Postupně se rozrostla ve velkou univerzitu se 7 fakultami a multifunkčním kampusem. K hornictví a hutnictví přibyly strojní a stavební obory, elektrotechnika, informatika, ekonomika a bezpečnostní inženýrství. Počty studentů narostly ze stovek na tisíce.
„Připomínáme si toto výročí s hrdostí a úctou k práci našich předchůdců, kteří dokázali v Ostravě postupně vybudovat respektovanou instituci – třetí největší technickou univerzitu v České republice. Svět se mění, ale důležitost technického vzdělání neklesá, naopak roste. A my děláme vše pro to, aby naši studenti měli co nejlepší podmínky,“ uvedl Igor Ivan, rektor VŠB – Technické univerzity Ostrava.
Přesídlení Vysoké školy báňské (VŠB) z Příbrami do Ostravy bylo vyústěním dlouhodobých diskuzí, které začaly už v roce 1904, kdy německá část profesorského sboru a studenti navrhovali přesun do severní Čech. Po vzniku Československa se naopak český profesorský sbor zasazoval o přemístění do Prahy. Po skončení druhé světové války většina akademické obce stále preferovala hlavní město, ale rozhodující slovo měl ministr školství Zdeněk Nejedlý. Upřednostnil strategické, průmyslové a politické hledisko a jako nové sídlo školy zvolil Moravskou Ostravu, rozvíjející se průmyslové srdce republiky, jako protiváhu k vysokým školám soustředěným v Praze.
Přes odpor města Příbrami, části studentů i profesorského sboru bylo přeložení VŠB oficiálně stvrzené dekretem prezidenta Edvarda Beneše v září 1945. Zahajovací zápis tehdy potvrdil velký zájem studentů. Nastoupilo 113 studentů hutnictví a 208 studentů hornictví. Výuka v Ostravě byla zahájena 1. listopadu 1945 v provizorních prostorách. V roce 1951 byla VŠB rozdělena na 3 fakulty (Hornická, Hutnická, Báňského strojnictví). Po roce 1960 se začalo jednat o přesunu školy z centra města do Poruby.
Budování kampusu v Ostravě-Porubě bylo rozděleno do tří etap, první začala v roce 1964 stavbou dvou budov vysokoškolských kolejí a menzy. Výstavba školské části začala v roce 1973 a kromě budovy rektorátu, která tvoří dominantu univerzitní čtvrti, zahrnovala také např. objekty kateder, poslucháren a laboratoří. V 70. a 80. letech 20. století byl areál doplněn o další budovy kolejí, novou menzu, geologický pavilon a ústřední knihovnu.
V novém tisíciletí kampus doplnila univerzitní aula, která rozšířila chybějící společenské a výukové prostory. V roce 2012 začala výstavba nové budovy Fakulty elektrotechniky a informatiky, v roce 2014 doplnila kampus budova superpočítačového centra, následovalo vybudování moderní budovy Centra energetických a environmentálních technologií a nové budovy Ekonomické fakulty.
Rozvíjely se i obory, programy a také fakulty. Přibyla Ekonomická fakulta a Fakulta elektrotechniky a informatiky. Proces transformace VŠB na univerzitu polytechnického charakteru byl v roce 1995 završen změnou názvu na Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Poté vznikla ještě Fakulta stavební a nejmladší fakultou je Fakulta bezpečnostního inženýrství.
Přesun do Ostravy byl zásadním krokem k rozvoji regionu i technického vysokoškolského vzdělání a jeho zpřístupnění pro studenty zejména z Moravy a Slezska, ale i Slovenska. V současnosti je VŠB – Technická univerzita Ostrava jednou z předních technických vysokých škol ve střední Evropě, má 7 fakult a přes 13 tisíc studentů.
Video k tématu:
Fotogalerie:
.jpg?attachmentId=4890&image=true)
Karikatura znázorňující boj o umístění VŠB (Archiv VŠB-TUO)
 a prof. Rudolf Jirkovsky (vpravo) prebiraji se zastupci mesta Moravske Ostravy v roce 1945 budov.jpg?attachmentId=4891&image=true)
Rektor prof. František Čechura (vlevo) a prof. Rudolf Jirkovský (vpravo) přebírají se zástupci města Moravské Ostravy v roce 1945 budov.
 na fotografii z roku 1945 (Archiv Kancelare prezi.jpg?attachmentId=4892&image=true)
Budova české obchodní akademie v Moravské Ostravě (bývalá Ekonomická fakulta VŠB-TUO) na fotografii z roku 1945.
Originál dekretu prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše o přeložení VŠB z Příbrami do Moravské Ostravy.
Foto: Archiv VŠB-TUO, Archiv kanceláře prezidenta republiky