VŠB-TUO dosáhla v rámci sběru dat nejvyšší návratnosti dotazníků – dotazník vyplnilo 1 952 respondentů z řad studentů, doktorandů a zaměstnanců. Takto vysoká účast potvrzuje silné zapojení univerzitní komunity a zároveň zajišťuje vysokou vypovídací hodnotu získaných dat.
Z hlediska pravidelnosti docházky data ukazují, že VŠB-TUO je pro většinu respondentů každodenním pracovním a studijním prostředím, přičemž přibližně 36 % respondentů tráví v kampusu čtyři dny v týdnu a zhruba 35 % pět dní v týdnu. To jednoznačně potvrzuje vysokou intenzitu využívání kampusu a významné nároky na jeho dopravní obsluhu i vnitřní uspořádání.
Analýza dojezdových časů ukazuje výraznou různorodost. Do 15 minut dojíždí přibližně 20 % respondentů, dalších 27 % má dojezdový čas 15 až 30 minut a zhruba 20 % 30 až 45 minut. Současně však přibližně 16 % respondentů dojíždí 45 až 60 minut a asi 17 % více než jednu hodinu. Téměř třetina respondentů tak tráví cestou do kampusu hodinu a více denně, což potvrzuje silnou regionální spádovost univerzity a vysokou závislost části studentů a zaměstnanců na kvalitní dopravní infrastruktuře.
Z hlediska využívaných dopravních prostředků hraje významnou roli veřejná doprava, zejména tramvajová a autobusová. Tramvaj využívá denně přibližně 26 % respondentů a několikrát týdně dalších 21 %, autobus denně využívá zhruba 20 % respondentů a několikrát týdně dalších 18 %. Současně však přibližně čtvrtina respondentů uvedla, že tramvaj nebo autobus nevyužívá vůbec, což odráží rozdílné podmínky dostupnosti veřejné dopravy v místě bydliště. Data rovněž ukazují, že významná část respondentů kombinuje různé formy dopravy v průběhu týdne, což zvyšuje nároky na přestupní vazby a koordinaci jednotlivých druhů dopravy.
Individuální automobilovou dopravu využívá denně přibližně 24 % respondentů a několikrát týdně dalších 18 %, přičemž zhruba 30 % respondentů uvedlo, že automobil jako řidič nevyužívá vůbec. Pěší doprava se uplatňuje především u osob bydlících v bezprostřední blízkosti kampusu – pěšky dochází denně přibližně 12 % respondentů, zatímco více než 70 % uvedlo, že pěší dopravu nevyužívá. Tato data jasně ukazují, že kampus je silně závislý na kombinaci veřejné dopravy a individuální automobilové dopravy, přičemž pěší dostupnost je významná pouze pro menší část univerzitní komunity.
Získaná data budou využita jako klíčový podklad pro systematickou komunikaci s Dopravním podnikem Ostrava a dalšími partnery v oblasti veřejné dopravy a současně jako jeden z hlavních analytických vstupů pro připravovaný generel kampusu VŠB-TUO. Konkrétní znalost četnosti využívání tramvají, autobusů a individuální dopravy, stejně jako struktura dojezdových časů a intenzita docházky do kampusu, umožní kvalifikovaně jednat o kapacitách spojů, návaznostech linek a dopravní obsluze areálu. Zároveň budou tato data promítnuta do prostorového plánování kampusu, zejména při dimenzování parkovacích kapacit, návrhu pěších tras a organizaci hlavních pohybových os v území.
Výsledky výzkumu tak vytvářejí pevný, daty podložený základ pro koncepční rozvoj kampusu v rámci připravovaného generelu. Umožňují opřít rozhodování o reálné chování studentů a zaměstnanců a cíleně směřovat rozvoj kampusu k vyšší funkčnosti, lepší dopravní obslužnosti a podpoře udržitelných forem mobility.