Dne 1. března 2025 začala platit dlouho diskutovaná novela zákona o vysokých školách, která upravuje podmínky doktorského studia. Jak se VŠB-TUO s novou situací vyrovnala a co pro doktorandy i školitele znamená, přiblížil prorektor pro vědu a výzkum a doktorské studium Jan Platoš.
Kolik doktorských studentů VŠB-TUO má a čím jsou pro univerzitu důležití?
Doktorandi jsou pro nás zásadní. Jednak se z nich rekrutují naši budoucí kolegové, akademičtí a vědečtí pracovníci, ale zároveň jsou hybnou silou výzkumu. Například polovina vědeckých publikací vzniká ve spolupráci s doktorandy. Na VŠB-TUO nyní máme více než 661 studentů.
Cílem legislativní změny bylo zlepšit podmínky doktorandů. V této souvislosti se hovořilo i o snížení jejich počtu a zvýšení kvality studia. Jak se to v prvním roce projevilo na VŠB-TUO?
K určitému poklesu počtu studentů došlo. Je to logický důsledek toho, že prostředky, které na doktorandy získáváme od státu, nepokryjí veškeré náklady. Finanční odpovědnost se tak částečně přenesla na fakulty, katedry a školitele, kteří musí pro své studenty zajistit zdroje financování. Tomu přirozeně přizpůsobují i počty přijímaných uchazečů.
Zvýšení stipendií pro doktorandy na 1,2násobek minimální mzdy, tedy na téměř 25.000 korun měsíčně v tomto akademickém roce, je zřejmě nejzásadnější změna. Jak jste se s tím popasovali?
Finance, které univerzita na doktorandy od ministerstva získala, jsme kompletně přenesli na fakulty, kde jsou studenti zapsáni. Tato částka sice nepokryje vše, ale fakulty rozdíly dokrývají ze svých rezerv či z projektů určených na výzkum. Velmi dobře funguje spolupráce s našimi výzkumnými centry, Akademií věd i se soukromými firmami, které na vedení doktorandů participují a pomáhají náklady na stipendia spolufinancovat.
Narostl v souvislosti s vyšším stipendiem zájem o doktorské studium?
Liší se to obor od oboru, ale obecně lze říci, že díky výraznému navýšení garantované částky zájem vzrostl. Nicméně výše stipendia není jediným faktorem, roli hraje celá řada dalších okolností.
Dotkly se změny i doktorandů, kteří nastoupili před platností novely?
Na VŠB-TUO uplatňujeme princip rovného přístupu, takže i stávající studenti měli možnost přejít do nového režimu. Platí pro ně stejná pravidla i výše příjmu a celá řada studentů této možnosti využila.
Jaká je úspěšnost doktorandů na VŠB-TUO a k jakému číslu byste, možná i v souvislosti s nastalými změnami, chtěli směřovat?
Úspěšnost zatím není ideální a liší se podle oborů. V technických oblastech cítíme obrovskou konkurenci ze strany firem, které dokáží odborníky zaplatit násobně lépe než akademická sféra. Přechod z magisterského na doktorské studium je navíc náročný a vyžaduje velkou péči školitelů i fakult. Naším cílem je počet úspěšných absolventů výrazně zvýšit.
Kolik z úspěšných absolventů doktorského studia, tedy začínajících vědců, zůstává v akademickém prostředí?
Relativně dost jich odchází do soukromého sektoru, o jejich znalosti a kompetence mají firmy velký zájem. Je to otázka volby – někoho láká čistá věda, jiného vývojová oddělení firem. Určitě stojíme o to, aby část absolventů na univerzitě zůstala. Pokud však naši absolventi pomáhají firmám vyrábět produkty s vysokou přidanou hodnotou, je to pro stát skvělá investice a my to považujeme za úspěch.
V souvislosti s novelou zákona se často hovořilo o kvalitě školitelů. Učinili jste v tomto ohledu nějaká opatření?
Parametry školitele jsou nově definovány v rámci našeho Standardu školitele. Ten jasně určuje, co od školitele očekáváme v souladu se zákonem. Kromě toho připravujeme a realizujeme kurzy, které školitelům pomáhají rozvíjet jejich kompetence ve vedení studentů.
Jak významní jsou naopak doktorandi pro školitele? Čím obohatili například vás?
Působím v oboru IT a umělé inteligence, kde jsou moji doktorandi v řadě moderních technologií často znalejší než já. Navzájem se obohacujeme – oni mají na samotný výzkum a sledování nových publikací více času a dokáží se s novinkami naučit pracovat rychleji. Jsou pro mě velkým přínosem.
Změnilo se nějak přijímací řízení?
Přijímací řízení se standardizovalo. Nejzásadnější je pohovor se školitelem, aby se již na začátku vyjasnily požadavky a kvalita uchazeče. V minulosti se to program od programu řešilo různě, nyní je všude hlavní součástí přijímacího řízení.
Na VŠB-TUO funguje několik let v tuzemsku ojedinělá PhD Akademie, komplex služeb pro doktorandy. Jak se osvědčila a plánujete změny?
Se změnou zákona a proměnami studia jsme více podpořili to, aby si studenti vybírali kurzy z více oblastí. Vidíme tam zvýšení zájmu studentů, mimo jiné i proto, že absolvování kurzů jim přináší nejen nové znalosti, ale i kredity. Postupně nabídku rozšiřujeme a do dalších let máme s PhD Akademií velké plány.
Pokud byste měl první rok nové podoby doktorského studia shrnout, jaké by bylo vaše hodnocení? Jak se změny osvědčily?
Nás ještě čeká v následujících měsících velká výzva, a to je absolvování takzvaných milníků, které jsme v rámci studia zavedli. Jde o jakési shrnutí roku studia doktoranda i školitele na daném tématu. Tam uvidíme, co má student za rok za sebou, kam se posunul, jaké experimenty prováděl, zda pracoval na nějaké publikaci, zúčastnil se konference a podobně. Nemá to být nějaký strašák, ale vyhodnocení roční práce. Během studia absolvují studenti čtyři milníky, ten po prvním roce studia je novinka. Až po jejich absolvování si budeme moci říct, zda máme vše nastaveno správně. Zatím vše zvládáme a věřím, že to dopadne dobře.
Text: Martina Šaradínová, PR manažerka REFRESH