Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Kdo stojí za novým logem VŠB-TUO?

Kdo stojí za novým logem VŠB-TUO?
Přinášíme článek o tom, jak nové logo vznikalo, a na závěr jsme také vyzpovídali jeho tvůrce, univerzitního grafika Ing. Argira Ziovského a typografa Mgr. Art. Marka Chmiela.

Pět čar v logu neznamená počet fakult, protože fakult je na univerzitě sedm. Pět čar odkazuje na měření, přesnost, racionalitu, jednotku, škálu, se kterými my, technici a ekonomové, pracujeme neustále. „Uvažovalo se také o tom, že čar bude sedm, opravdu podle počtu fakult, ale jednotlivé čáry by se slévaly a nejdůležitější u tvorby nového loga bylo to, aby bylo pořád čitelné a dalo se s ním pracovat do budoucna,“ říkají autoři.

Nové logo univerzity odkazuje na minulost, na Vysokou školu báňskou a na reliéf Promethea, který najdete na budově rektorátu. Jeho autorem je Vladislav Gajda, dílo představuje bohatství, rozmach vědy, techniky a civilizace. Reliéf Promethea je oboustranný a jeho členěná křídla znamenají myšlenku titánské síly, stvoření, chytrosti, odvahy a síly vzdorovat. Promítá se do něj i příběh Promethea z antické mytologie, ukazuje moc přírody a um člověka, který dobývá energii z hlubin země. Evokuje geologickou strukturu Ostravska a dobývání uhlí (citováno z knihy Univerzita a umění*).

Jak už jsme říkali ve videu, nové logo má Drive. Je to jméno fontu, kterým je logo napsáno. Nové logo je snadno rozpoznatelné a hlavně jednoduché. Neznamená jen plastiku na budově A, nýbrž i první místo, rektorát, které student uvidí při příjezdu na univerzitu. Autoři se budovou rektorátu nechali inspirovat, je totiž dokonale symetrická, což můžete vidět i u mezer mezi znaky v našem novém logu. Budova je také sídlem zakládajících fakult. Zkratka VŠB v logu odkazuje na historii, která sahá až do roku 1849. Nové logo při svém rozpadu do tří úrovní popisuje celý organismus školy včetně jejích pracovišť.

Na novém logu tým marketingu VŠB-TUO pracoval přibližně jeden rok, společně na něm pak Marek s Argirem pracovali od září, které bylo nejintenzivnější. Autoři loga navštěvovali vybraná pracoviště, snažili se dozvědět co nejvíce o univerzitě a její vizuální prezentaci, hledali, co by mohlo reprezentovat jakou fakultu. Postupnou selekcí pak přišlo finální logo. Šlo hlavně o zobrazení techniky do piktogramu.

 Vývoj loga VŠB-TUO.

Nechali jste se při vytváření nového loga univerzity něčím inspirovat?

A.Z.: Co se týká jiných log nebo vizuálů, tak ne. Hledali jsme, jak je to v zahraničí s barevností a jestli nějaká univerzita nevyužívá stejné nebo podobné logo. Na modernějších světových i evropských univerzitách dochází k tomu, že typografie nahrazuje logo.

Můžete říct, jako grafici, profesionálové, jak se pracovalo s posledním platným znakem z roku 2002, tedy erbem jako takovým?

A.Z.: Než jsme přešli na nové logo a já navrhoval plakáty s erbem, bylo těžké udělat kompozici na plakátu tak, aby na něm erb byl čitelný.  A ještě napsat celý název univerzity, tedy Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Pracovalo se s ním obtížně, stejně jako se znaky fakult. Nejsou moderní. V době, kdy byl erb navržen, nebyly sociální sítě a neexistovaly ani desítky dalších možností použití, která jsou nyní běžná, a univerzita je používá. Dnes zaznamenáváme obrovský rozmach digitalizace, proto je potřeba se tomu přizpůsobit i v grafice.

M.CH.: Čitelnost erbu je viditelná už na papíře. Když erb vytisknete ve velikosti pěti centimetrů, tak se nedá přečíst.

A.Z.: Znaky typu otevřená kniha nebo sova, to už není aktuální. Snaha napasovat celé zaměření fakulty do jednoho konkrétního obrázku není dobré řešení.

Jak je to s logy fakult? Zůstanou jejich barvy z erbů zachovány?

A.Z.: Každá fakulta chtěla svou barvu. Vychází to i z analýzy, kterou dělal docent Spáčil z Ekonomické fakulty. Analýzu dělal jeho tým půl roku. Prioritou bylo zachovat barvy, fakulty ale nelpěly na tom, aby byly zachovány jednotlivé znaky, nicméně se shodly, že nějaký znak by škola měla mít. Problém byl také se zkratkou VŠB – Vysoká škola báňská – už v roce 2016 zazněl návrh, že v názvu zůstane jenom Technická univerzita Ostrava, ale kdybychom z názvu odstranili VŠB, zbavili bychom se historie, o které jsme tady už mluvili. Existují různé skupiny lidí – někteří by chtěli VŠB v názvu odstranit, jiní naopak zachovat. Do druhé skupiny lidí patří i studenti. Technických univerzit je v ČR hned několik, takže tou zkratkou se jednak lišíme, jednak odkazujeme k naší historii. Ale dlouhý název Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava už se používat nebude.

