VŠB – Technická univerzita Ostrava se jako jedna z mála evropských univerzit může pyšnit Restaurátorskou dílnou zaměřenou na historické motocykly, která funguje pod hlavičkou Fakulty strojní. Odborníci z oborů konstrukčního a procesního inženýrství, aplikované mechaniky, strojírenské technologie či dopravní techniky a technologie zde kombinují staré technologie a materiály s těmi nejmodernějšími, jako 3D tisk kovů, kompozitů a plastů, 3D scanování či CAD/CAM/CAE technologie. Restaurátorská dílna vznikla za finanční podpory Moravskoslezského kraje a soukromého sběratele, který svou sbírku, za účelem další renovace v rámci výukového procesu a jejího vystavení pro veřejnost, věnoval. Při práci na historických motocyklech budou vznikat mimo jiné závěrečné práce studentů a následně se otevře specializace zaměřená na problematiku uchovávání, opravy a udržování historických dopravních prostředků.
Inženýři v Restaurátorské dílně se věnují tzv. reverznímu inženýrství. Jedná se o zpětné navrhování. „Znamená to, že se díl nebo skupina dílů, které jsou špatně sehnatelné, navrhnou znova a následně vyrobí,“ přibližuje Lukáš Kudrna. Ve výjimečných případech se díl nedochoval vůbec – v takovém případě postupují v Restaurátorské dílně zkoumáním dobových fotografií a obrázků.
Reverzní inženýrství využívá 3D skener, 3D tisk, grafické softwary, ... „Vždycky záleží na konkrétním případě. Když jde o tvarově jednoduchou součást, tak ji přeměříte a vymodelujete,“ vysvětluje proces Lukáš Kudrna. Na tvarově složitější části se používá 3D skener, který je schopen velmi přesně zachytit tvar předmětu a to s přesností na 0,03 milimetrů. Následný 3D model se musí upravit nebo přemodelovat. „Hotový model pak vytisknete na 3D tiskárně nebo obrobíte v CNC stroji. Před samotným tiskem se musí zvolit technologie výroby, což ovlivní výsledný model,“ dodává. V rámci univerzity spolupracuje Restaurátorská dílna s centrem 3D tisku PROTOLAB, které disponuje moderním strojním vybavením a řadí se tak mezi nejlepší nejen v České republice. „Spolupracujeme zejména u tvorby 3D modelů a vyhotovení finálních výtisků, které jsou nejčastěji z nerezové oceli 316L či polyamidu,“ říká. Do budoucna bude možné tisknout i z titanu nebo hliníku. Spolupráce Restaurátorské dílny s centrem PROTOLAB je provázaná také vědou a výzkumem. „Praxí získáváme zkušenosti, které předáváme dále našim studentům.“ Mezi studenty je o práci v dílně velký zájem. Na VŠB – Technické univerzitě Ostrava ale mají možnost si model součástky také odlít. „Při odlévání je model značně upraven. Reverzní inženýrství jde napříč obory, jedná se o velmi komplexní disciplínu,“ vysvětluje Lukáše Kudrna. Podle něj se Restaurátorská dílna bez technologie slévání neobejde. Sám bude ve své dizertační práci obě technologie srovnávat (3D tisk, slévání).
V současné době v Restaurátorské dílně restaurují motocykl Jawa 350 SV z roku 1934, na kterém spolupracují také s profesionální restaurátorkou, která odkrývá původní povrchovou úpravu, která byla objevena pod neodbornými nátěry. Práci Restaurátorské dílny prezentoval Lukáš Kudrna na výstavě Retromobile v Paříži.
Všechny zásahy do historické techniky jsou realizovány v souladu s požadavky Turínské charty, která představuje soubor základních návodů a postupů pro používání, údržbu, uchování, renovaci a opravy historických vozidel.