jehož cílem je identifikovat potenciální rizika a přijmout přiměřená opatření. Prověření zajišťuje specialista institucionální odolnosti ve spolupráci s příslušným pracovištěm.

Součástí prověřování je vždy kontrola sankčních seznamů a posouzení, zda plánovaná spolupráce nepodléhá omezením vyplývajícím ze sankčních nařízení nebo Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití dále jen „Nařízení o zboží dvojího užití“ Tyto dva právní rámce jsou podrobněji popsány níže.

Sankční režimy

Při due diligence se vždy prověřuje, zda zamýšlený partner nebo spolupráce nepodléhá omezením vyplývajícím z platných sankčních režimů. Sankce jsou omezující opatření přijímaná vůči konkrétním zemím, subjektům nebo osobám. Mohou zahrnovat zákaz obchodu, zmrazení aktiv, zákaz poskytování financování nebo technické pomoci, zákaz vstupu či omezení spolupráce v konkrétních oblastech, včetně zákazů týkajících se zboží, technologií nebo softwaru dvojího užití.

Sankční povinnosti jsou závazné pro všechny subjekty v České republice a vztahují se i na vysokoškolské instituce, včetně jejich zaměstnanců a studentů. Jejich porušení je spojeno s právní odpovědností. Provádění mezinárodních sankcí v České republice upravuje zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí.

Sankce uvalené Evropskou unií lze ověřit prostřednictvím EU Sanctions Map. Informace o tom, zda konkrétní osoba nebo subjekt podléhá sankcím, lze vyhledat také v databázi OpenSanctions.

Nařízení o zboží dvojího užití (dual-use)

Zboží dvojího užití (dual-use) zahrnuje produkty, technologie, software a technické znalosti určené primárně pro civilní účely, které však mohou být využity i pro vojenské účely nebo v souvislosti s vývojem, výrobou či použitím zbraní hromadného ničení.

Nařízení o zboží dvojího užití stanovuje, ve kterých případech je k vývozu zboží, technologií nebo softwaru či k poskytování technické pomoci vyžadováno povolení. Technickou pomocí se rozumí jakákoliv technická podpora související s opravami, vývojem, výrobou, montáží, zkoušením, údržbou nebo jinou technickou službou, která může mít podobu pokynů, poradenství, školení, předávání pracovních znalostí nebo dovedností či konzultačních služeb, včetně jejich poskytování elektronickou nebo telefonickou formou. Kontrolní povinnosti se proto nevztahují pouze na fyzický vývoz zboží, ale mohou vzniknout také při poskytování technické pomoci, pokud se týká kontrolovaného zboží, technologií nebo softwaru. Provádění kontrolního režimu vývozu zboží a technologií dvojího užití v České republice upravuje zákon č. 594/2004 Sb., o provádění mezinárodního kontrolního režimu vývozu zboží a technologií dvojího užití.

Zboží, technologie nebo software dvojího užití mohou na univerzitě vznikat v rámci výzkumné činnosti nebo mohou být využívány jako součást vybavení, softwaru či materiálů pro výzkumné a vzdělávací účely. S těmito položkami je proto třeba postupovat v souladu s Nařízením o zboží dvojího užití a s ohledem na platné sankční režimy. Provádění kontrolního režimu vývozu zboží a technologií dvojího užití v České republice upravuje zákon č. 594/2004 Sb., o provádění mezinárodního kontrolního režimu vývozu zboží a technologií dvojího užití. Porušení povinností vyplývajících z nařízení je spojeno s právní odpovědností.

Příklady oblastí, ve kterých se mohou vyskytovat zboží, technologie nebo software dvojího užití (Nařízení o zboží dvojího užití)

• biotechnologie (genová editace, syntetická biologie)
• chemie a prekurzory
• materiálové inženýrství a kompozity
• mechatronika a robotika
• optika, lasery, senzory
• šifrovací technologie, kyberbezpečnost
• umělá inteligence (zejména vojenské aplikace, autonomní systémy)
• letectví a kosmické technologie
• jaderné technologie

Máte-li otázky týkající se problematiky zboží a technologií dvojího užití (dual-use) nebo pochybnosti o tom, zda se na váš výzkum či plánovanou spolupráci vztahují související povinnosti, obraťte se na specialistu institucionální odolnosti.

Kontakt

Kontaktní osoby na součástech

Každá součást VŠB-TUO má svou kontaktní osobu pro agendu institucionální odolnosti. Na ni se mohou zaměstnanci a studenti obrátit s dotazy, podněty nebo pro nahlášení nelegitimního ovlivňování.

Při nahlášení nelegitimního ovlivňování prosím v e-mailu uveďte, kdy a kde k situaci došlo, kdo a jak vás oslovil, co bylo předmětem zájmu nebo požadavku, jak jste reagovali a vaše kontaktní údaje.

Na každé hlášení reagujeme. Ozveme se vám, případně požádáme o doplnění dalších informací a poskytneme doporučení, jak dále postupovat. Nebojte se situaci nahlásit i v případě, že si nejste jisti, zda se jednalo o nelegitimní ovlivňování.

Kontaktní osoby

Specialista institucionální odolnosti: Mgr. Karolína Zunt Černá

Kontaktní mail institucionální odolnosti:

Seznam kontaktních osob na jednotlivých pracovištích:

Dostupné materiály a metodiky

Níže jsou uvedeny klíčové metodické materiály k dané problematice:

• Protivlivový manuál pro sektor vysokých škol
• Metodické doporučení k due diligence a řízení rizik spolupráce
• Metodické doporučení k řízení rizik v oblasti bezpečnosti výzkumu na institucionální úrovni
• Posilování odolnosti vůči nelegitimnímu ovlivňování ve vysokoškolském a výzkumném prostředí
• Příručka technické pomoci v oblasti nehmotného přenosu technologií