M.CH.: I proto je logo namyšleno tak, že kdyby nakonec rozhodnutí o odstranění zkratky VŠB z názvu padlo, nemuselo by se složitě vytvářet nové logo. Jsme připraveni i na tuto variantu.  

Bylo těžké skloubit jedinečnost kateder a institucí na jedné straně a jednotný vizuální styl na straně druhé? Předpokládáme, že fakulty a pracoviště si chtěly svou jedinečnost a vizuální identitu zachovat.

M.CH.: Co se týká barevnosti kateder, barva bude stejná jako u fakulty. Mysleli jsme i na hierarchii, a protože katedry spadají pod fakulty, ponesou i jejich barvy. Dříve se některé katedry od fakult identifikačně odlišovaly.

A.Z.: Když jsme studovali dokumenty celé struktury školy, tak jsme zjistili, že škola je sice jeden institut, ale fakulty mají svoji autonomii, jsou zodpovědné za svoje katedry, pracoviště. Návrh byl takový, že logo mělo být sjednocené se školou, což ve znaku nebylo, i s fakultami. Chtěli jsme jednotnou identifikaci. Logo bylo navrženo ve třech úrovních, první je škola, druhá fakulta a třetí katedry a pracoviště. Dvě třetiny toho loga jsou tedy v barevnosti dané fakulty.

Jak reagovaly jednotlivé fakulty?

A.Z.: Nakonec kladně. Při představení loga vedení jsme nezaznamenali žádné negativní reakce. Hornicko-geologická fakulta se rozhodla pro změnu a z původně tmavě zelené přešli do světlejší. Chtějí tak ukázat, že u nich můžete studovat i přírodovědné obory, že se zabývají ekologií. A jejich nová barva je pro další použití super.

Jaké pocity ve vás vzbudily reakce nejen studentů na sociálních sítích?

A.Z.: Já to nijak nekomentuji. Každý má právo na svůj názor, žijeme v demokratické společnosti. Pro mě je největší kritika taková, která je argumentačně podložená. Ti, kteří chválí, jsou fajn, ale do komentářů na sociálních sítích většinou nic nenapíší.  A pak jsou i negativní komentáře laiků, kteří neví, že grafický design má svoji zákonitost. Někdo vidí pět čárek, ale pak už nevidí, co je za tím za symboliku, jaké to má souvislosti.

M.CH.: Byl bych překvapený, kdyby se neobjevily i kritické hlasy. Myslím, že se to dalo očekávat.

Děkuji za rozhovor.

Marek Chmiel (*1985)

Havířovský rodák, grafický designér, fanoušek typografie a architektury, otec 2 dětí. Je absolventem bratislavské VŠVU, obor vizuální komunikace. Jeho absolventská práce, písmová rodina Toolbox, byla zařazena do výběru středoevropské přehlídky diplomových prací Graduation Projects 2010. Svou práci se snaží dělit rovnoměrně mezi komerční a kulturní oblast. Je mezi jinými autorem vizuální identity a korporátního písma slovenského lidového souboru SĽUK a Kanceláře prezidenta Slovenské republiky. V současnosti je členem týmu ilustrátorského a grafického studia Dinksy a občanského sdružení Důl Architektury, které se věnuje ochraně a dokumentaci architektonických památek na Ostravsku. www.chmiel.cz

Argir Ziovský (*1974)

Umění a technika ho provází od dětství, maminka malovala, otec byl oddaný strojařině. Vystudoval Fakultu strojní VŠB-TUO, v pátém ročníku se rozhodl vycestovat do Londýna, kde pracoval jako dobrovolník v galeriích a reklamních agenturách. Studoval na University Arts of London, obor Graphic Product Innovation. Znalosti z techniky uplatňuje při tvorbě produktů i grafickém designu. Dnes se živí tím, co si vždycky přál, řeší problémy ve vizuální komunikaci, což jej činí šťastným a hrdým na to, co dělá. Možnost být u tvorby loga univerzity ho činí pokorným a jistým způsobem i osudově zodpovědným k Alma Mater. Mezi jeho další nejoblíbenější projekty patří Elusive Lines – fashion design, Human City Project – užití veřejného prostoru, Sound of Things – aplikace spojující zvuk a obraz, 2 děti a přítelkyně.

 

*[Citace z: ŠPAČKOVÁ, Eva, Marie ŠŤASTNÁ a Jakub IVÁNEK. Univerzita umění: umělecká díla ve veřejném prostoru Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2017. ISBN 978-80-248-4130-4.]

 

Vloženo: 25. 2. 2019
Kategorie:  Aktuality
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět