V ČR je aktuálně evidováno 86 spin-off firem a průměrně přibude každý rok 6 nových. Podle dostupných mezinárodních srovnání je to ale zhruba čtyřikrát méně než v evropských zemích, například v Rakousku, Švýcarsku nebo skandinávských zemích.
„Přestože unikátních a úctyhodných vědeckých a výzkumných výsledků na poli technologických inovací máme celou řadu, zakládání spin-offů není na akademické půdě běžné ani snadné. My máme zatím jen jeden spin-off, zato velmi úspěšný. Přizvali jsme za tímto účelem i odborníka se zahraničními zkušenostmi. Věřím, že další spin-off firmy budou přibývat s tím, jak se ty stávající osvědčí,” uvedl Igor Ivan, rektor VŠB - Technické univerzity Ostrava.
Česká akademická a výzkumná sféra stále nemá odvahu ani motivaci zakládat spin-off firmy, tedy nové společnosti, jejichž produktem je výsledek výzkumu na univerzitě nebo ve výzkumném ústavu. Pokud se má budoucí prosperita Česka opírat mimo jiné o vědu, výzkum a inovace, je nutné vznik spin-offů systematicky podporovat legislativně, finančně i kulturně. Shodli se na tom účastníci druhého ročníku konference Národní den spin-offů, který agentura CzechInvest uspořádala společně s VŠB – Technickou univerzitou Ostrava a Úřadem průmyslového vlastnictví.
„Vyspělé ekonomiky dnes nejen rozvíjejí přímé zahraniční investice, ale také systematicky podporují startupy a spin-offy. I my se proto dlouhodobě snažíme propojovat akademickou a výzkumnou sféru s byznysovým prostředím. Spin-offy přicházejí s inovativními technologiemi, které mohou být užitečné pro český průmysl. A v mezinárodním porovnání jich u nás stále vzniká málo,“ vysvětlil Jan Michal, generální ředitel agentury CzechInvest.
V Česku je zatím málo příkladů dobré praxe. Patří mezi ně například společnost autinno, která vznikla na VŠB-TUO a nedávno ve Velké Británii získala prestižní ocenění za výzkum a vývoj technologií důležitých pro automatizované řízení a pokročilé asistenční systémy řidiče. Také její zakladatelé potvrdili, že bez nadšení lidí na univerzitě, by se vznik a rozjezd nemohl podařit.
„Chceme, aby studenti už během studia přemýšleli o tom, že mohou začít podnikat, a věděli, že na to nejsou sami. Naší rolí je nejen vzdělávat, ale pomáhat jim, aby se jejich nápady dostaly na trh,“ zdůraznil rektor VŠB-TUO Igor Ivan a připomněl, že univerzita vybudovala ucelený ekosystém podpory podnikavosti. Nabízí předměty zaměřené na startupy a podnikání i univerzitní akcelerátor Green Light.
Podle předsedkyně spolku Transfera Růženy Štemberkové je české akademické prostředí velmi konzervativní a nerozlišuje mezi zdánlivými a skutečnými bariérami vzniku spin-offů. Právní rozbory ukazují, že české ani evropské zákony založení spin-offu zásadně nebrání, proces je ale často složitější a ne zcela probádaný. Velmi problematický je podle ní skeptický postoj části akademiků, kteří podnikání vnímají jako cizí svět a vytváří tím kulturní bariéru. Spin-offy, stejně jako klasické startupy, navíc čelí nedostatku finančních prostředků v ranné fázi. Situaci by mohly zlepšit například specializované pre-seed a seed fondy, které by nesly riziko za ochranu duševního vlastnictví, prototypy a první vstup na trh.
Zdrženlivost akademiků a výzkumných pracovníků není problémem jen v Česku. Na přenastavení mindsetu pracují i na univerzitách v okolních zemích. „Dokud bude mít v hodnocení univerzit hlavní váhu počet článků a komercializace bude až na třetím místě, nemůžeme čekat velký zlom,“ zhodnotil ředitel Centra pro transfer technologií Technické univerzity v Krakově Jacek Kasz.
Zlepšení situace by v Česku mohl přinést nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí (č. 328/2025 Sb.), který nabyde účinnosti 1. ledna 2026.
Co je to spin-off?
Spin-off firma je samostatný podnikatelský subjekt, který je založen za účelem komercializace výsledků vědecké a výzkumné činnosti veřejné výzkumné organizace, typicky univerzity nebo výzkumného ústavu. Jejím hlavním cílem je převést vědecký objev, technologii nebo know-how do praxe a uvést jej na trh ve formě produktu či služby. Spin-offy vytváří most mezi akademickým světem a trhem, umožňují prakticky využít vědecké poznatky a současně generovat ekonomickou hodnotu pro zakladatele i původní instituci.
Spin-off vzniká zpravidla ve chvíli, kdy se ukáže, že výsledek výzkumu má reálný tržní potenciál, ale jeho další rozvoj již přesahuje možnosti nebo poslání samotné výzkumné instituce. Nově vzniklá firma pak přebírá odpovědnost za další vývoj technologie, její ochranu (patenty, licence), výrobu, marketing, prodej a obchodní růst.
Zakladateli spin-off firmy bývají nejčastěji autoři výzkumu (vědci, výzkumníci, doktorandi), často doplnění o externí manažery nebo investory, kteří přinášejí obchodní a podnikatelské zkušenosti. Výzkumná organizace obvykle zůstává se spin-offem propojena prostřednictvím majetkového podílu, licenční smlouvy nebo smlouvy o spolupráci.