Unikátní projekt je výsledkem spolupráce malířky Kláry Sedlo, VŠB – Technické univerzity Ostrava, Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT a ZUŠ Vladislava Vančury z Háje ve Slezsku. Propojuje klasickou výtvarnou tvorbu s nejmodernějšími technologiemi a otevírá otázku hranic lidské a strojové kreativity.
Výstava v Praze navazuje na loňskou úspěšnou ostravskou expozici Metamorfózy umění: Klára Sedlo a umělá inteligence v dialogu, kterou uspořádala Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB – Technické univerzity Ostrava v Galerii FEIKA.
„Po loňském úspěchu posouváme celý koncept ještě dál. Zatímco tehdy šlo o konfrontaci originálních olejomaleb s interpretací umělé inteligence, letos rozšiřujeme záběr jak technologicky, tak zapojením nových partnerů. Cílem výstavy je ukázat, jaké možnosti moderní technologie přinášejí do výtvarného umění, a otevřít diskusi o hranicích lidské a strojové kreativity,“ uvedl děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO Radek Martinek, iniciátor projektu. Za VŠB-TUO se na projektu podílí také Ekonomické fakulta.
Na začátku bylo 12 digitalizovaných originálů malířky Kláry Sedlo. Surrealistická plátna, která autorka tvoří na základě snů a své imaginace, byly předloženy AI. Umělá inteligence ke každému dílu vygenerovala popis, podle kterého vznikly nové reprodukce vytvořené několika současnými modely generativní AI. Tyto textové popisy zároveň dostali jako zadání žáci uměleckých škol, aby podle nich vytvořili své vlastní obrazy.
„Na výstavě srovnáváme, jakým způsobem moje obrazy reprodukovala AI, a jak k tomu přistoupili mladí umělci. Návštěvníci mohou hádat, kdo vlastně dílo vytvořil. Vystavujeme samozřejmě i moje originály. Já sama pak také reflektuji, jaké aspekty díla, například kompoziční, zvládla AI zachytit nebo napodobit. Pro letošní výstavu jsem totiž vybírala díla obzvlášť složitá,“ říká malířka Klára Sedlo. A jak to dopadlo? „Některé malby byly pro AI celkem oříšek, z hlediska kompozice. A podobně jako vloni opomíjela zachytit některé podstatné lidské nebo emoční momenty, které byly naznačeny subtilně ale pro vyznění díla jsou zásadní,“ dodává Klára Sedlo.
Také školáci si se zájmem vyzkoušeli novou netradiční podobu tvorby. „Pro děti to byla mimořádná zkušenost, protože pracovaly podle zadání, které nevytvořil člověk, ale algoritmus. Přesto se do výsledku propsala jejich osobnost, fantazie a cit pro barvu i tvar,“ vysvětluje Alena Zupková ze Základní umělecké školy Vladislava Vančury z Háje ve Slezsku.
Výstava vznikla ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, které poskytlo prostory i technickou podporu projektu. „Propojování technologií a umění, vytváření tolik potřebného dialogu mezi vědci a umělci a hledání hranic mezi vědou, uměním a algoritmy je něco, co nás na CIIRC ČVUT velmi zajímá. I proto jsme se do projektu s nadšením zapojili a věřím, že výstava bude inspirací pro všechny, kdo ji navštíví,“ říká ředitel CIIRC ČVUT Ondřej Velek.
Instalaci doplňují audiovizuální kompozice a multimediální prezentace, jež rozšiřují pohled na propojení výtvarného umění a digitálních technologií. Výstava má i další přesah v podobě online aplikace a dotazníkového průzkumu. „Vytvořili jsme webovou aplikaci, která funguje jako digitální dvojče výstavy. Návštěvníci si díky ní mohou prohlížet exponáty online, přehrávat AI generované popisy děl nebo se zapojit do dotazníku o vnímání tvorby umělé inteligence,“ uvedl Robert Šamárek z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO.
Výstava Metamorfózy umění 2.0 je otevřena veřejnosti do 4. ledna 2026 v Atriu Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (Jugoslávských partyzánů 1580/3, Praha 10, vstup B1).