Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

VŠB – Technická univerzita Ostrava započala mezinárodní spolupráci v rámci excelentního výzkumu na projektu, který by mohl přinést převrat v energetickém mixu.

Vědci se při pátrání po potenciálně využitelných zdrojích obnovitelné energie zaměřují na různé přírodní zdroje. V této honbě za udržitelnou energií hraje významnou roli vítr, voda a slunce, avšak ne každá země má ke všem z nich přístup. Výzkumníci z VŠB-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) proto zvolili odlišný přístup a toto hledání přesunuli pod zemský povrch ke geotermální energii, kterou se snaží co nejúčinněji získat v rámci mezinárodního výzkumného projektu GeoUS (Geothermal Energy in Special Underground Structures).

Tento projekt byl zahájen v lednu 2020 a je podporován rámcovým programem Evropské komise s názvem Horizon 2020. VŠB-TUO jako koordinátor tohoto projektu úzce spolupracuje s německou výzkumnou organizací Fraunhofer-Gesellschaft a finskou University of Vaasa. Díky tomuto projektu by se mohla zvýšit viditelnost univerzity jako centra excelentního výzkumu, které na základě stávajících průlomových poznatků ve výzkumu vyvíjí praktická řešení v oblasti energetiky.

Potenciál geotermální energie není snadné plně využít. Do získávání a skladování tepla je třeba investovat nemalé prostředky. Prof. Jiří Koziorek, vedoucí Katedry kybernetiky a biomedicínského inženýrství, říká, že samotný rozsah projektu vyžaduje součinnost vědců z nejrůznějších oborů. „V geotermální energii existují různá témata týkající se vrtání a měření v horninového masivu“ říká prof. Koziorek. „Mým oborem je vývoj senzorů a měřicích technik, které v těchto geotermálních strukturách používáme.“

clanek_udrzitelna-energie

Prof. Koziorek působí na Fakultě elektrotechniky a informatiky, ale v projektu hrají klíčovou roli i výzkumníci z oboru stavebnictví, hornictví a geologie. Katedra geotechniky a podzemního stavitelství kupříkladu vyvíjí numerické simulace, aby výzkumníci mohli modelovat různé scénáře a odhadovat životaschopnost geotermálních lokalit. „Vycházíme ze statistik a simulací, které provádíme na stavební fakultě,“ říká prof. Naďa Rapantová, která na Katedře geotechniky a podzemního stavitelství působí.

Při tak rozsáhlých instalacích je nezbytné podložit vědeckými poznatky každý krok, který je podniknutý za účelem zvýšení životaschopnosti konkrétní geotermální lokality. Statistické modelování tak šetří čas a peníze. Navrhováním modulů pro termodynamickou optimalizaci mohou výzkumníci posoudit energetický potenciál lokality dlouho před zahájením vrtů.

„Zabýváme se nejen výměníky tepla, ale také využitím základových konstrukcí, jako jsou energetické piloty,“ říká profesorka Rapantová. „Tato zařízení se potýkají s určitými problémy a riziky a je skutečně nutné vyhnout se metodě pokus – omyl při jejich výstavbě.“

Vzhledem k tomu, že projekt GeoUS vychází z rozsáhlého výzkumu geotermální energie na VŠB-TUO, profesor Koziorek věří, že jeho instituce má ideální předpoklady k tomu, aby do projektu přilákala špičkové mezinárodní výzkumné talenty. „Jednou z velkých výhod našeho týmu je, že máme skutečnou instalaci vrtů a tepelných čerpadel,“ říká. „Jsme tak schopni ověřit výsledky našich simulací.“ Tato dynamická aplikace praktického a základního výzkumu přibližuje geotermální energii o krok blíže k tomu, aby se stala životaschopným energetickým řešením.

This project has received funding from the European Union's Horizon 2020 research and innovation programme under grant agreement Nº856670.